Slovensko debatuje o návratu ke koruně

Bratislava – Zatímco Estonsko se připravuje na vstup do nyní šestnáctičlenné Evropské měnové unie, Slovensko, které její řady rozšířilo zatím jako poslední v roce 2009, debatuje o možném návratu ke koruně. Diskusi odstartoval předseda slovenského parlamentu Richard Sulík. Důvodem má být stávající dluhová krize v eurozóně. Ministerstvo financí i premiérka Iveta Radičová se nicméně k návratu ke koruně staví spíše vlažně.

Richard Sulík, předseda parlamentu

„Je nejvyšší čas, aby Slovensko přestalo slepě věřit řečičkám lídrů eurozóny a připravilo si plán B. Tím je opětovné zavedení slovenské koruny.“

Šéf druhé nejsilnější vládní strany Svoboda a solidarita vůbec jako první z předních politiků na Slovensku vybídl k přípravě plánu na opětovné zavedení slovenské koruny. Sulík v komentáři pro slovenské Hospodářské noviny za nezodpovědné označil to, aby státy přebíraly dluhy předlužených zemí prostřednictvím záchranného fondu a samy se dostaly do problémů. Tvrdil, že tímto způsobem se dají zachránit Řecko, Irsko a možná Portugalsko, v případě Španělska by prý šlo o hazard s eurem.

Návrat ke koruně si umí představit i ministr financí

Slovenský ministr financí Ivan Mikloš v reakci na Sulíkovo prohlášení České televizi řekl, že si teoreticky umí odklon od eura a návrat ke koruně představit. Zdůraznil ovšem, že i když eurozóna čelí vážným problémům, nedomnívá se, že by jí hrozil rozpad. „Nechystáme návrat ke koruně. Ministerstvo financí se soustředí na to, aby na úrovni EU prosadilo pravidla rozpočtové odpovědnosti,“ upozornil mluvčí ministerstva Martin Jaroš.

Na plánu B nepracuje ani premiérka Radičová. Tvrdí, že není potřeba. „Postoj vlády k tomu je jasný; učinili jsme maximum pro stabilizaci a posílení eurozóny a přijali jsme nutná opatření,“ uvedla.

Jako pravděpodobný nevidí odchod Slovenska z eurozóny ani odborníci. „Cesta od takového výroku ke skutečné akci je poměrně hodně daleká. Myslím si, že investoři si uvědomují to, že v současné době na evropských trzích padají spousty silných slov ohledně eura, a proto zatím těmto výrokům nepřikládají velkou váhu,“ podotkl v rozhovoru pro ČT24 hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.

Slovensko sice svým vstupem do eurozóny předběhlo další postkomunistické státy, stalo se však nejchudším členem měnové unie. Po propuknutí dluhové krize v Řecku odmítlo Slovensko jako jediná země eurozóny poskytnout půjčku Aténám. Podpořilo však vznik záchranného fondu ve formě úvěrů a garancí, který jako první využije Irsko.

Současná koalice pravého středu pod vedením premiérky Ivety Radičové se staví za to, aby státy EU zlepšovaly kondici veřejných financí i za cenu bolestivých reforem. Slovensko v minulosti ozdravilo svůj bankovní sektor, rozsáhlými změnami prošel daňový a penzijní systém. Po propuknutí světové hospodářské krize se země loni nevyhnula propadu ekonomiky a zhoršení hospodaření státu.

Estonsko se dluhů nebojí, směle míří do eurozóny

Zatímco na Slovensku sílí hlasy zaměřené proti euru, Estonsko chce být od ledna 17. členem měnové unie. Navzdory 20procentní nezaměstnanosti se Estonsku daří držet deficity na uzdě. Jak by také ne, léta před krizí hospodařilo s přebytkovými rozpočty. Celkový dluh státu byl loni jen na sedmi procentech hrubého domácího produktu. Na přijetí do eurozóny mu přitom stačí splnění 60procentní hranice.

Vstupu Estonska do měnové unie nic nebrání, na dlouhou dobu ale bude nejspíš poslední zemí, která členskou základnu eurozóny rozšíří. Další země EU jsou totiž splnění Maastrichtských kritérií nutných pro vstup do klubu platícího eurem na hony vzdáleny.

  • Iveta Radičová autor: Jan Koller, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1782/178105.jpg
  • Estonsko zavede euro od 1. 1. 2011 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1979/197818.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 10 hhodinami

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
včeraAktualizovánovčera v 21:18‌‌

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
včera v 20:01‌‌

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.