Ministerstvo financí Aleny Schillerové (za ANO) chce omezit chod finančních úřadů minimálně v jedenácti menších městech Česka. Jedná se mimo jiné o Luhačovice nebo severočeský Frýdlant. Opatření vysvětluje potřebou úspor na chodu státní správy, města se záměrem nesouhlasí.
Schillerová šetří na finančních úřadech. Zeštíhlit mají minimálně v jedenácti městech
Reportáž: Ministerstvo chce omezovat chod finančních úřadů (zdroj: ČT24)
Státní kasa chce v příštím roce snížit vlastní stavy o deset procent, a ušetřit tak tři čtvrtě miliardy korun. Daňová správa pak plánuje seškrtat tři procenta míst (čili zhruba 500 berních úředníků) a podle zjištění České televize už od jara informuje vybraná tuzemská města o možném omezení místních finančních úřadů.
„Finanční správa neplánuje rušení jakéhokoli pracoviště kdekoliv v České republice. Je pouze možné, že některá pracoviště napříč Českou republikou přejdou do takzvaného režimu dva plus dva,“ potvrzuje mluvčí generálního finančního ředitelství Petr Habáň.
V kategorii, které hrozí omezování provozu na dva dny v týdnu, je v současnosti jedenáct měst v šesti krajích: západočeské Stříbro, Karlovice a Sušice, severočeský Frýdlant, Bystřice nad Pernštejnem, Chotěboř a Ledeč nad Sázavou (Vysočina), jihočeské Dačice, hanácká Litovel a Luhačovice a Valašské Klobouky ve Zlínském kraji.
Omezování finančních úřadů
Výhrady měst a obcí
„Paní ředitelka řekla, že podle počtu pracovníků finančních úřadů jsme jak my, tak Luhačovice v ohrožené kategorii,“ potvrzuje informaci starostka Valašských Klobouků Eliška Olšáková. A z dalších obcí, kterých se omezení servisu pro místní podnikatele dotkne, zní přímo nesouhlas.
„Spojení občanů s dalším finančním úřadem, kde mají možnost kontaktovat pracovníky osobně, je až v Havlíčkově Brodě, což je místo vzdálené třicet kilometrů,“ komentuje situaci starosta Ledče Zdeněk Tůma. „Pro nás to není optimalizace, ale rušení finančních úřadů. Dostupnost občanům se zhorší,“ přidává Václav Venhauer, předseda Svazku obcí Podoubraví, pod který spadá i Chotěboř.
Proti omezení finančních úřadů v menších městech protestuje i Svaz měst a obcí. „Požádali jsme paní ministryni financí a paní ředitelku finanční správy o schůzku, aby nám vysvětlila systém jejich náhledu a to, kterých měst a obcí se změna dotkne,“ říká předseda Svazu František Lukl.
Ředitelka finanční správy Tatjana Richterová se k dotazům ČT na plán omezit pobočky nevyjádřila. „Samozřejmě vnímá, že to u starostů vyvolává politické pnutí,“ reaguje přímo šéfka státní kasy Alena Schillerová. „Deklarovala, že až bude analýza hotová, tak osobně objede starosty a bude s nimi jednat.“
Politika škrtů?
Ministerstvo financí má o konkrétních škrtech pro příští rok definitivně rozhodnout do září, kdy bude vláda schvalovat státní rozpočet. Finanční správa chce mít analýzu úspor na finančních úřadech hotovou do konce června.
Nejedná se přitom o jediné úspory, které resort zvažuje; škrtat chce v příštím roce na většině úřadů. O desetinu chce snížit počet placených míst na všech ministerstvech. Pětiprocentní úspory plánuje pro některé další úřady a o tři procenta hodlá snížit počet míst v příspěvkových organizacích, na soudech nebo státních zastupitelstvích.
Šetřit hodlá resort financí i rušením části neobsazených míst. Ve státní správě jich je téměř čtyřiadvacet tisíc a úřady na ně pobírají peníze, i když tam nikdo nepracuje. Ministryně Schillerová chce seškrtat 5700 pozic (obsazených i neobsazených), od čehož si slibuje roční úsporu ve výši 1,7 miliardy korun. Změny by neměli pocítit jen učitelé, hasiči nebo policisté.
O deset procent také mají klesnout provozní výdaje. Třeba ty na nákup materiálu, vody, paliv, energií, nájemného nebo cestovného. To má ušetřit tři miliardy ročně.