Slovensko ruší rovnou daň, firmy a bohatí budou platit více

Bratislava - Slovensko zruší rovnou daň z příjmů, kterou zavedlo v roce 2004. K nynější dani ve výši 19 procent přibude nová sazba 25 procent pro lidi s příjmy přesahující zhruba čtyřnásobek průměrné mzdy. Firmy zase budou platit daň ze zisku 23 procent. Oznámil to premiér Robert Fico. Zvýšení daní je součástí opatření levicového kabinetu na ozdravení státních financí.

„Tímto rozhodnutím definitivně končí na Slovensku rovná daň, kterou z hlediska sociálního pokládáme za škodlivou. Podle nás rovná daň v tomto období ve světě nemá místo,“ prohlásil Fico. Očekává se, že změny zdaňování příjmů vstoupí v platnost od příštího roku. Podle ekonomů rovná daň ve výši 19 procent pomohla přilákat na Slovensko zahraniční investory. Byla označována za symbol úspěchu tehdejší pravicové vlády.

Plánované vyšší zdanění se dotkne lidí s měsíčním příjmem nad 3 246 eur (asi 82 600 korun). Fico odhadl, že nová sazba daně postihne jedno procento obyvatel země a že stát z ní získá 50 až 60 milionů eur ročně. Vyšší daň budou platit i politici.

V Česku platí fyzické osoby daň z příjmů ve výši 15 procent. Daň se ale počítá s takzvané superhrubé mzdy, což odpovídá sazbě zhruba 22 až 23 procent z hrubé mzdy. Vláda premiéra Petra Nečase ale počítá se zavedením solidárního příspěvku pro zaměstnance a podnikatele s příjmem nad 100 tisíc korun měsíčně. Z rozdílu mezi touto částkou a svým příjmem by měli odvádět sedm procent.

Vyšší daně pro banky a mimořádný odvod pro některé firmy

Slovenská vláda připravuje kromě zvýšení daně z příjmů také nárůst zvláštní bankovní daně a mimořádný odvod pro firmy podnikající v regulovaných sektorech ekonomiky. Očekává se také zvýšení povinných odvodů pro lidi s vysokými příjmy. Na rozdíl od Česka slovenská vláda s úpravou daně z přidané hodnoty nepočítá. Základní sazba DPH vzrostla za minulé vlády o procentní bod na 20 procent.

Změny v penzijním systému

Součástí balíku opatření na snížení schodku veřejných financí je i snížení příspěvků na penzijní účty, které si Slováci odkládají z povinných odvodů. Kabinet takto získá zhruba 500 milionů eur ročně, které použije na vykrytí schodku ve státním důchodovém systému. Oslabení takzvaného druhého penzijního pilíře bude největším zásahem od začátku jeho fungování v roce 2005.

Zatímco v současnosti si zhruba 1,5 milionu Slováků z povinných důchodových odvodů odkládá na penzi devět procent hrubé mzdy, pravděpodobně od letošního podzimu to budou už jen čtyři procenta. Další dvě procenta z výdělku budou moci přidat ze svého. Tato úprava kopíruje chystaný český model, podle kterého si lidé budou moci převádět na individuální účty u soukromých penzijních společností tři procentní body ze sociálního pojištění. Podmínkou ale bude to, že přidají částku ve výši dvou procentních bodů ze svého.

Řecká důchodkyně
Zdroj: ISIFA/EPA/ORESTIS PANAGIOTOU

Kritici vládě vytýkají, že nesnižuje výdaje státu

Slovenská vláda by prostřednictvím dvou desítek opatření mohla získat kolem 2,3 miliardy eur, což je o asi půl miliardy eur více, než potřebuje ke snížení schodku veřejných financí pod tři procenta výkonu ekonomiky. Opozice ale i analytici upozornili, že kabinet chce ozdravení veřejných financí uskutečnit hlavně prostřednictvím zvýšení daní, a nikoliv omezením výdajů státu. Fico ale tvrdí, že prostor na plošné škrty se už vyčerpal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...