Praha – Českým firmám údajně hrozí zastavení rozjednaných obchodů v Ázerbájdžánu kvůli diplomatické roztržce. Tvrdí to hradní kancléř Vratislav Mynář na základě svého rozhovoru s ázerbájdžánským velvyslancem Tahirem Taghizadem. Informaci potvrdily i zdroje z diplomacie. Spor měl údajně spustit ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) tím, že v březnu na filmovém festivalu Jeden svět označil místní vládnoucí klan za „rodinnou diktaturu“ a kritizoval západní země za toleranci k tomuto režimu. Mynář hodlá požádat prezidenta Zemana, aby se do řešení sporu zapojil.
České firmy mají v Ázerbájdžánu rozjednány kontrakty, které by mohly být po kritických slovech šéfa české diplomacie zrušeny. Agentura ČTK uvedla, že Baku dokonce hrozilo stažením svého velvyslance z Prahy.
Kancléř je podle svých slov rozsahem diplomatického problému překvapen a požádá proto Zemana, aby ázerbájdžánského velvyslance přijal na Hradě – schůzka by mohla být již ve středu nebo ve čtvrtek. Podle informací ČTK se Schwarzenberg setkal se svým ázerbájdžánským protějškem na víkendové konferenci v USA.
„Vyjasnili si nedávná nedorozumění ve vzájemných vztazích,“ komentoval schůzku první náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider. „Není to diplomatická roztržka, normálně spolu komunikovali,“ dodala mluvčí ministerstva Johana Grohová.
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí však už dříve výroky šéfa české diplomacie označilo za neobjektivní a neseriózní. Mluvčí ministerstva Elman Abdullajev 6. března prohlásil, že podobné výroky mohou poškodit vztahy obou zemí v politické, hospodářské i humanitární oblasti.
Ázerbájdžán nám dodává i ropu
Obchodní vztahy se v uplynulých letech zintenzivnily. Prezident země Ilham Alijev navštívil Prahu loni na jaře, kdy ho přijal tehdejší prezident Václav Klaus. Klaus také již dříve podepsal několik ázerbájdžánsko-českých dokumentů, které zahrnují třeba problematiku standardizace a ochrany investic.
V Ázerbájdžánu by se čeští investoři mohli podílet třeba na výstavbě tamní infrastruktury nebo zabezpečení silnic a železnic.
Situaci by mohlo zkomplikovat to, že většinu zakázek, o které se české firmy zajímají, zadává centrální vláda v Baku, případně je do nich zapojena. Diplomatické zdroje se proto obávají, že kontrakty by opravdu mohly být zrušeny. Podle informací ČTK mají o zakázky zájem například kopřivnická Tatra a společnost OHL. České podniky prý píšou dopisy nejen ministru zahraničí, ale údajně několik adresovaly i Kanceláři prezidenta republiky.
Z Ázerbájdžánu do Česka proudí také část ropy. Podle dřívějšího vyjádření velvyslance zhruba každé čtvrté auto v Česku jezdí na pohonné hmoty vyrobené z ázerbájdžánské ropy, která do tuzemska přitéká přes distribuční firmy. Ázerbájdžán plánuje dodávat do České republiky kolem dvou milionů tun ropy ročně.
Tamní státní ropná společnost ujistila, že dodávky do ČR nejsou závislé na politických dohodách. Je to prý čistě komerční záležitost.
Prezident země Ilham Alijev převzal v roce 2003 funkci po svém otci Gejdarovi, někdejším členovi nejvyššího vedení Komunistické strany Sovětského svazu, který stál v čele země skoro bez přerušení od roku 1969. Opozice zvolení Alijeva označila za zmanipulované.
Později si dal Alijev v referendu odhlasovat zrušení ústavní normy, která omezovala počet po sobě jdoucích prezidentských mandátů na dva.
Opozice v zemi si stěžuje na omezování svých práv. Účastníci protirežimních demonstrací bývají zatýkáni. Před parlamentními volbami v roce 2005 vyjádřily USA znepokojení nad zatýkáním politiků a vylučováním ministrů z vlády.
