Schodek státního rozpočtu 2014: 105 miliard. Dál se zvyšovat nebude

Praha - Vláda ve středu schválila materiály k přípravě státního rozpočtu na příští rok. Schodek rozpočtu by měl být 105 miliard korun a stejný zůstat i v dalších letech. Novinářům to po nočním zasedání řekl premiér Petr Nečas (ODS). Podle původního návrhu ministerstva financí se měl v letech 2015 a 2016 zvyšovat. Ministři schválili také podklady pro další vyjednávání s Evropskou komisí ohledně čerpání peněz z evropských fondů pro dalších sedm let.

„Vláda se nakonec rozhodla udržet tuto nominální výši deficitu i v rozpočtovém výhledu pro roky 2015 a 2016,“ řekl Nečas. Ministerstvo financí v materiálu navrhovalo zvýšit výdaje státu kvůli podpoře ekonomického růstu. Podle plánů ministerstva měl schodek rozpočtu v roce 2015 vzrůst na 110 miliard korun a v roce 2016 na 115 miliard korun. Pro letošní rok je schválen deficit 100 miliard korun.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) stojí za fixováním nominální výše deficitu středeční kritika opozice v Poslanecké sněmovně. „Tak jsme tu kritiku opozice vyslyšeli a pro roky 2015 a 2016 jsme schodky stabilizovali nikoli na relativní hodnotě, ale na nominální hodnotě,“ uvedl Kalousek. Zároveň upozornil, že udrží deficit pod tříprocentní hranicí HDP, která je nutná pro přijetí eura. „Vláda splnila svůj úkol, ke kterému se zavázala v roce 2010, že sníží deficit z 5,8 % pod 3 %,“ dodal.

Za jeden provaz

Rozpočtové limity podle něj kabinet schválil jednomyslně. Každá rozpočtová kapitola má tak nyní zastropované výdaje, s nimiž musí počítat. Do konce července je na ministrech, aby v rámci fiskálních stropů podrobně rozepsali rozpočty svých resortů. Kalousek s ministry v srpnu projedná jejich návrhy a do konce srpna předloží vládě návrh státního rozpočtu. Kabinet ho projedná v září a na konci měsíce předloží již hotový vládní návrh rozpočtu k projednání Poslanecké sněmovně.

Nahrávám video

Původní loňské plány ministerstva při schvalování rozpočtu na letošní rok počítaly v roce 2014 se schodkem 85 miliard korun a v roce 2015 s 50 miliardami korun. Tehdy ale úřad předpokládal plošné snižování výdajů a lepší výkon ekonomiky. Nyní naopak chce vláda výdaje zvýšit, aby podpořila ekonomický růst. Česko je v nejdelší recesi v novodobé historii.

Investice v první řadě

Výdajové rámce by se tak měly v příštím roce zvýšit o 15 miliard korun. Výdaje státu by měly stoupnout z již schválených 1,122 bilionu korun pro rok 2014. „Zvýšení výdajů je směrováno do kapitol ministerstva dopravy, ministerstva zemědělství, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva školství, ministerstva vnitra a ministerstva práce a sociálních věcí,“ uvádí materiál.

Návrh zároveň upozorňuje, že deficit veřejných financí vláda udrží pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP). Plány kabinetu počítají příští rok s deficitem 2,9 procenta HDP. Dodržení tříprocentní hranice je nutné pro přijetí eura. Vláda musí schválit návrh státního rozpočtu na příští rok do konce září a následně jej předložit Poslanecké sněmovně. Výdaje jednotlivých kapitol i parametry návrhu rozpočtu se mohou ještě na základě diskusí mezi resorty a ministerstvem financí změnit.

Evropská komise
Zdroj: Alžběta Jungrová/isifa/Lidové noviny

Půl bilionu na rozvoj. Centrální ROP bude řídit ministerstvo

Vláda včera také schválila podklady pro další vyjednávání s Evropskou komisí ohledně čerpání peněz z evropských fondů v letech 2014 až 2020. Jedním z dokumentů je návrh dohody o partnerství pro toto období. ČR bude mít v rámci pomoci chudším regionům nárok asi na 20,5 miliardy eur (přes 517 miliard korun). Současných 24 operačních programů se zredukuje na osm hlavních, skončí také regionální operační programy řízené kraji. Místo nich má být integrovaný regionální operační program řízený ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). V současné podobě materiálů se zatím neřeší, kolik do kterého programu půjde peněz.

