Slovensko ruší rovnou daň, firmy a bohatí budou platit více

Bratislava - Slovensko zruší rovnou daň z příjmů, kterou zavedlo v roce 2004. K nynější dani ve výši 19 procent přibude nová sazba 25 procent pro lidi s příjmy přesahující zhruba čtyřnásobek průměrné mzdy. Firmy zase budou platit daň ze zisku 23 procent. Oznámil to premiér Robert Fico. Zvýšení daní je součástí opatření levicového kabinetu na ozdravení státních financí.

„Tímto rozhodnutím definitivně končí na Slovensku rovná daň, kterou z hlediska sociálního pokládáme za škodlivou. Podle nás rovná daň v tomto období ve světě nemá místo,“ prohlásil Fico. Očekává se, že změny zdaňování příjmů vstoupí v platnost od příštího roku. Podle ekonomů rovná daň ve výši 19 procent pomohla přilákat na Slovensko zahraniční investory. Byla označována za symbol úspěchu tehdejší pravicové vlády.

Plánované vyšší zdanění se dotkne lidí s měsíčním příjmem nad 3 246 eur (asi 82 600 korun). Fico odhadl, že nová sazba daně postihne jedno procento obyvatel země a že stát z ní získá 50 až 60 milionů eur ročně. Vyšší daň budou platit i politici.

V Česku platí fyzické osoby daň z příjmů ve výši 15 procent. Daň se ale počítá s takzvané superhrubé mzdy, což odpovídá sazbě zhruba 22 až 23 procent z hrubé mzdy. Vláda premiéra Petra Nečase ale počítá se zavedením solidárního příspěvku pro zaměstnance a podnikatele s příjmem nad 100 tisíc korun měsíčně. Z rozdílu mezi touto částkou a svým příjmem by měli odvádět sedm procent.

Vyšší daně pro banky a mimořádný odvod pro některé firmy

Slovenská vláda připravuje kromě zvýšení daně z příjmů také nárůst zvláštní bankovní daně a mimořádný odvod pro firmy podnikající v regulovaných sektorech ekonomiky. Očekává se také zvýšení povinných odvodů pro lidi s vysokými příjmy. Na rozdíl od Česka slovenská vláda s úpravou daně z přidané hodnoty nepočítá. Základní sazba DPH vzrostla za minulé vlády o procentní bod na 20 procent.

Změny v penzijním systému

Součástí balíku opatření na snížení schodku veřejných financí je i snížení příspěvků na penzijní účty, které si Slováci odkládají z povinných odvodů. Kabinet takto získá zhruba 500 milionů eur ročně, které použije na vykrytí schodku ve státním důchodovém systému. Oslabení takzvaného druhého penzijního pilíře bude největším zásahem od začátku jeho fungování v roce 2005.

Zatímco v současnosti si zhruba 1,5 milionu Slováků z povinných důchodových odvodů odkládá na penzi devět procent hrubé mzdy, pravděpodobně od letošního podzimu to budou už jen čtyři procenta. Další dvě procenta z výdělku budou moci přidat ze svého. Tato úprava kopíruje chystaný český model, podle kterého si lidé budou moci převádět na individuální účty u soukromých penzijních společností tři procentní body ze sociálního pojištění. Podmínkou ale bude to, že přidají částku ve výši dvou procentních bodů ze svého.

Řecká důchodkyně
Zdroj: ISIFA/EPA/ORESTIS PANAGIOTOU

Kritici vládě vytýkají, že nesnižuje výdaje státu

Slovenská vláda by prostřednictvím dvou desítek opatření mohla získat kolem 2,3 miliardy eur, což je o asi půl miliardy eur více, než potřebuje ke snížení schodku veřejných financí pod tři procenta výkonu ekonomiky. Opozice ale i analytici upozornili, že kabinet chce ozdravení veřejných financí uskutečnit hlavně prostřednictvím zvýšení daní, a nikoliv omezením výdajů státu. Fico ale tvrdí, že prostor na plošné škrty se už vyčerpal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 18 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
20. 1. 2026

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
20. 1. 2026

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
20. 1. 2026Aktualizováno20. 1. 2026

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
19. 1. 2026
Načítání...