Singer: ČR je rychleji rostoucí část v pomaleji rostoucí části světa

Praha – Finanční krize přišla nečekána v druhé polovině roku 2008. Postupně se změnila v krizi hospodářskou a bolestivě zasáhla většinu zemí světa. Česká republika kvůli tomu musela bojovat s prudkým propadem hrubého domácího produktu. Slibný hospodářský růst se vytratil a místo toho v roce 2009 ekonomika klesla o více než 4 procenta. Podniky krachovaly a ruku v ruce s tím nezaměstnanost šplhala k 10 procentům. Dnes už se české hospodářství z nejhorších propadů vzpamatovává, cesta z krize ale bude trnitá. Jak ji vidí guvernér České národní banky Miroslav Singer? Odpovídal na přednášce s názvem „Česká ekonomika na cestě z krize“,  kterou pořádal Ekonomický klub MLOP, studentská organizace Vysoké školy ekonomické v Praze.

Ač jsme krizi pocítili i v Česku, náš ekonomický růst během ní zůstával nad průměrem Evropské unie. Podle Singera jsme „jedna z rychleji rostoucích částí v jedné z pomaleji rostoucích částí světa“. Pokud se nám tedy podaří vyřešit problémy, které vyřešit můžeme, poroste naše hospodářství slušným tempem již brzy. Na předkrizový stav ekonomiky se ale zatím těšit nemůžeme. Porvat se nyní musíme především se špatnými veřejnými financemi a dostatečně podporovat export.

Otevřenému Česku pomohla pohotová reakce firem

Nahrávám video
Česká ekonomika na cestě z krize
Zdroj: ČT24

Když všichni uvěřili, že se krize skutečně přelije přes hranice Wall Street a zaplaví i Evropu, Česká republika měla být jedna z prvních ekonomik, které byly na ráně. Jsme totiž velice otevřeným hospodářstvím. Opak byl ale pravdou. I přes dramatický propad poptávky za hranicemi jsme se vzchopili poměrně rychle a už první letošní kvartál byl ve znamení růstu, který nás vysadil do horní poloviny vývoje v Evropě.

Podle guvernéra byl náš vývoj kombinací několika faktorů. I česká vláda přispěchala na pomoc se stimulačním balíčkem, přesto podle Singera více zafungovaly vestavěné stabilizátory. Důležitou roli také sehrála relativně usměrněná ekonomika, která České republice dovolila sklouznout do deficitu. Navíc je podle Singera český podnikatelský sektor dost otrlý. Nikdo mu totiž nikdy příliš naproti nešel, takže se na stát nespoléhal a rychle začal jednat masivním snižováním nákladů. I díky tomu vyšel z krize poměrně konkurenceschopný.

Současná česká ekonomika už jeví signály zlepšení. Vývoz sice stále trpí silnějším kurzem koruny, přesto však překonává všechna očekávání. Během krize dokonce dosáhl čistý vývoz nejlepších výsledků v historii. Spotřeba opět začíná pomalu ožívat. Ekonomiku táhne rychle se zotavující průmysl, obchod a peněžnictví. Průmyslu se dokonce hrnou zakázky dvoucifernými tempy a banky se přestávají obávat dalších problémů a úvěrují. S velkými problémy se ale stále ještě potýká stavebnictví. Zlepšení ho ale jen tak nečeká.

Dvojité V by nás potkat mohlo, druhé V ale hluboké nebude

Singer ve svém dnešním vystoupení uvedl, že zpomalení na světovou ekonomiku možná číhá. Nebude prý ale dramatické. Mnohem dramatičtější jsou nyní otázky kolem veřejných financí. Realita Řecka a Irska je taková, že si na své fungování musejí půjčovat každé třetí euro. Česká republika si půjčuje zhruba každou sedmou korunu. Guvernér ČNB k tomu dodává, že dle jeho názoru je na tom Řecko špatně i proto, že před příchodem krize stagnovalo. Česká i irská ekonomika naopak rostly rychlými tempy. Na časy, kdy měli horší životní úroveň, si proto jejich obyvatelé vzpomenou snáze. Řekové se ale škrtáním dostanou na úroveň třeba před patnácti lety, a to je děsí.

Problémům gigantických rozměrů ale také čelí trh, ze kterého krize původně vzešla. Jde o Spojené státy. Ty přes výraznou podporu růstu stále nevytvářejí pracovní místa. Nezaměstnaní občané USA potom neutrácejí, protože ekonomice ještě nevěří. Tím hospodářství světové mocnosti přichází o svůj hlavní hnací motor. Navíc USA podle Singera hrozí další prudký pokles cen nemovitostí.

  • Wall Street autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1302/130184.jpg
  • Peníze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1743/174285.jpg
  • Američané zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/5/406/40551.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...