Podle MMR vláda na svém jednání vzala na vědomí první verzi této dohody. Konečnou verzi dohody o partnerství předloží ministerstvo na podzim letošního roku. Peníze z evropských fondů mají v příštích sedmi letech zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky, podporovat sociální začleňování a boj s chudobou, rozvíjet infrastrukturu ČR a chránit životní prostředí. Jedním z hlavních cílů je také vyvážený rozvoj území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Saúdská Arábie exportuje ropu přes Omán. Některé dodávky do Evropy ruší

Saúdská Arábie nabízí odběratelům z Asie více ropy k nakládce prostřednictvím přepravy z lodi na loď u ománského přístavu Suhár. S odkazem na zdroje z odvětví to ve středu uvedla agentura Reuters. Rijád tak reaguje na útoky dronů, které poškodily jeho klíčový ropovod vedoucí k Rudému moři. Saúdská Arábie už informovala evropské zákazníky, že některé dodávky ropy s plánovanou zářijovou nakládkou budou zrušeny. Významným odběratelem saúdské ropy je i polská společnost Orlen, která provozuje rafinerie mimo jiné v Česku.
14:33Aktualizovánopřed 42 mminutami

Objem hypoték se v srpnu meziměsíčně snížil

Banky a stavební spořitelny poskytly v srpnu hypoteční úvěry za 34,5 miliardy korun. Ve srovnání s loňským srpnem to znamená nárůst o čtyři procenta, proti červenci se ale objem hypoték snížil o patnáct procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o třináct procent na 26,8 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na pět procent z červencových 4,9 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor, data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
08:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoKarenční doba by přinesla úspory, míní Murová. Kovářová vítá, že se nevrátí

Návrat karenční doby by podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) přinesl úsporu zhruba devět miliard korun. „Z toho polovinu bychom uspořili my jako stát na sociálních dávkách nebo nemocenských. Polovinu by uspořili zaměstnavatelé,“ uvedla v Událostech, komentářích. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) naopak uvítala, že koaliční Motoristé návrat neplacených prvních tří dnů nemoci neprosadili. Podle ní si zaměstnanci kompenzaci mzdy hradí ze svého pojištění a současný systém může zároveň ušetřit náklady zdravotnictví, pokud lidé nemoc řádně vyleží. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 9 hhodinami

VideoChmelaři hlásí rekordně nízkou úrodu. První velký pivovar už zdražuje

Česko zažívá jednu z historicky nejhorších sklizní chmele. Podle svazu pěstitelů bude až o čtvrtinu nižší než v jiných letech. Úrodu ovlivnily vysoké teploty, výrazné sucho, ale i nepříznivé povětrnostní podmínky. Chmelu tak chybí pivovarsky důležité látky, které ovlivňují jeho kvalitu. To může společně se zvyšujícími se náklady na energie, přepravu nebo obaly ovlivnit i cenu piva. Už nyní kvůli vyšším výdajům na výrobu ohlásil zdražení první velký podnik. Další se zřejmě přidají. Zdražovat by mohly i menší pivovary, které jsou na cenové výkyvy vstupů citlivější.
před 11 hhodinami

Velké podniky se děsí zdražování energií. Může dojít k zavírání provozů

Růst cen energií je pro českou ekonomiku špatnou zprávou. Některé velké podniky varují, že pokud bude energie zdražovat i nadále, budou muset uzavřít své provozy. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) České televizi řekl, že stát chystá opatření na pomoc. Jedná se třeba o plošné zastropování ceny elektřiny a plynu – u výrobců i dodavatelů. Nejvíce zasažená budou podle Svazu průmyslu odvětví jako ocelářství, chemický průmysl, sklářství nebo výrobci stavebnin. V tuto chvíli ale ještě podle Havlíčka není situace kritická.
před 11 hhodinami

Europoslanci schválili úpravu systému ETS 2

Poslanci Evropského parlamentu schválili úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability. To má růst cen omezit. Úprava vstoupí v platnost poté, co ji schválí také členské státy. Europoslanci rovněž navrhli změnu návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Chtějí zachovat rušení emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Na návratu karenční doby se koalice neshodla, řekl ministr Šťastný

Vládní koalice se nedohodla na znovuzavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci bez náhrady výdělku. Proti byla část ANO a SPD, uvedl pro Českou televizi ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). S obnovením nesouhlasili ani zástupci opozice nebo odbory, kteří vyzvali vládu i premiéra, aby záměr odmítl. Karenční doba přestala platit v roce 2019 poté, co ji zrušila tehdejší vláda Andreje Babiše.
včeraAktualizovánovčera v 14:30

EU prodloužila sankce proti ruským občanům zatím jen o sedm dní

Členské státy EU se zatím nedohodly na prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy o dalších šest měsíců. Protože bez dohody by sankce přestaly v úterý platit, shodly se alespoň na prodloužení o sedm dní do 22. září, aby státy získaly více času na další jednání. Informoval o tom mluvčí irského předsednictví.
14. 9. 2026Aktualizováno14. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.