Sazka nasadila nový kabát, chce se oprostit od Hušákovy minulosti

Praha - Největší loterijní firma v zemi už nechce být spojovaná s původním vedením v čele s Alešem Hušákem, a proto mění svou identitu. Bývalého šéfa Sazky považují za viníka pádu firmy i sportovní svazy, kterým dříve loterijní gigant patřil. Příští měsíc chtějí na Hušáka podat žalobu.

Sazka mění nejen logo, ale i počet zaměstnanců. Těch má místo šesti set firma dnes jen polovinu a náklady na provoz, které bývalý šéf držel na miliardě a půl, jsou v řádech stovek milionů. Sazka se chce zbavit i budovy, ve které sídlí od devadesátých let. Zájem o ni projevil Nejvyšší kontrolní úřad, kvůli vysokým nákladům to ale dnes vláda nepovolila.

Rober Chvátal, ředitel Sazky:

„Svět kolem nás se mění a mění se i svět her. Sazka je v zábavním průmyslu a tomu musí odpovídat i vizuální identita, která odpovídá 21. století. A proto jsme se rozhodli pro evoluci spíše než revoluci značky Sazka."

I když na trhu přibyla konkurence a své loterie spustily Fortuna i Tipsport, Sazka si udržela dominantní postavení. Její původní majitelé, sportovci, už ale z nové Sazky prospěch nemají. Jako viníka celé situace už loni označili právě Aleše Hušáka. Bývalý šéf Sazky se ale žaloby nebojí, vždy prý dodržoval zákony. Z veřejného života se stáhl a o dění v loterijní firmě píše knihu.

Vyšlo najevo, že čistá roční mzda a Hušákovy odměny za období 2007 až 2011 činily téměř 275 milionů korun. Jeho průměrný měsíční příjem v letech 2007 až 2010 dosáhl 5,638 milionu. Bývalé vedení Sazky zároveň v době splátek za halu v Praze-Libni přemrštěně utrácelo. Výdaje za ošacení, auta, nemovitosti či nákup vinařství a uměleckých děl přišly skoro na miliardu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 6 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 6 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...