Praha – Jen náklady na marketing a služby spojené se systémem pražských karet Opencard stály tolik, co kompletní provoz a zavedení podobné karty v Plzni, tedy zhruba 240 milionů korun. Celkové náklady na Opencard jsou ve srovnání s Plzeňskou kartou dokonce víc než trojnásobné. Držitelé Plzeňských karet přitom můžou využívat daleko více služeb, než nabízí Opencard. Uvádí se to ve výsledcích auditu systému pražských městských karet.
Projekt Plzeňské karty funguje od června 2004. Kromě jízdenek na MHD a integrovanou dopravu Plzeňského kraje ji mohou lidé používat také na nákup vstupenek do kulturních a sportovních zařízení i mimo město Plzeň nebo díky ní získávají slevy v nejrůznějších obchodech, restauracích nebo fitness centrech. Plzeňská karta je propojena s mezinárodním studentským průkazem ISIC, proto ji využívá také několik tisíc studentů. Kartu je možné nahrát do mobilního telefonu, uživatelé ji pak nemusí nosit s sebou. Žádné takové služby ale držitelé pražské Opencard používat nemohou.
Opencard funguje jako tramvajenka a stejně jako v Plzni jako průkazka do knihovny. Pražané mohou tímto průkazem platit parkovné. Další funkce ale město dosud nezprovoznilo, přestože je dlouhodobě slibuje.
Opencard stojí přes dva tisíce
Náklady na jednu vydanou kartu Opencard přitom dosahují 2380 korun, což je více než dvojnásobek toho, kolik stojí vystavení jedné Plzeňské karty. Náklady na vystavení In-karty Českých drah, která funguje na podobném principu, jsou dokonce jen 314 korun.
Náklady na Plzeňskou kartu se sice městu pravděpodobně nevrátí, roční výnosy projektu se ale pohybují kolem šesti milionů korun, uvedl Michal Kraus, ředitel plzeňských městských dopravních podniků. Avšak pražská karta dosud nevydělala ani korunu. Plzeň vydělává jednak z poplatků za vydávání a blokaci karet (vystavení karty stojí 170 korun), dále z provizí z peněžních transakcí, z nákupů vstupenek a z poplatků, které platí spolupracující firmy za využívání systému.
Praha vydává karty Opencard od jara 2007. Celkové náklady na projekt byly k 30. červnu letošního roku vyčísleny na zhruba 888 milionů korun. Podle auditorů náklady neodpovídají současnému stavu projektu. Nejvíce peněz, asi 419 milionů korun, šlo podle auditu do firmy Haguess, která městu zajišťovala technologie, provoz a vydávání karet. Podle firmy to bylo ale méně.
Dalších asi 240 milionů korun stál marketing a poradenské, konzultantské a dozorové služby. Do kterých firem tyto peníze putovaly, ale město nezveřejnilo. Podle informací médií si desítky milionů rozdělily firmy spojené s dopravním podnikem nebo navázané na podnikatele Michala Voráčka, který má obchodní vazby s přítelem primátora Pavla Béma Romanem Janouškem.
Vedení hlavního města zatím výsledky auditu nechce komentovat, čeká, až se k němu vyjádří organizace a firmy, které se na projektu podílely. Ty mají termín do úterý. Praha zatím neuvažuje o tom, že by projekt úplně zastavila.
