Praha – Smlouva na vytvoření kartového centra, která je jednou z nejdůležitějších smluv uzavřených mezi pražským magistrátem a firmou Haguess v rámci projektu Opencard, je neplatná. Vyplývá to z výsledku auditu, který má ČT k dispozici. Ten našel v prodělečném systému Opencard, který pro Pražany funguje jako tramvajenka, průkazka do knihovny a prostředek k platbě parkovného, celou řadu chyb a nejasností.
Od konce roku 2005, kdy se začala Opencard připravovat až do zahájení zkušebního provozu na jaře 2007, podepsal odbor informatiky pražského magistrátu s firmou Haguess celkem devět smluv. Jednou z nich byla i smlouva na vytvoření kartového centra, tedy místa, kde se Opencard distribuují. Nejenom, že je podle auditorů neplatná, Haguess ji navíc porušil, když nedodržel termíny.
„Když jsem přišel, byla už uzavřena řada smluv a já jsem se se svými kolegy snažil některé upravit,“ připouští vedoucí odboru informatiky Václav Kraus. Výsledky auditu ale jinak zpochybňuje. Auditoři upozornili i na to, že město mělo možnost Haguess za nedodržení termínů pokutovat, to se ale nestalo.
Pochybné uzavírání smluv a výběrových řízení bylo podle auditu běžné. Účelově a v rozporu se zákonem zadával odbor informatiky mnohamilionové zakázky tak, aby se rozdělily do několika menších. Právní a poradenské firmy díky tomu vydělaly 22 milionů. „Toto nezákonné dělení bylo dle našeho názoru prakticky vždy provedeno s cílem vyhnout se vyšší formě výběrového řízení a vytvořit předpoklady, aby určitý soubor zakázek získal určitý dodavatel,“ píše se ve zprávě.
Jedna práce - dvě faktury
Záludností ve smlouvách mezi firmou Haguess a magistrátem je ale ještě víc. Firma například dala odboru informatiky dvě faktury za jednu jedinou práci. Jednu na necelých pět milionů za zkušební provoz kartového centra od dubna do září 2007 a podruhé za ostrý provoz ve stejném termínu, tedy rovněž duben až září 2007, za částku ještě vyšší, tentokrát 16,8 milionu.
Petra Kolínská (SZ), zastupitelka hl. m. Prahy
„Selhala vnitřní kontrola a audit a mě by zajímalo, co dělalo toto oddělení (magistrátní odbor informatiky), že to takhle dopadlo.“
Podle auditorů je podobné počínání magistrátu nepřípustné a může být jednou z příčin nepřiměřeně vysokých nákladů na celý projekt. Ten stál už 888 milionů korun, příjmy jsou ale nulové. Pokud by navíc město chtělo zprovoznit všechny funkce karty, které si na počátku předsevzalo, náklady by dosáhly dalších stovek milionů až několik miliard korun.
Zbytečné peníze vydal magistrát také do firem, které měly celý projekt kontrolovat, dozorovat a řídit. Ačkoli dostaly zaplaceno skoro 20 milionů, vedení města ani odboru informatiky nikdy neřekly, že smlouvy jsou nevýhodné a projekt ohrožen.
