Washington - Americký prezident Barack Obama dosadil na post ministra financí dosavadního personálního šéfa Bílého domu Jacoba Josepha „Jacka“ Lewa. Jeho nominaci musí ještě potvrdit Senát, což se pokládá za formalitu. „Jack má moji plnou důvěru,“ prohlásil Obama při ceremoniálu v Bílém domě. Lew nahradí odstupujícího Timothyho Geithnera.
Hlavním úkolem Lewa má být zajištění politické dohody o úsporách a daních, která by kvůli vysokému americkému zadlužení zabránila drastickým automatickým škrtům. Takzvaný pád z fiskálního útesu byl díky poslednímu kompromisu odložen o dva měsíce.
Lew: rozpočtový odborník, a ne člověk s kontakty ve světě financí
Podle amerických médií se Lew (57) bude jako nový ministr financí zcela lišit od těch posledních. Lew je totiž znám spíše jako loajální demokrat a rozpočtový odborník než autorita na finančních trzích s širokými kontakty v obchodním světě.
Stávající ministr financí Geithner (51) chtěl funkci opustit již loni, zůstal ale na přímou prosbu prezidenta.
Jacob Joseph „Jack“ Lew se narodil 29. srpna 1955 v New Yorku. Jeho otec, právník, přišel do Spojených států s rodiči jako dítě z Polska. Lew studoval několik vysokých škol, mimo jiné práva na Georgetownské univerzitě.
- Lew je od loňského ledna personálním šéfem Bílého domu. Předtím působil od listopadu 2010 jako šéf rozpočtového oddělení Bílého domu a ještě dříve byl náměstkem ministryně zahraničí Hillary Clintonové. Ve funkci šéfa rozpočtového oddělení Bílého domu působil také v letech 1998 až 2001 za vlády prezidenta Billa Clintona.
- Lew je označován za tichého intelektuála a velkého odborníka i na ty největší záludnosti problematiky státních financí, současně je ale schopným vyjednávačem. Jeho nevýhodou podle odborníků je, že na finančních trzích není přílišnou autoritou s širokými kontakty v obchodním světě. V rozpočtových otázkách má ale plnou důvěru Baracka Obamy.
- Předloni Lew sehrál klíčovou úlohu při jednání s republikány v Kongresu o zvýšení stropu státního dluhu a loni se podílel i na složitých jednáních, která vedla k oddálení takzvaného pádu z fiskálního útesu, který by vedl k automatickým výdajovým škrtům a zvýšení daní, které by mohly americkou ekonomiku uvrhnout do recese. Definitivní řešení tohoto problému je tak jeho hlavním nejbližším úkolem.
Americká hlava státu v současnosti vytváří vládní tým pro svůj druhý mandát, který začne 21. ledna. Obama prozatím nominoval demokratického senátora Johna Kerryho do funkce příštího ministra zahraničí, který nahradí Hillary Clintonovou. V pondělí Obama navrhl republikána a bývalého senátora Chucka Hagela na funkci ministra obrany a svého protiteroristického poradce Johna Brennana na ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA).
Fed údajně může svou politikou vyvolat novou bublinu
Americká centrální banka (Fed) může svými rozsáhlými nákupy dluhopisů vyvolat novou nebezpečnou cenovou bublinu a udržováním nulových úroků podněcuje růst inflace. Vyjádřila se takto členka výboru pro měnovou politiku Fedu Esther Georgeová. Ta má přitom letos ve Fedu poprvé hlasovací právo.
Georgeová nastoupila v říjnu 2011 do čela Federální rezervní banky v Kansas City a její názory na měnovou politiku zatím nebyly příliš známy. Dnešním vystoupením se jasně přiřadila k menšině „jestřábů“, kteří ve výboru vyjadřují stále větší námitky proti extrémně uvolněné měnové politice, prosazované šéfem Fedu Benem Bernankem.
Esther Georgeová, členka výboru pro měnovou politiku Fedu
„Dlouhé období nulových úrokových sazeb může podstatně zvýšit rizika budoucích nerovnováh a zabránit dosažení dvouprocentního inflačního cíle.“
Zápis z prosincového zasedání výboru naznačil rostoucí rezervovanost jeho členů vůči dalšímu prudkému zvyšování účetní rozvahy Fedu nákupy dluhopisů. Většina výboru se však přiklonila k dalšímu posílení monetární stimulace, která má podpořit ekonomiku a trh práce.
Georgeová poukázala zejména na to, že politika Fedu vedla k rekordně vysokým cenám státních dluhopisů a zemědělské půdy a k nárůstu rizikových úvěrů s vysokými výnosy. Fed podle ekonomů svou uvolněnou měnovou politikou v minulém desetiletí výrazně přispěl ke vzniku cenové bubliny na realitním trhu, jejíž splasknutí způsobilo hlubokou finanční krizi.
