Slovensko a Rakousko propojí plynovody a ropovody

Bratislava - Mezi Slovenskem a Rakouskem vyroste v příštích letech síť ropovodů a plynovodů. Dohody o tom dnes podepsali ministři hospodářství obou zemí a zástupci rakouské společnosti OMV a slovenských firem Transpetrol a Eustream. Projekt na propojení ropovodu a plynovodu má oběma zemím pomoct zajistit zásobování energiemi v případě výpadku dodávek, k jakým došlo třeba začátkem letošního roku během rusko-ukrajinského sporu o transit plynu.

„Pokud dojde k naplnění všech těchto opatření, Slovensko bude mít další alternativní trasu na využívání energií ze sousedních států,“ řekl po podpisu memoranda o porozumění se svým rakouským kolegou ministr hospodářství Ľubomír Jahnátek.

O dostavbě ropovodu Družba, kterým proudí na Slovensko ruská ropa, až do rakouské rafinerie ve městě Schwechat se uvažovalo již před několika lety. K výstavbě však nedošlo kvůli problémům ve firmě Transpetrol, která spravuje slovenské ropovody. Tehdy Transpetrol ovládala ruská společnost Jukos, dnes je jeho jediným vlastníkem stát.

Stavba začne za dva roky

Zatímco Rakousko by s výstavbou ropovodu, který bude mít na jeho území délku 50 kilometrů, mohlo začít v roce 2011, Slovensko začne zřejmě o rok později. Země ještě musí upravit legislativu a není známá ani trasa, kterou by zhruba deset kilometrů ropovodu mělo vést. Následovat bude posuzování vlivu projektu na životní prostředí.

Roční kapacita obousměrného ropovodu bude od 2,5 do pěti milionů tun, provozovat ho bude společný podnik mezi Transpetrolem a OMV s názvem Bratislava-Schwechat Pipeline. Většinový podíl v něm drží slovenská společnost. Náklady na výstavbu zatím nejsou známé. Podle odhadů by loni projekt vyšel na 28 milionů eur (721,3 milionu korun).

Slovensko rovněž po dvoutýdenním výpadku přísunu plynu z Ruska kvůli sporu Moskvy s Kyjevem na počátku letošního roku posiluje spolupráci v plynárenství s okolními zeměmi. Země je téměř úplně závislá na ruských dodávkách. Podle dnešní dohody by se měly plynárenské soustavy obou zemí propojit tak, aby bylo možné přepravovat plyn oběma směry. Slovensko by se mělo napojit na rakouský uzel v Baumgartenu, odkud by mohl proudit asi jeden milion metrů krychlových plynu za hodinu. V současnosti může Rakousko plynem zásobovat jen část Bratislavy. Kapacita tohoto plynovodu je 100 tisíc metrů krychlových za hodinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánovčera v 19:43

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...