Senátoři napadli u Ústavního soudu zdanění solárních elektráren

Praha – Senátoři napadli u Ústavního soudu dodatečně zdanění výnosů ze solárních elektráren. Podle lidoveckého klubu tak chtějí zabránit arbitrážím, kterými hrozí provozovatelé elektráren. „K podání ústavní stížnosti nás vede obava, že Česká republika může v důsledku přijatého zákona čelit velkému počtu arbitráží a neodhadnutelným finančním náhradám,“ uvedl jeden z iniciátorů stížnosti, bývalý lidovecký předseda Jiří Čunek.

Pokud by prý ústavní soudci stížnost odmítli, tak by to byl významný argument v případě arbitráže. Opačný verdikt pak podle Čunka zabránil tomu, aby daňoví poplatníci platili za chyby zákonodárců. Podle dostupných informací jsou pod stížností kromě lidovců podepsáni také senátoři z ČSSD, Severočechů.cz a dva členové klubu TOP 09 a Starostové Jan Horník a Jaromír Štětina. 

Vláda chtěla zabránit zdražení elektřiny

Zdanění navrhla Nečasova vláda s cílem zabránit masivnímu zdražení elektřiny díky boomu solárních elektráren. Bez přijetí novely by podle ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka (ODS) domácnosti a firmy zaplatily o 11,7 miliardy korun za rok více. Právě tuto sumu novela umožnila získat vládě na uhrazení příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů.

Novela počítá s tím, že zdaněna bude po tři roky elektřina ze slunečních elektráren, které byly uvedeny do provozu loni a předloni. Právě toto zpětné zdanění je jedním z napadených ustanovení novely. Podle autorů stížnosti zákon zachovává původní zákonné garance výkupní ceny, tedy zcela určitou návratností investice výrobce, ale jiným zásahem garantovanou cenu snižuje o výši odvodu.   

Senátoři napadli také zdanění bezplatných emisních povolenek po příští dva roky, z čehož si vláda slibuje získat 4,8 miliardy korun. Autorům stížnosti vadí, že poskytnutí povolenek je zpětně prohlášeno za dar, a tím včleněno do režimu daně darovací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna řeší státní rozpočet. Poslanci představují navrhované změny

Poslanecká sněmovna ve středu ve druhém čtení projednává návrh státního rozpočtu na letošní rok. Poslanci mohou přednášet své návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Ve sněmovním systému bylo ráno devět desítek pozměňovacích návrhů, především opozičních. Jsou tam ale již čtyři avizované koaliční návrhy v celkovém objemu asi 1,1 miliardy korun. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu.
03:23Aktualizovánopřed 22 mminutami

Evropská komise představila, jak snížit závislost na Číně

Evropská komise ve středu představila dlouho očekávaná opatření, jak posílit evropský průmysl a udržet krok s Čínou v oblasti zejména čistých technologií. Takzvaný Industrial Accelerator Act (Akt o průmyslovém akcelerátoru) požaduje upřednostňování některých produktů vyráběných v Evropě.
13:33Aktualizovánopřed 30 mminutami

Ropa dál zdražuje, plyn naopak zlevňuje

Ceny ropy se kvůli dopadům americko-íránské války dál zvyšují, konflikt narušil dodávky suroviny z Blízkého východu. Tempo růstu ale proti předchozím dvěma dnům zpomaluje. Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh naopak začala klesat. Americký prezident Donald Trump v úterý naznačil, že americké námořnictvo by mohlo doprovázet lodě proplouvající klíčovým Hormuzským průlivem, kde v odvetě útočí íránské síly.
12:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Inflace byla v únoru 1,4 procenta, nejméně od října 2016, odhaduje ČSÚ

Spotřebitelské ceny v Česku vzrostly v únoru meziročně o 1,4 procenta. Inflace tak byla nejnižší od října 2016, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zlevnily především energie. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny klesly o 0,1 procenta. Definitivní údaje ČSÚ zveřejní 10. března, v předchozích měsících potvrzovaly předběžný odhad. Levnější potraviny vedly podle analytiků ke snížení tempa růstu cen, dění na Blízkém východě je naopak může zase zrychlit.
09:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026
Načítání...