Bratislava - Slovensko navyšuje objem zemního plynu ve svých zásobnících, čímž se připravuje na možné zastavení dodávek ruského plynu kvůli ukrajinské krizi. Ovšem slovenský premiér Robert Fico zároveň zdůraznil, že výpadek dovozu plynu zatím neočekává.
Předseda slovenské vlády předpokládá, že v případě vyhrocení sporu by ruský plyn měl do střední a západní Evropy nadále proudit: „Očekáváme, že by tranzit plynu měl pokračovat.“
I přesto ale země pod Tatrami doplňuje plyn do zásobníků. Stávající zásoby komodity by měly zemi vystačit zhruba na čtyři měsíce. „Je velmi dobré, že byla mírná zima. To nám umožňuje rychleji naplňovat zásobníky. Už dnes můžeme s jistotou říct, že pokud by na Slovensko nedorazil ani metr krychlový plynu, tak do konce září máme pokryty všechny potřeby,“ prohlásil Fico po zasedání bezpečnostní rady státu, která se zabývala situací ohledně dodávek plynu do země.
Ruská hlava státu v polovině května dopisem upozornila některé evropské politiky, že Moskva zastaví na začátku června Ukrajině dodávky plynu, pokud Kyjev neuhradí svůj dluh. Přitom Slovensko prakticky celou svou spotřebu zemního plynu, která činí kolem pěti miliard metrů krychlových ročně, pokrývá právě dodávkami suroviny z Ruska. Bratislava už před pěti lety zažila kolem dodávek plynu krizi, neboť tehdy kvůli sporům Kyjeva a Moskvy přestal na zhruba dva týdny proudit plyn na Slovensko. Kvůli tomu musela asi tisícovka slovenských podniků omezit produkci.
Oproti roku 2009 však Slovensko může získat plyn i pomocí zpětného toku z Rakouska nebo Česka. Kapacita těchto propojení je podle Fica vyšší, než je spotřeba Slovenska: „Všechno je zajištěno. Pokud by došlo k přerušení dodávek z Ruska, jsme schopni okamžitě zareagovat zpětným tokem plynu na Slovensko.“ Slovensko dříve v letošním roce propojilo svou plynovodní síť s Maďarskem. Se zahájením plného provozu této plynovodní spojky se počítá na začátku příštího roku.
Rusko se poohlíží po dalších odbytištích
Rusko se proto snaží najít odběratele i mimo Evropu - poslední zprávy informují hlavně o Říši středu. Čína zaplatí Rusku za plyn ještě před zahájením jeho dodávek 25 miliard dolarů (503,6 miliardy korun), jak dnes přiblížil šéf vývozní divize Gazpromu Alexandr Medveděv.
Ředitel Gazpromu Alexej Miller pak prohlásil, že dohoda s Čínou bude mít dopad na ceny v Evropě a že podpis dohody odstartoval konkurenční boj o ruský plyn mezi Evropou a oblastí Asie a Tichomoří. Podle něj bude mít dohoda dopad i na projekty zkapalněného zemního plynu ve východní Africe, Austrálii a západní Kanadě.
Gazprom podepsal dlouho očekávanou dohodu o dodávkách plynu do Číny ve středu. Ruský monopolní vývozce má na základě dohody do Číny dodávat 38 miliard krychlových metrů plynu ročně, a to po dobu 30 let. Je to necelá čtvrtina objemu plynu, který Rusko loni vyvezlo do Evropy. Celková hodnota kontraktu činí zhruba 400 miliard dolarů (osm bilionů korun).
Gazprom ale ještě musí postavit plynovod, který má od roku 2018 přepravit do Číny desítky miliard metrů krychlových plynu ročně. Prezident Vladimir Putin už dříve řekl, že než plyn do Číny začne téct, bude potřeba investovat 55 miliard dolarů. Novak rovněž podotkl, že rusko-čínská dohoda spustí investice ve východní Sibiři a na ruském Dálném východě.
Plynovod „Sibiřská síla“
…nezačne pumpovat plyn do čínských továren dřív než za čtyři roky. Plynová pole Čajanda a Kovikta se skrývají v hlubinách východní Sibiře. Plynovod povede do Číny přes Vladivostok 4 tisíce kilometrů přes bažiny, hory a seizmicky aktivní oblast. Rusko do něj investuje 55 miliard dolarů a Čína minimálně 20. Moskva dala čínským firmám daňové úlevy a podíl na strategických projektech. Náklady ale jsou tak vysoké, že projekt během prvních let pravděpodobně ziskový nebude.
