S dopisem do obchodu, trafiky nebo na benzinku? Za pár let realita

Česká pošta projde v následujících letech zásadní proměnou. Ponechá si jen čtvrtinu současných poboček, zbytek nabídne jiným provozovatelům ve formě franšízy. Už za několik let by tak mělo být zcela běžné podávání listovních zásilek či balíků v trafikách, na obecních úřadech nebo čerpacích stanicích. Kromě toho usiluje pošta o to, aby jí ztrátu z provozování základních služeb ve výši stovek milionů korun ročně hradil stát. Novelu poštovního zákona zítra projednají ministři.

Od transformace části poštovní sítě na franšízy si Česká pošta slibuje úsporu nákladů a zachování poboček. Z nynějších 3200 pošt by měl státní podnik za deset let provozovat jen zhruba 700, zbytku se ujmou partneři.

V současnosti funguje v režimu franšízy asi padesátka poboček. Vůbec první z nich byla pobočka na Božím Daru, která se už od roku 2009 nachází v turistickém infocentru. S výjimkou bankovních služeb nabízí vše jako klasická pošta. „Přijedou Pražáci a říkají, že takhle bohatou pracovní dobu nemají ani v Praze, že si mohou i o víkendu vyřídit své věci,“ popisuje vedoucí infocentra Iva Králová.

Letos by měly přibýt další desítky partnerských míst. Budou mezi nimi obecní úřady, obchodní centra, malé prodejny, trafiky nebo čerpací stanice. Autoři návrhu slibují, že zákazníci změnu prakticky nepoznají a u partnerů najdou podobné služby jako dosud: výdej a příjem listovních zásilek, výplatu důchodů, peněžní služby nebo prodej cenin a kolků.

Nahrávám video

Za nabízení služeb zaplatí pošta partnerům provizi. Ta bude lákavější než v současnosti, započítá se do ní totiž bonus za transakci nebo provozní hodinu. A i když podle zkušeností na Božím Daru provize celkový provoz nepokryje, důležité je, že lidé nepřijdou o službu jako takovou. „Je to jedna z mála možností, jak zachovat síť služeb pošty na venkově,“ domnívá se vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek. „Je určitě dobře, že pošta hledá řešení, jak si s tou otázkou poradit,“ přidal se předseda opoziční ODS Petr Fiala.

Podle Českého telekomunikačního úřadu by měla mít poštovní síť alespoň 2100 poboček, aby dostatečně pokryla celou republiku. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) však už několikrát ujistil, že chce zachovat celou nynější síť. Samotná pošta přitom bude spravovat jen velké páteřní pobočky.

„Když se podíváme do Spolkové republiky Německo, tak sto procent poboček tamní pošty je outsourcovaných. Takže to není výmysl ministerstva vnitra nebo českého státu, ale program, který funguje v mnoha zemích,“ argumentuje Chovanec. „Je to osvědčený způsob, který je zavedený všude v Evropě,“ souhlasí generální ředitel pošty Martin Elkán.

V Německu provozují všechny pobočky smluvní partneři

Transformací poštovních poboček prošla německá pošta (Deutsche Post AG) už v devadesátých letech. Od té doby existují v Německu poštovní filiálky, které neprovozuje přímo pošta, ale různí smluvní partneři. Nacházejí se například v obchodech s potravinami, trafikách, papírnictvích nebo na čerpacích stanicích – obvykle v obcích s méně než 2000 obyvateli nebo v některých městských částech velkých měst. Zákazníci ve filiálkách najdou základní poštovní služby především pro soukromé klienty. V roce 2006 se tento trend ještě rozšířil a koupit poštovní známky nebo poslat balík lze třeba i ve vybraných supermarketech.

Kdo má hradit prodělečné služby? Koalice se neshodne

Novela zákona o poštovních službách také mění způsob, jakým se budou hradit náklady na provozování nevýdělečných služeb. Ty zahrnují například dodávání poštovních zásilek do dvou kilogramů, poštovních balíků do deseti kilogramů, doručování peněz složenkou nebo dodávání doporučených a cenných zásilek. U pošty si je objednává stát, aby udržel alespoň základní rozsah a dostupnost poštovních služeb.

Podle současné legislativy se má ztráta z poskytování základních služeb hradit z kompenzačního fondu. Do toho by měli přispívat jednotliví poštovní operátoři v závislosti na svém tržním podílu. Nejvíc by tak platila právě Česká pošta, což se firmě nelíbí. Do fondu, který ještě nezačal fungovat, nicméně nechtějí přispívat ani ostatní firmy.

Navrhovaná novela počítá s tím, že by ztrátové základní služby hradil ze svého rozpočtu stát, a to včetně ztrát z minulých let. Jen za rok 2013 požaduje pošta téměř 1,8 miliardy korun (Český telekomunikační úřad tento nárok zredukoval zhruba na 753 milionů, ale pošta se proti verdiktu odvolala). „Než se nám podaří transformovat část poboček do pronajatých, tak Česká pošta bude potřebovat pomoc státu,“ vysvětlil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Česká pošta
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Zatímco plán na transformaci poboček podporu má, změna ve financování základních služeb se nelíbí hnutí ANO. To se domnívá, že pošta by mohla posílit svoje příjmy jinak. „Jsou další možnosti, které dáváme na stůl, co by mohla pošta dělat, aby si zlepšila ekonomiku. Jsou tam nějaké bankovní služby,“ nastínil poslanec a místopředseda hnutí Jan Volný.

