Česká pošta projde v následujících letech zásadní proměnou. Ponechá si jen čtvrtinu současných poboček, zbytek nabídne jiným provozovatelům ve formě franšízy. Už za několik let by tak mělo být zcela běžné podávání listovních zásilek či balíků v trafikách, na obecních úřadech nebo čerpacích stanicích. Kromě toho usiluje pošta o to, aby jí ztrátu z provozování základních služeb ve výši stovek milionů korun ročně hradil stát. Novelu poštovního zákona zítra projednají ministři.
Od transformace části poštovní sítě na franšízy si Česká pošta slibuje úsporu nákladů a zachování poboček. Z nynějších 3200 pošt by měl státní podnik za deset let provozovat jen zhruba 700, zbytku se ujmou partneři.
V současnosti funguje v režimu franšízy asi padesátka poboček. Vůbec první z nich byla pobočka na Božím Daru, která se už od roku 2009 nachází v turistickém infocentru. S výjimkou bankovních služeb nabízí vše jako klasická pošta. „Přijedou Pražáci a říkají, že takhle bohatou pracovní dobu nemají ani v Praze, že si mohou i o víkendu vyřídit své věci,“ popisuje vedoucí infocentra Iva Králová.
Letos by měly přibýt další desítky partnerských míst. Budou mezi nimi obecní úřady, obchodní centra, malé prodejny, trafiky nebo čerpací stanice. Autoři návrhu slibují, že zákazníci změnu prakticky nepoznají a u partnerů najdou podobné služby jako dosud: výdej a příjem listovních zásilek, výplatu důchodů, peněžní služby nebo prodej cenin a kolků.
Za nabízení služeb zaplatí pošta partnerům provizi. Ta bude lákavější než v současnosti, započítá se do ní totiž bonus za transakci nebo provozní hodinu. A i když podle zkušeností na Božím Daru provize celkový provoz nepokryje, důležité je, že lidé nepřijdou o službu jako takovou. „Je to jedna z mála možností, jak zachovat síť služeb pošty na venkově,“ domnívá se vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. „Je určitě dobře, že pošta hledá řešení, jak si s tou otázkou poradit,“ přidal se předseda opoziční ODS Petr Fiala.
Podle Českého telekomunikačního úřadu by měla mít poštovní síť alespoň 2100 poboček, aby dostatečně pokryla celou republiku. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) však už několikrát ujistil, že chce zachovat celou nynější síť. Samotná pošta přitom bude spravovat jen velké páteřní pobočky.
„Když se podíváme do Spolkové republiky Německo, tak sto procent poboček tamní pošty je outsourcovaných. Takže to není výmysl ministerstva vnitra nebo českého státu, ale program, který funguje v mnoha zemích,“ argumentuje Chovanec. „Je to osvědčený způsob, který je zavedený všude v Evropě,“ souhlasí generální ředitel pošty Martin Elkán.
V Německu provozují všechny pobočky smluvní partneři
Transformací poštovních poboček prošla německá pošta (Deutsche Post AG) už v devadesátých letech. Od té doby existují v Německu poštovní filiálky, které neprovozuje přímo pošta, ale různí smluvní partneři. Nacházejí se například v obchodech s potravinami, trafikách, papírnictvích nebo na čerpacích stanicích – obvykle v obcích s méně než 2000 obyvateli nebo v některých městských částech velkých měst. Zákazníci ve filiálkách najdou základní poštovní služby především pro soukromé klienty. V roce 2006 se tento trend ještě rozšířil a koupit poštovní známky nebo poslat balík lze třeba i ve vybraných supermarketech.
Kdo má hradit prodělečné služby? Koalice se neshodne
Novela zákona o poštovních službách také mění způsob, jakým se budou hradit náklady na provozování nevýdělečných služeb. Ty zahrnují například dodávání poštovních zásilek do dvou kilogramů, poštovních balíků do deseti kilogramů, doručování peněz složenkou nebo dodávání doporučených a cenných zásilek. U pošty si je objednává stát, aby udržel alespoň základní rozsah a dostupnost poštovních služeb.
Podle současné legislativy se má ztráta z poskytování základních služeb hradit z kompenzačního fondu. Do toho by měli přispívat jednotliví poštovní operátoři v závislosti na svém tržním podílu. Nejvíc by tak platila právě Česká pošta, což se firmě nelíbí. Do fondu, který ještě nezačal fungovat, nicméně nechtějí přispívat ani ostatní firmy.
Navrhovaná novela počítá s tím, že by ztrátové základní služby hradil ze svého rozpočtu stát, a to včetně ztrát z minulých let. Jen za rok 2013 požaduje pošta téměř 1,8 miliardy korun (Český telekomunikační úřad tento nárok zredukoval zhruba na 753 milionů, ale pošta se proti verdiktu odvolala). „Než se nám podaří transformovat část poboček do pronajatých, tak Česká pošta bude potřebovat pomoc státu,“ vysvětlil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Zatímco plán na transformaci poboček podporu má, změna ve financování základních služeb se nelíbí hnutí ANO. To se domnívá, že pošta by mohla posílit svoje příjmy jinak. „Jsou další možnosti, které dáváme na stůl, co by mohla pošta dělat, aby si zlepšila ekonomiku. Jsou tam nějaké bankovní služby,“ nastínil poslanec a místopředseda hnutí Jan Volný.
Podle ministra Chovance pošta nové zdroje příjmů hledá. Nedá se však očekávat, že by zcela pokryly náklady na ztrátové základní služby. Dotace je proto nezbytná. „To je základní postup státu, aby zachoval službu i tam, kde se komerčně nevyplácí, především ve venkovských oblastech,“ je přesvědčen Chovanec. Podobně se podle něj financuje třeba veřejná doprava.
Při přechodu na franšízy se pošta nevyhne propouštění. Vedení nicméně tvrdí, že dopad na zaměstnanost nebude během příštích deseti let nijak výrazný. „Část lidí najde uplatnění u partnerů, část jich odejde do důchodu,“ očekává Elkán. Pošta patří k největším tuzemským zaměstnavatelům, ke konci minulého roku pro ni pracovalo skoro 32 000 lidí.
