Berlín – Německá metropole jako počítačový mozek Evropy? Tak si představují budoucnost Berlína podnikatelé, kteří do města v posledních letech nalákali tisíce mladých expertů. Jakou má tato vize budoucnost, zjišťoval zpravodaj České televize Martin Jonáš.
Jestli hlavní město našeho západního souseda po pádu Berlínské zdi v roce 1989 něco proslavilo, je to noční život. Heslo „nejdřív práce, potom zábava“ tady neplatí. Vedle pestré klubové scény vypadá hospodářství jako chudý příbuzný. Každý pátý Berlíňan je na sociálních dávkách a město přežívá jen díky dotacím ostatních spolkových zemí.
„Berlín stále trpí rozdělením, ale v současnosti jsou vyhlídky na zlepšení,“ myslí si ekonom Martin Gronig. Naději mají přinést zejména malé firmy z IT odvětví, které se zaměřují na inovace. Za posledních osm let jich ve městě vznikly přes čtyři stovky. Po vzoru kalifornského Silicon Valley tak německá metropole aspiruje na přezdívku Silicon Alley – silikonová alej. Ta odkazuje na slavnou lipovou alej na třídě Unter den Linden a na první miliardáře, kteří vzešli z berlínské softwarové scény.
V jedné ze zdejších garáží se zrodil třeba veleúspěšný projekt multifunkčních map. Vznikl tu i celosvětově známý portál se na sdílení hudby Soundcloud. A další továrna na nápady se rodí přímo v budově zrušeného pivovaru a nad troskami nacistického bunkru. Investor Simon Schäfer dostal na projekt centra Factory od bank v přepočtu přes půl miliardy korun. Dokončuje komplex pěti budov, mimo jiné s chystanou vlastní diskotékou.
„Zájem firem je takový, že bychom podobných center mohli postavit hned několik. Bude tu celkem 23 firem a zhruba pět set pracovníků,“ popisuje Schäfer.
Co vlastně táhne mladé počítačové odborníky do Berlína? Téměř jednohlasně se shodují, že je to právě kosmopolitní charakter města a jeho bohatý noční život. Ti starší se ale bojí, aby party neskončila kocovinou. Berlín už totiž jednu podobnou vlnu rozkvětu počítačové branže zažil. Po prasknutí internetové bubliny na konci devadesátých let ovšem přišel prudký pád.
