Senát odmítl zvýšení DPH. Daňová nejistota trvá

Praha – Senát vrátil sněmovně podle očekávání daňový balíček, který počítá se zvýšením obou sazeb DPH o jeden procentní bod. K tomu, aby sazby mohly začít platit od Nového roku, ale nebude stačit jen opakovaný souhlas poslanců. Vyšší daně musí získat ještě podpis prezidenta Václava Klause. Daňová nejistota, na kterou si stěžují velké firmy i drobní živnostníci, tak vydrží opravdu do poslední chvíle.

Poslanci můžou o vráceném daňovém balíčku hlasovat nejdříve ve středu 19. prosince. Pokud daňové změny schválí, bude na řadě prezident Václav Klaus – ten má na rozhodnutí podle zákona 15 dnů, jeho lhůta tedy bude končit až 3. ledna.

Pokud si ale hlava státu s podpisem nepospíší, od 1. ledna začne platit jednotná sazba DPH ve výši 17,5 procenta. Stejná situace nastane i v případě, že prezident novelu vetuje. A samozřejmě i tehdy, že ji pod stůl shodí už poslanci.

JAKÉ VERZE JSOU VE HŘE?

V současné době platí sazby DPH ve výši 14 a 20 procent. Možné scénáře dalšího vývoje jsou následující:

  • Poslanci daňový balíček do Vánoc schválí a prezident jej podepíše do konce roku > od 1. ledna budou platit sazby 15 a 21 procent, na kterých závisí také plnění navrženého státního rozpočtu na příští rok
  • Balíček neprojde sněmovnou NEBO projde sněmovnou, ale nezíská včas podpis prezidenta NEBO projde sněmovnou a podpis prezidenta nezíská vůbec > od 1. ledna bude platit již dříve schválená jednotná sazba DPH 17,5 procenta a hrozí rozpočtové provizorium

Jak zabránit možnému nárůstu DPH na 17,5 procenta? Opozice navrhuje rychlé přijetí další novely, kterou by se sazby ponechaly alespoň na současné úrovni 14 a 20 procent.

„Věříme, že u všech aktérů teď převáží zodpovědnost, protože by samozřejmě nebylo dobré, kdyby hrozilo, že by se sazby daně z přidané hodnoty měnily v průběhu příštího roku,“ komentoval situaci premiér Petr Nečas. Ten má ještě jedno želízko v ohni – rozpočet navržený jeho vládou totiž s penězi získanými z dodatečného jednoho procentního bodu počítá. V případě neschválení balíčku tak hrozí ještě rozpočtové provizorium.

Štěch: Návrh vlády je nepřijatelný a nesrozumitelný

Předseda Senátu Milan Štěch dal už ráno jasně najevo, že senátorský klub ČSSD je připraven návrh zákona zamítnout. Návrh je podle něj legislativně nesrozumitelný a zároveň nepřijatelný kvůli zvyšování sazeb DPH na 15 a 21 procent.

Petr Vícha, předseda senátorského klubu ČSSD:

"V roce 2012 vláda zvedla sazby daně, výnos měl jít na důchody. Zvýšená sazba ale nepřinesla do rozpočtu ani korunu. Je proto nepochopitelné, že tento experiment vláda opět praktikuje."

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy:

„Je to veliká nezodpovědnost politické reprezentace. Je mi jedno, jestli to je vláda, senát nebo poslanecká sněmovna, protože takovou daňovou nestabilitu jsme od roku 1989 nezažili.“

„Byli bychom ochotni navrhnout změny, opozice ovšem dala jasně najevo, že žádné změny nepřijme,“ poznamenal předseda Senátu. Balíček chce podle něj vládní koalice prosadit silou. „Jelikož se na balíček váže rozpočet, bude tlačit i na prezidenta,“ konstatoval Štěch.

Zamítnutí nakonec jeho strana, která má v horní komoře většinu, prosadila. Po zhruba půldruhé hodiny trvající debatě, v níž dominovala kritika vlády, hlasovalo proti přijetí balíčku 50 ze 67 přítomných členů horní komory.

Jednotná sazba DPH by zdražila jídlo nebo léky

Pokud by vláda balíček nakonec nedokázala prosadit, jednotná sazba by občany příliš nepotěšila. Přinesla by totiž pravděpodobně razantnější zvýšení cen základních potravin a léků, které nyní patří do snížené sazby. Změnit by sazby mohl až nový zákon, který by bylo možné schválit nejdřív v únoru.

Opoziční sociální demokraté přesto v senátorských výborech prosadili, aby jejich zástupci pro balíček ruku nezvedli. „Takzvané vládní reformy, které prošly teď v poslanecké sněmovně, reforma penzí, restituce nebo daňový balíček, situaci v příštím roce ještě zhorší. To, co nás v tuto chvíli děsí, je fakt, že ani návrh státního rozpočtu nijak nereaguje na zpomalování české ekonomiky,“ míní šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

„Není to náš šálek kávy, je to zvýšení nákladů pro lidi, a to my nemůžeme podpořit,“ dodal předseda Senátu Štěch.

