Tempo deflace na Slovensku v květnu dosáhlo nového maxima. Spotřebitelské ceny meziročně poklesly v květnu o 0,8 procenta, předchozí měsíc to bylo o 0,4 procenta, informoval slovenský statistický úřad. Podle analytiků ale stávající vývoj ekonomice neškodí. Podle ekonomky Slovenské spořitelny Kataríny Muchové jsou za ní nízké ceny energií. Dolů ale míří i ceny potravin.
„Fakticky nejde ani tak o deflaci, kterou by vyvolal pokles domácí poptávky, ale spíše o zápornou inflaci. Spotřebitelské ceny na Slovensku klesají především v důsledku meziročního zlevnění pohonných hmot, energií a potravin,“ řekl analytik ČSOB Petr Dufek s tím, že i když ceny poklesly o 0,8 procenta, nemůže být řeč o ničivé deflaci. Když zdroj inflace není na straně domácností, zatím to nepředstavuje problém, přidává ekonomka Slovenské spořitelny Katarína Muchová.
Deflace obvykle svádí spotřebitele k odkládání výdajů a firmy k odkládání investic, a to kvůli očekávání nižších cen v budoucnosti. To podkopává hospodářský růst a zaměstnanost. Nezaměstnanost na Slovensku však dosahuje dlouhodobých minim. V dubnu sedmým měsícem po sobě klesla a dosáhla 9,64 procenta. Stále je nicméně vyšší než průměr v EU.
Země svázaná s eurem
Slovensko si podle Muchové deflaci také dováží z ostatních států eurozóny. Právě skutečnost, že země patří do skupiny států platících eurem, ovlivňuje, že nemůže slovenská centrální banka samostatně reagovat na vývoj spotřebitelských cen a podobně jako česká upravovat měnovou politiku z hlediska nastavení sazeb nebo kurzového závazku.
„Měnovou politiku řídí ECB a Slovensko se pohybuje v rámci mantinelů, které ECB nastaví,“ upozorňuje Dufek. „Předpokládaný vývoj inflace vedl ECB k představení několika nestandardních měnově-politických nástrojů,“ připomněl ekonom Komerční banky David Kocourek. Jde například o nákup dluhopisů firem mimo finanční sektor nebo program úvěrů, z kterých mohou banky eurozóny získat 0,4 procenta z hodnoty úvěru, pokud zvýší svou úvěrovou angažovanost v ekonomice.
Slovenská centrální banka (NBS) ve své poslední prognóze odhadla, že deflace bude letos vyšší, než banka původně odhadovala. „Ceny energií se mírně zdvihly, ale stále ještě jsou mezinárodní porovnání mírně negativní. Je pravděpodobné, že se deflace na Slovensku bude zmírňovat a ke konci roku se už očekávají malé pozitivní meziroční změny ve spotřebitelských cenách,“ uvedl Muchová.
Negativní role cen energií by měla odeznívat i podle Kocourka s jednou výjimkou. „Ceny dostanou negativní impulz v podobně regulovaných cen plynu pro domácnosti na základě rozhodnutí úřadu pro regulaci síťových odvětví, který od července snížil regulovanou cenu plynu asi o 5 procent,“ zmínil ekonom Komerční banky. Návrat k inflaci očekává slovenská centrální banka v příštím roce.
