Začíná rozdělování dalších miliard - aktuálně je nabídnou české i evropské dotační programy. Obce a kraje tak mohou třeba opravovat nebo stavět silnice druhých a třetích tříd, napojené na hlavní tahy. Nové peníze od zítřka mají jít i na odstraňování černých skládek. Zejména tam, kde hrozí ekologická katastrofa. Na podobnou pomoc už dosáhla čtyři česká města.
Lovosice a místo v centru, které sousedí se školou. Město se s vlastníkem na likvidaci škodlivých látek nedohodlo, a proto využilo dotace od ministerstva životního prostředí. Na likvidaci nejnebezpečnějších materiálů budou Lovosice potřebovat šest milionů.
Město plánuje totiž odvést z areálu bývalé olejny 670 tun chemikálií. Umístěny jsou ve volně přístupných barelech. Anebo v halách, které jsou po obvodu celé olejny. "Je tady potřeba odstranit více věcí, protože po celém objektu je více suti, ale ta celková částka ještě nebyly nebyla vyčísleny," říká místostarosta Lovosic Vladimír Šuma (ANO).
Dalším úspěšným žadatelem je Liberecký kraj. Příspěvek téměř pět milionů tu má jít na odstranění ilegálních odpadů z lokality Arnoltice. Stejně tak poputují peníze i do kraje Pardubického. Tam má dojít k likvidaci skládky pneumatik v obci Bor u Skutče a nebo k odstranění odpadů v areálu bývalého závodu Vitka Brněnec. Celkem kraj získá 22 milionů. "Dostaneme příspěvek ve výši 80 % a zbytek budeme muset dofinacovat z peněz kraje," konstatuje hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).
Ministr životního prostředí (MŽP) Richard Brabec (ANO) však upozorňuje, že pro žadatele obce a kraje zůstává dále povinnost vymáhat náklady po původci znečištění. Na území České republiky tak ještě zůstává 66 takto problematických skládek. Nejvíc jich je na Královehradecku, v Praze a v Českých Budějovicích.
Už zítra budou moc opět obce a kraje žádat v druhé vlně. "V prvním kole se posuzuje míra rizika ohrožení zdraví obyvatel nebo životního prostředí a v tom druhém kole pak nákladovost," vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. Letos bude celková částka vyčleněná za tímto účelem činit podle MŽP sto milionů korun.
I místní komunikace se dočkají dotací
Obce budou moci získat i další peníze z národního rozpočtu. Stěžují si totiž, že není kde žádat na opravy místních komunikací. "V rámci evropských peněz nebudou podporovány místní komunikace. To trápí každého starostu, obyvatelé si na to hodně stěžují," upozorňuje starosta Říčan Vladimír Kořen (Klidné město). Z rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj podle její ministryně Karly Šlechtové (nestr. za ANO), však budou nyní vyhlášeny výzvy na podporu místních komunikací obcí do 3000 obyvatel.
Naproti tomu evropské dotace podpoří silnice druhých a třetích tříd. Připraveno je přes deset miliard. Jenže někteří zástupci samospráv by chtěli čerpat i na jiné věci. "Kraj vlastní přes 1000 objektů, řada jsou kulturní památky a my nevíme, jak tyto věci budeme financovat," upozorňuje hejtman Středočeského kraje Miloš Petera (ČSSD). Z evropských peněz totiž nebude možné opravovat kulturní památky, v podmínkách zůstaly jen ty národní. "V evropských penězích se dnes zapomnělo i na cestovní ruch. Takže podpora infocenter nebo propagace," uvádí další z příkladů toho, na co by obce chtěly peníze, starosta Mnichova Hradiště Ondřej Lochman (SNK Žijeme pro Hradiště).
Podle ministryně Šlechtové je to jeden z úkolů, který ji čeká. Navýšení peněz na podporu cestovního ruchu bude požadovat od ministra financí.
Česko však dlouhodobě patří mezi ty státy, které vůbec nejpomaleji čerpají dotace. Podle nejkrizovějšího scénáře může tak republika v končícím programovém období přijít až o 105 miliard korun na projekty financované z evropských fondů, jak uvedl nedávno ve své zprávě Národní kontrolní úřad (NKÚ). "Čísla vycházela z propočtů ministerstva pro místní rozvoj. Za rok 2013 jsme přišli o 11,5 miliard, loni o necelých devět miliard a na začátku roku jsem přišla s nejkrizovějším scénářem za letošní rok, kdy ztráty můžou dosáhnout až 85 miliard, celkem tedy 105 miliard. Za tři týdny však budu předkládat na vládu nový materiál, s novými odhady a tam předpokládáme, že pokud se splní určité naše odhady, bude částka nakonec nižší," říká Šlechtová.
Ministerstvo podle ní pro lepší čerpání v dalších letech především nastavilo jednotné metodické prostředí.
Podle NKÚ se Česko s problémy v čerpání evropských dotací potýkalo od počátku programového období 2007 až 2013. Zlom podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly nastal v letech 2010 až 2012, kdy začaly vyplouvat na povrch závažné korupční kauzy. "Evropská komise zasáhla a s ohledem na nefunkčnost auditního orgánu a ohrožení důvěryhodnosti celého řídicího a kontrolního systému přistoupila k plošnému pozastavení proplácení u všech operačních programů," uvedl Kala.
Nejčastější chyby se pak týkaly porušení zákona o veřejných zakázkách, špatného výběru projektů a nedostatečné kontroly způsobilých výdajů a dosahování cílů projektů. NKÚ v návaznosti na výsledky těchto kontrol podal 28 trestních oznámení a dalších 93 podnětů finančním úřadům.
I tak však Česko z EU díky dotacím za deset let členství v EU zatím více získalo, než zaplatilo. Konkrétně získalo o 410,2 miliardy korun více, než do společného rozpočtu vložilo.