Vyšší daně mají pomoct stabilizovat veřejné finance

Vláda si od zvýšení daně z přidané hodnoty slibuje pomoc při stabilizaci veřejných financí. V rámci balíčku chce zavést také dodatečnou sedmiprocentní solidární daň z příjmu pro lidi pobírající nad 100 tisíc korun měsíčně a zrušit některé daňové výhody - omezit výdajové paušály živnostníků a zrušit postupně vratku části spotřební daně z nafty zemědělcům.

V příštích dvou letech by také podle návrhu Nečasova kabinetu byly zrušeny stropy pojistného na zdravotní pojištění a tříprocentní daň z převodu nemovitostí by vzrostla na čtyři procenta. Do státního rozpočtu by všechna tato opatření měla přinést dvacet miliard korun navíc. Opozice ale pokládá vládní očekávání za nadhodnocená.

Poslanci schválili 101 hlasy konsolidační daňový balíček 7. listopadu, kdy s ním vláda spojila hlasování o důvěře. Při hlasování nakonec pomohli premiéru Petru Nečasovi dosud rebelující občanští demokraté Jan Florián a Tomáš Úlehla. Na začátku schůze se ale trio rebelů z ODS - poslanci Tluchoř, Šnajdr a Fuksa - vzdalo mandátu.

Hrozí i rozpočtové provizorium

Nepřijetí balíčku by ohrozilo také přijímání státního rozpočtu, který původně Kalousek ve sněmovně předložil, ale pak ho zase stáhl k přepracování právě kvůli nejasnostem, zda nakonec balíček parlamentem projde. Pokud by balíček nevyšel do 1. ledna ve sbírce zákonů, tak bude zřejmě od ledna platit rozpočtové provizorium. Nelze totiž schvalovat rozpočet, který by stál na neplatných zákonech.

Nová verze rozpočtu, který schválila vláda a který prošel prvním čtením ve sněmovně, už počítá s balíčkem daňových změn a zvýšením DPH o procentní bod. Oproti původnímu návrhu, který šéf státní kasy na konci října stáhnul ze sněmovny, klesly předpokládané příjmy a výdaje o 6,1 miliardy. Schodek rozpočtu má přitom dosáhnout 100 miliard a zůstat pod třemi procenty HDP.

Podle ministra financí bude rozpočet do konce roku schválen. „Jsem hluboce přesvědčen, že se to do konce roku zvládne,“ řekl v Událostech ministr financí.

Jak šel čas s balíčkem

16. března - Nečas oznámil, že od ledna 2013 by měly vzrůst sazby DPH na 15 a 21 procent. Zvýšení sazeb je dle něj nutné k udržení plánovaných schodků rozpočtu a dalšímu nezadlužování země.

23. května - Kabinet schválil balíček změn v daních. Předloha obsahovala i návrh na zavedení solidárního příspěvku pro lidi s příjmem nad zhruba 100 tisíc korun měsíčně. Součástí bylo i zrušení základní slevy na dani z příjmů pro důchodce pro roky 2013 a 2015. Ve stejném období se měly zrušit i stropy na pojistné u zdravotního pojištění.

13. července - Sněmovna přes odpor opozice schválila zvýšení DPH. Pro balíček hlasovalo 112 poslanců, z klubu ODS se dva, Marek Šnajdr a Jan Florián, zdrželi.

16. srpna - Senát podle očekávání vládní balíček zamítl.

18. srpna - Prezident Klaus v rozhovoru pro MfD řekl, že zvyšování daní v této době je ekonomická sebevražda.

5. září - Koalice ve sněmovně nedokázala přehlasovat senátní veto. Proti balíčku hlasoval i Tluchoř a pětice dalších poslanců ODS - Radim Fiala, Jan Florián, Ivan Fuksa, Marek Šnajdr a Tomáš Úlehla.

6. září - Vláda předložila nový návrh daňového a stabilizačního balíčku, který obsahuje zejména často kritizované zvýšení DPH. Kabinet s návrhem současně spojil žádost o vyslovení důvěry.

15. října - Po volebním neúspěchu ODS Nečas přišel s kompromisem. Tluchoř o den později prohlásil, že Nečasův návrh problém neřeší a je „zoufale málo jako sebereflexe voleb“.

24. října - Sněmovna na návrh Miroslava Kalouska vrátila předlohu státního rozpočtu vládě k přepracování. Důvodem byly neshody nad vládním daňovým balíčkem, který obsahuje řadu změn s dopadem na rozpočet.

4. listopadu - Kongres ODS vyzval rebelující poslance, aby respektovali většinové stanovisko sněmovního klubu a o reformách hlasovali v souladu se stranickými kolegy.

6. listopadu - Rebelující poslanci ODS oznámili, že umožní prosadit vládní daňový balíček. Jan Florián a Tomáš Úlehla vládní návrh podpořili, Tluchoř, Fuksa a Šnajdr se před hlasováním vzdali mandátu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
10. 3. 2026
Načítání...