Brusel - Hospodářskou krizi v Evropské unii nejlépe přečkali lidé s vysokoškolským vzděláním, naopak nejhůře dolehla na lidi se základním vzděláním. Vysokoškoláci byli během uplynulých měsíců vůbec jedinou vrstvou obyvatelstva, jejichž zaměstnanost během krize rostla, a to celkem o tři procenta v celé EU a o 2,6 procenta v eurozóně. Výjimkou přitom není ani Česko, kde zaměstnanost vysokoškolsky vzdělaných lidí vzrostla od druhého čtvrtletí loňského roku do druhého čtvrtletí 2009 o 7,6 procenta. Vyplývá to z dnešních údajů Eurostatu.
O práci v Evropské unii přicházeli především lidé se základním vzděláním a v menším rozsahu i lidé se středoškolským vzděláním. Zaměstnanost obyvatel unie se základním vzděláním se v době ekonomické recese snížila o téměř pět procent, v případě obyvatel eurozóny se snížila dokonce o 5,4 procenta. V případě středoškolsky vzdělaných lidí propad činil 2,6 procenta v celé evropské sedmadvacítce a 1,6 procenta v eurozóně.
Podobný scénář hlásí i Česká republika, propad zaměstnanosti v případě lidí se základním vzděláním byl však ještě daleko výraznější než ve zbytku unie a dosáhl 9,5 procenta. Větší pokles v této kategorii obyvatel zaznamenalo jen šest z 27 členských zemí EU. V případě středoškolsky vzdělaných lidí propad činil jen 2,4 procenta, což v podstatě odpovídá unijnímu průměru.
