Sbližování důchodových odvodů živnostníků s odvody zaměstnanců a zaměstnavatelů, povinné spoření firem na dřívější penzi pracovníkům v náročných profesích či zvýhodnění práce v důchodu – to vše doporučuje příští vládě končící důchodová komise. Úpravy se týkají veřejného penzijního systému i nynějšího spoření na stáří. Doporučení ve čtvrtek představí šéf komise Martin Potůček.
Se Sobotkovou vládou končí i důchodová komise. Nápadů měla dost, většina zůstala na papíře
Výraznější reformní změny však v návrhu materiálu, který má ČTK k dispozici, nejsou. Jak pro web ČT24.cz uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, nejedná se zdaleka o první komisi, která se pokusila přijít s reformami penzí, nicméně konkrétních zásadních výsledků nedosáhla.
Šéf reformní komise Potůček: Funguje již osm našich návrhů, máme přehršel dalších (zdroj: ČT24)
„Vzhledem k mimořádně dobré ekonomické situaci to tedy dnes vypadá tak, že současný důchodový systém je udržitelný a celá záležitost se zas na pár let odloží. Až se ale ekonomice přestane dařit, zdání udržitelnosti důchodového systému se rozplyne jako pára nad hrncem. Politici pak zřejmě sáhnou po svém obvyklém řešení – založí důchodovou komisi,“ konstatuje Křeček.
Komisi, která ukončí svou činnost na konci měsíce, zřídila Sobotkova vláda. Tým odborníků a zástupců parlamentních stran měl přijít s „komplexním a vzájemně provázaným souhrnem návrhů“ k zajištění stability penzijní soustavy a přiměřených penzí. To se ale nepodařilo. V zásadě Sobotkova vláda prosadila jen zrušení druhého pilíře, strop důchodového věku na 65 letech či vyšší valorizaci penzí.
ODS: Za pár let nebude co vyplácet
Důchodový systém je dlouhodobě v deficitu. Podle návrhu rozpočtu by se příští rok měl sice po letech dostat do plusu, ale jen díky konjunktuře, vysoké zaměstnanosti a vyšším odvodům z rostoucích mezd. Senioři v Česku jsou závislí na důchodu od státu. Jejich příjem se po nástupu do penze propadá.
Podle expertky ODS Lenky Kohoutové důchody systémové změny potřebují, jinak za pár let nebude rostoucímu počtu seniorů co vyplácet. Komise prý jen přerozdělovala. Místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová uvedla, že jen průběžný systém důstojné penze nezajistí a beze změn je neudržitelný.
Úřad vlády však před nedávnem zveřejnil svou studii, podle níž český důchodový systém zásadní reformu nepotřebuje a stačily by úpravy parametrů. Mezi ty patří třeba důchodový věk, výše odvodů či poměr penze ke mzdě.
Sobotkova vláda se přitom rozhodla věk nástupu do penze dál nezvyšovat a nastavit horní limit na 65 letech. Podle některých expertů stanovení pevné hranice lidi z trhu práce spíš vyhání a velký podíl lidí nastupuje do důchodu jen proto, že dosáhli penzijního věku.
Podle odborníků z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA)
Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR čeští senioři a seniorky mají příjem téměř výlučně ze státního důchodu z prvního pilíře. Sice chrání před pádem do chudoby, ale ne před citelným propadem životní úrovně. Navíc výrazně přerozděluje.
Člověk s dvojnásobkem průměrné mzdy má v penzi dvě pětiny svého čistého výdělku a pracovník s polovinou průměrné mzdy 85 procent svého předchozího platu.
Penze za růstem mezd zaostávají a systém ani dostatečně nezohledňuje práci v penzi, uvedli experti IDEA.
