Brusel - Evropští vyjednávači podle dnešního vydání Financial Times zaujali v otázce seškrtání řeckých dluhů soukromým sektorem tvrdou linii. Po bankách chtějí, aby odepsaly 60 procent dluhů. Podle šéfa euroskupiny Jeana-Claudea Junckera možná budou muset soukromí věřitelé přistoupit na to, že si škrtnou 50 procent řeckého dluhu. Finanční domy navrhovaly 40 procent. Ani to by ale podle ekonomů nemuselo Řecku dostatečně ulevit.
Evropští lídři, diplomaté a experti dnes mezitím horlivě pracují na dokončení komplexní strategie pro řešení krize, která se zabývá právě i otázkou budoucnosti řeckých dluhů a kterou chtějí evropští lídři přijmout na mimořádných summitech ve středu. Původně se zvažovalo, že se ještě před summitem sejdou také ministři financí EU, aby komplexní plán doladili. Podle diplomatických zdrojů ale polské předsednictví schůzku nesvolá. Na odsouhlasení záchranného plánu i zeměmi stojícími mimo eurozónu trval především britský premiér David Cameron. Naopak proti se stavěl francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
Plány na zmírnění řeckých dluhů jsou v případě banky i evropských vyjednavačů o poznání větší, než s čím počítaly dohody z červencového mimořádného summitu eurozóny. Podle nich by totiž banky přišly „jen“ o 21 procent, což se ale rychle ukázalo jako nedostatečné k vyřešení potíží Atén. V EU se tak už nějakou dobu hovořilo o nejméně padesátiprocentním seškrtání.
Podle zdrojů FT byl o víkendu italský ministr financí a také vyjednávač eurozóny Vittorio Grilli pověřen, aby bankám tlumočil pozici počítající se seškrtáním o 60 procent. Podle listu je to vítězstvím „severní koalice“ v čele s Německem, která prosazovala mnohem zásadnější zapojení soukromého sektoru do druhého záchranného balíku pro Řecko.
Ani odpis 60 procent dluhů by Řecku stačit nemusel
„Současně je třeba dodat, že i 60procentní odpis řeckého dluhu Řekům neuleví tolik, jak by se na první pohled zdálo. Soukromí dlužníci totiž v tuto chvíli drží pouze zhruba dvě třetiny řeckého dluhu a jen část z toho tvoří banky, které se zatím byly ochotny dobrovolně na restrukturalizaci podílet,“ upozornil hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Řecko má problémy s dluhy už dva roky od chvíle, kdy připustilo, že manipulovalo se statistikami. Řecký deficit za rok 2009 tehdy ze dne na den vyskočil z původně plánovaných 6 procent na více než dvojnásobek. A Řecko postupně kvůli rostoucím úrokům ztratilo možnost půjčovat si na finančních trzích. Za posledních 21 měsíců se vrcholní představitelé unie sešli nad tématem dluhů už třináctkrát. Zatím se jim ale krizi vyřešit nepodařilo. A postupně si o pomoc museli říct ještě Irsko a Portugalsko. V ohrožení nyní je taky Španělsko a Itálie.
Právě proto na zítřejším summitu lídři eurozóny zřejmě vyzvou Evropskou centrální banku, aby pokračovala v nákupech dluhopisů zemí jako Itálie či Španělsko na sekundárních trzích. S odvoláním na návrh závěrů středečního summitu bloku, na kterém má Evropa ambici přijít s komplexním plánem pro řešení krize, to uvedla agentura Reuters.
