Schodek státního rozpočtu 2014: 105 miliard. Dál se zvyšovat nebude

Praha - Vláda ve středu schválila materiály k přípravě státního rozpočtu na příští rok. Schodek rozpočtu by měl být 105 miliard korun a stejný zůstat i v dalších letech. Novinářům to po nočním zasedání řekl premiér Petr Nečas (ODS). Podle původního návrhu ministerstva financí se měl v letech 2015 a 2016 zvyšovat. Ministři schválili také podklady pro další vyjednávání s Evropskou komisí ohledně čerpání peněz z evropských fondů pro dalších sedm let.

„Vláda se nakonec rozhodla udržet tuto nominální výši deficitu i v rozpočtovém výhledu pro roky 2015 a 2016,“ řekl Nečas. Ministerstvo financí v materiálu navrhovalo zvýšit výdaje státu kvůli podpoře ekonomického růstu. Podle plánů ministerstva měl schodek rozpočtu v roce 2015 vzrůst na 110 miliard korun a v roce 2016 na 115 miliard korun. Pro letošní rok je schválen deficit 100 miliard korun.

Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) stojí za fixováním nominální výše deficitu středeční kritika opozice v Poslanecké sněmovně. „Tak jsme tu kritiku opozice vyslyšeli a pro roky 2015 a 2016 jsme schodky stabilizovali nikoli na relativní hodnotě, ale na nominální hodnotě,“ uvedl Kalousek. Zároveň upozornil, že udrží deficit pod tříprocentní hranicí HDP, která je nutná pro přijetí eura. „Vláda splnila svůj úkol, ke kterému se zavázala v roce 2010, že sníží deficit z 5,8 % pod 3 %,“ dodal.

Za jeden provaz

Rozpočtové limity podle něj kabinet schválil jednomyslně. Každá rozpočtová kapitola má tak nyní zastropované výdaje, s nimiž musí počítat. Do konce července je na ministrech, aby v rámci fiskálních stropů podrobně rozepsali rozpočty svých resortů. Kalousek s ministry v srpnu projedná jejich návrhy a do konce srpna předloží vládě návrh státního rozpočtu. Kabinet ho projedná v září a na konci měsíce předloží již hotový vládní návrh rozpočtu k projednání Poslanecké sněmovně.

3 minuty
Příprava státního rozpočtu
Zdroj: ČT24

Původní loňské plány ministerstva při schvalování rozpočtu na letošní rok počítaly v roce 2014 se schodkem 85 miliard korun a v roce 2015 s 50 miliardami korun. Tehdy ale úřad předpokládal plošné snižování výdajů a lepší výkon ekonomiky. Nyní naopak chce vláda výdaje zvýšit, aby podpořila ekonomický růst. Česko je v nejdelší recesi v novodobé historii.

Investice v první řadě

Výdajové rámce by se tak měly v příštím roce zvýšit o 15 miliard korun. Výdaje státu by měly stoupnout z již schválených 1,122 bilionu korun pro rok 2014. „Zvýšení výdajů je směrováno do kapitol ministerstva dopravy, ministerstva zemědělství, ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva školství, ministerstva vnitra a ministerstva práce a sociálních věcí,“ uvádí materiál.

Návrh zároveň upozorňuje, že deficit veřejných financí vláda udrží pod třemi procenty hrubého domácího produktu (HDP). Plány kabinetu počítají příští rok s deficitem 2,9 procenta HDP. Dodržení tříprocentní hranice je nutné pro přijetí eura. Vláda musí schválit návrh státního rozpočtu na příští rok do konce září a následně jej předložit Poslanecké sněmovně. Výdaje jednotlivých kapitol i parametry návrhu rozpočtu se mohou ještě na základě diskusí mezi resorty a ministerstvem financí změnit.

Evropská komise
Zdroj: Alžběta Jungrová/isifa/Lidové noviny

Půl bilionu na rozvoj. Centrální ROP bude řídit ministerstvo

Vláda včera také schválila podklady pro další vyjednávání s Evropskou komisí ohledně čerpání peněz z evropských fondů v letech 2014 až 2020. Jedním z dokumentů je návrh dohody o partnerství pro toto období. ČR bude mít v rámci pomoci chudším regionům nárok asi na 20,5 miliardy eur (přes 517 miliard korun). Současných 24 operačních programů se zredukuje na osm hlavních, skončí také regionální operační programy řízené kraji. Místo nich má být integrovaný regionální operační program řízený ministerstvem pro místní rozvoj (MMR). V současné podobě materiálů se zatím neřeší, kolik do kterého programu půjde peněz.

Podle MMR vláda na svém jednání vzala na vědomí první verzi této dohody. Konečnou verzi dohody o partnerství předloží ministerstvo na podzim letošního roku. Peníze z evropských fondů mají v příštích sedmi letech zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky, podporovat sociální začleňování a boj s chudobou, rozvíjet infrastrukturu ČR a chránit životní prostředí. Jedním z hlavních cílů je také vyvážený rozvoj území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...