Loni k nízké valorizaci dostali senioři a seniorky příspěvek 1200 korun. Vláda prosadila pak to, aby mohla zvyšovat důchody víc, než jí ukládá zákon. Může je zvednout bez ohledu na ekonomické ukazatele až o 2,7 procenta. Od příštího roku se také změní model přidávání – penze se budou zvedat o polovinu růstu reálných mezd místo nynější třetiny a o růst nákladů seniorů místo nákladů všech domácností.
Podle Potůčkovy komise je toho třeba změnit dost
Potůčkova komise uvádí, že vidí v českém důchodovém systému problémy a věci, které nefungují. Poukazuje například na nedostatek peněz na důchody kvůli stárnutí a radí zajistit další zdroje financí. Zmiňuje neexistující zaměstnanecké pojištění. Problém vidí i v tom, že politici obvykle rozhodují jen s ohledem na své volební období, jejich rozhodnutí mají přitom dlouhodobý dopad.
Mezi doporučeními v materiálu je například postupné sbližování odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) a zaměstnanců a zaměstnavatelů. Odbory nynější nastavení dlouhodobě kritizují, podle nich OSVČ odvádějí do systému výrazně méně. Také ministerstvo práce upozorňuje na to, že kvůli placení minimálních odvodů má řada OSVČ velmi nízký důchod.
Podle dřívějších údajů resortu roční odvody průměrného zaměstnance na penzi v roce 2014 dosahovaly 76 116 korun, u OSVČ činily 32 184 korun. Studie IDEA také ukázala, že díky solidaritě pak mají živnostníci při nástupu do penze v průměru o 13 procent nižší důchod než zaměstnanci.
obrázek
Lidé v náročných profesích by podle dokumentu měli mít podmínky pro dřívější odchod do penze, a to po přechodnou dobu 15 či 20 let. Pak by už mohli mít na předčasný důchod našetřeno. A zaměstnavatelé by mohli mít povinnost spořit jim. Zavést by se mohlo nové pojištění, které by platily firmy. Stát umožnil dřívější odchod do penze s příspěvky horníkům.
Práce v důchodu by se měla zvýhodnit
Komise opakovaně upozorňovala na ohrožení chudobou, a to hlavně u seniorek. Mezi návrhy je zavedení příspěvku, který by lidem od určitého věku nízké penze dorovnal nad hranici chudoby. Upravit by se mělo i pobírání pozůstalostní penze ke starobnímu důchodu, aby se lidé mohli snadněji vyrovnat se ztrátou manželky či manžela.
Zvýhodnit by se měla i práce v důchodu, nižšími odvody či vyšším důchodem. Lidé by také měli mít možnost důchodovou agendu vyřizovat a své údaje kontrolovat elektronicky. Komise znovu mezi návrhy zahrnula i rozdílné sazby odvodů podle počtu potomků, sdílení vyměřovacích základů manželů pro výpočet penze či změnu modelu valorizace penzí tak, aby se nízké důchody ještě víc nepropadaly.
Důchodový tým, který vedl Martin Potůček, se poprvé sešel v květnu 2014. Od té doby schválil deset návrhů na změny v důchodovém systému. Devět z nich ministerstvo práce předložilo vládě, osm pak v parlamentu uspělo a promítly se do zákonů.
Průměrný starobní důchod je necelých 12 tisíc korun
Na konci letošního června průměrný starobní důchod podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) činil 11 807 korun, na konci roku 2013 před nástupem Sobotkovy vlády 10 970 korun. Důchodový systém je v deficitu léta.
Na konci roku 2013 schodek dosahoval 49,68 miliardy korun. Každý rok klesal na loňských 16,31 miliardy. Za snížením je vysoká zaměstnanost a růst mezd, takže víc lidí platí vyšší odvody. I přes rekordní výběr pojistného zůstávají výdaje na penze ale stále vyšší než příjmy.
Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci třetího čtvrtletí spořilo 4,472 milionu lidí. Bylo to o zhruba 47 tisíc méně než na konci roku 2016, informovala Asociace penzijních společností ČR.