Slamečka na úsporný režim najíždí ztěžka

Praha - Státní fond dopravní infrastruktury, který přerozděluje také peníze na výstavbu dálnic, v posledních dvou letech utrácí ve velkém. Z původních 36 milionů korun se jeho běžné výdaje dostaly až na 280 milionů. Právě v této době byl přitom šéfem fondu současný ministr dopravy Gustáv Slamečka. Ten má spolu se svými kolegy z kabinetu v době probíhajícího celosvětového hospodářského útlumu od strážce státní pokladny Eduarda Janoty úkol zbytečně finančními prostředky nehýřit.

„Ty hlavní důvody jsou v tom, že se trošičku změnila struktura toho rozpočtu, protože v roce 2006 jsme neplatili jednak za výrobu a distribuci dálničních kuponů a také tam nebyly finanční náklady spojené s využitím kontokorentu v roce 2007,“ tvrdí Slamečka. Úrok kontokorentu činil 275 milionů korun, přičemž před rokem 2007 byla tato položka u fondu nulová. Výroba dálničních známek podle Slamečky stála loni 208 milionů korun. I bez nich ale běžné výdaje fondu během dvou let stouply na dvojnásobek.

Provoz fondu chce snížit i vláda, jinak ministerstvo dopravy nedostane příští rok víc peněz na dálnice. Rozpočet fondu teď ale ministr financí Eduard Janota nechce komentovat, spořit mají podle něj všechna ministerstva. „Pro ten příští rok jsme jim zkrátili běžné výdaje o 20 %,“ vypočítává Janota. Zda fond další finance na výstavbu dálnic získá, to se rozhodne v září.

Další organizace, která spadá pod ministerstvo dopravy, Ředitelství silnic a dálnic, zase podle dislokační komise vlády příliš utrácí za pronájem svých kanceláří. Po přepočtení na jednoho zaměstnance je to třikrát více peněz, než je státní úřednický průměr. Pronájem dvou domů vyjde ročně na 45 milionů korun. Ačkoli více platí za kanceláře na holešovickém nábřeží už jen Nejvyšší kontrolní úřad, mluvčí ŘSD Martina Vápeníková jakékoli pochybnosti odmítá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 6 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 12 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...