Podle ministra Chovance pošta nové zdroje příjmů hledá. Nedá se však očekávat, že by zcela pokryly náklady na ztrátové základní služby. Dotace je proto nezbytná. „To je základní postup státu, aby zachoval službu i tam, kde se komerčně nevyplácí, především ve venkovských oblastech,“ je přesvědčen Chovanec. Podobně se podle něj financuje třeba veřejná doprava.

Při přechodu na franšízy se pošta nevyhne propouštění. Vedení nicméně tvrdí, že dopad na zaměstnanost nebude během příštích deseti let nijak výrazný. „Část lidí najde uplatnění u partnerů, část jich odejde do důchodu,“ očekává Elkán. Pošta patří k největším tuzemským zaměstnavatelům, ke konci minulého roku pro ni pracovalo skoro 32 000 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podvodníci stále citelněji zasahují klienty bank. Výše škod roste

Podvodníci způsobili za tři čtvrtletí letošního roku klientům bank škody za 2,2 miliardy korun, zatímco před rokem to bylo 1,5 miliardy, vyplývá z údajů České bankovní asociace (ČBA). Počet útoků vzrostl o 7611 na 75 637 incidentů. Průměrná škoda na jednoho klienta se zvýšila o třetinu na 29 266 korun.
před 1 hhodinou

Vláda schválila úpravu pro regulaci cen elektřiny a zastropování příjmů výrobců

Vláda v pondělí schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to v pondělí odpoledne uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nejde zatím o automatické zavedení regulace, novela má dle Havlíčka vládě v budoucnu umožnit rychle reagovat na vývoj na trhu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoSystém energetické flexibility by Česku ušetřil miliardy korun

Česko potřebuje nové zdroje elektřiny, ale také systém, který ji umožní ukládat, když je elektřiny přebytek, a dodávat ji nebo omezit spotřebu, když chybí. Shodli se na tom resort průmyslu a obchodu spolu se zástupci energetických společností. Takový systém flexibility by tuzemské ekonomice uspořil miliardy korun a může propojit například fotovoltaiku a větrnou elektrárnu s bateriovým úložištěm.
včera v 08:30‌‌

Zatím táhnou inflaci dolů, brzy ale potraviny zřejmě podraží

Česko zřejmě čeká brzký konec období levných potravin. Podle obchodníků i potravinářů pravděpodobně začnou ceny jídla růst. Důvodem jsou vyšší náklady na energie, paliva i zaměstnance. Zatím ale potraviny stále táhnou inflaci dolů. Nízké jsou třeba ceny mléka, vajec nebo vepřového. Řada Čechů – hlavně z příhraničí – i tak stále vyráží na nákup do sousedního Polska. V oblibě jsou i nákupy potravin přes internet.
včera v 06:00‌‌

Babiš odmítl s opozicí debatovat o rušení poplatků za ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu předsedů pěti opozičních stran, v níž žádali o debatu na téma stabilního financování veřejnoprávních médií a garancí jejich nezávislosti. Babiš v tuto chvíli nevidí ke schůzi důvod a opět zopakoval plán vládní většiny na převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet. Nedávné první čtení návrhu ještě zvětšilo rozkol mezi politickými tábory i jejich voliči.
8. 11. 2026‌‌

VideoObezřetné, říká k rozhodnutí ČNB o zvýšení sazeb Zámečník. Rafaje krok nepřekvapil

Bankovní rada České národní banky těsnou většinou čtyři ku třem zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. V současnosti je tak základní úrok na úrovni čtyř procent a zároveň nejvýš za bezmála dva roky. Roli v rozhodování bankéřů hrálo hlavně zrychlující zdražování. Ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník chápe rozhodnutí jako „součást politické strategie zaměřené na vlastní elektorát“, vyjádření centrální banky označil za obezřetné. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jana Rafaje nebylo rozhodnutí zvýšit sazbu o čtvrt procentního bodu překvapením, upozornil však na zvyšování cen, zdražování energií či zhoršení výkonnosti eurozóny. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
8. 11. 2026‌‌

Havlíček v pondělí předloží vládě plán pro případ dalšího zdražení energií

Připravíme režim zastropování u koncových cen energií a stejně tak se zaměříme na výrobce, prohlásil v Nedělní debatě ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Pokud se ceny přehoupnou přes určitou hranici, přistoupí se ke snížení cen pro koncové zákazníky prostřednictvím regulované složky, uvedl. Šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala v pořadu připustil, že by se koalice v pondělí mohla bavit o rozšíření sektorové daně na další odvětví vedle rafinerií, avšak její zavedení nepotvrdil. Podle předsedy ODS Martina Kupky sektorová daň poškodí tuzemské podnikatelské prostředí. Lídr STAN Vít Rakušan si myslí, že se kabinet „snaží někde dostat k penězům“.
8. 11. 2026Aktualizováno8. 11. 2026‌‌

Resort mírní plán na snížení podpor v nezaměstnanosti. Kvůli nesouhlasu SPD

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) připravuje kompromis týkající se plánu na snížení podpor v nezaměstnanosti. Cílem je, aby s návrhem souhlasila i koaliční SPD. Současná výše podpor by zůstala zachovaná pro zranitelné osoby, například pro lidi hledající práci po rodičovské dovolené nebo pro ty starší 52 let. Změny mají platit od ledna. Téma v pondělí proberou lídři ANO, SPD a Motoristů na koaliční radě.
8. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.