Senát umožnil dodatečné zvýšení penzí o tři sta korun nad valorizaci

Důchody dodatečně vzrostou od ledna o 300 korun nad zákonnou valorizaci. Od roku 2023 bude zaveden příspěvek 500 korun za vychované dítě. Předpokládá to novela, jejíž přijetí umožnil Senát. Na návrh Václava Lásky (SEN 21) se rozhodl, že se předlohou nebude zabývat. Dostane ji k podpisu prezident Miloš Zeman.

Podle zákonných pravidel by penze rostly na základě současných odhadů ministerstva práce a sociálních věcí v průměru o 497 korun, tedy o 3,2 procenta. Při dodatečném zvýšení o 300 korun stoupnou o 5,2 procenta, konkrétně o 797 korun. Průměrná penze by v lednu podle předpokladů činila 16 275 korun.

Na příspěvek za vychované dítě má mít nárok jen jeden z rodičů, zpravidla matka. O příspěvek se bude zvyšovat zásluhová část penze a bude se valorizovat podle inflace. Nárok na příspěvek má mít rodič, který o dítě převážně pečoval. Změna tak má zvýšit důchody většinou ženám, které část produktivního věku strávily péčí o dítě a měly nižší příjmy.

Senát se důchodovou reformou nezabýval

Pro Láskův návrh, aby se horní komora důchodovou novelou nezabývala, zvedlo ruku 56 ze 66 přítomných senátorů. „Projednávat tento zákon měsíc před volbami je věcně objektivně velmi těžké. Sněmovna vyjádřila vůli, měla by za něj nést odpovědnost,“ zdůvodnil Láska přednesení tohoto návrhu.

Dodatečné přidání 300 korun všem penzistům bude příští rok stát podle podkladů 10,6 miliardy korun. O rok později by to bylo 10,9 miliardy korun a v následujícím roce 11,1 miliardy korun. I tento příspěvek totiž poputuje podle novely do zásluhové části důchodu a částka každý další rok při valorizaci o určité procento poroste. Dodatečné rozpočtové výdaje na takzvané výchovné se odhadují na 18,4 miliardy korun v roce 2023, na 18,8 miliardy korun o rok později a na 19,4 miliardy korun v roce 2025.

Předloha obsahuje i možnost předčasného důchodu bez sankce pro záchranáře, který ve sněmovně prosadili poslanci vládního hnutí ANO. Senátní legislativci ale upozornili na to, že ustanovení nepůjde v praxi využít a žádosti bude správa sociálního zabezpečení zamítat. Senátní sociální výbor navrhoval pasáž změnit, o pozměňovacím návrhu ale plénum nehlasovalo.

Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se podle zákona zvyšují vždy od ledna, a to o růst cen a polovinu růstu reálné mzdy. Valorizace tak již odráží zdražování za určité období i část navyšování výdělků. Mimořádné přidání ministerstvo práce a sociálních věcí zdůvodnilo v podkladech k novele tím, že očekávaný růst penzí bude nižší než v posledních letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
včeraAktualizovánopřed 56 mminutami

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
před 6 hhodinami

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Společný dluh EU by mohl dosáhnout bilionu eur, varuje účetní dvůr

Společné zadlužení Evropské unie (EU) rychle roste, na konci roku 2027 by mohlo dosáhnout jednoho bilionu eur (zhruba 24,5 bilionu korun). Uvádí to Evropský účetní dvůr (EÚD). Za nárůst mohou především programy a opatření schválené na podporu unijních ekonomik po pandemii covidu-19. Úřad dříve také upozornil na odhadovanou míru chyb ve výdajích z rozpočtu EU. Je prý nadále příliš vysoká, míru chybovosti vypočetl EÚD na 3,8 procenta, o rok dříve to bylo 3,6 procenta.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.