S čínským drakem mají do Česka přiletět i desetimiliardové investice

Nahrávám video
Události: Číňané mají v Česku investovat desítky miliard
Zdroj: ČT24

Příslib nových investic i příležitosti pro české firmy - právě taková jsou očekávání Hradu i vlády od návštěvy čínského prezidenta, který přiletí 28. března a zdrží se 40 hodin. Kontrakty až za desítky miliard korun mají podle vlády směřovat hlavně do průmyslu. Nejde ale jen o Čínu. Pracovní místa má přinést i 18 nových průmyslových zón.

Podle Hradu by měla čtyřicetihodinová návštěva čínského prezidenta odstartovat vlnu investic, které dosáhnou až k 45 miliardám korun. „Ta návštěva má trvat asi 40 hodin a je to jediná návštěva čínského prezidenta v členských zemích Evropské unie v této době,“ uvedl prezident Miloš Zeman.

Svou návštěvu odstartuje čínská hlava státu v Lánech a druhý den se přesune na Pražský hrad, kde ho přijme i Zeman. Poslední den si pak vyčlenil na jednání s podnikateli a na snídani s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

Můžeme vytvořit příznivé politické klima pro to, aby se čínští investoři, kteří v minulosti věnovali větší pozornost Polsku nebo Maďarsku, soustředili i na možnosti, které jim dává Česká republika.
Bohuslav Sobotka
premiér

Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) očekává, že část čínských peněz přiteče do zpracovatelského průmyslu, Miloš Zeman zase mluví o lázeňství a obnově kulturních památek.

Číňané a lázně?

Na závěr své návštěvy Karlovarského kraje prohlásil prezident Zeman, že čínská společnost CEFC zvažuje investici do zchátralých lázní Kyselka. „Dokud není podepsaná příslušná dohoda, nemůžeme ani naznačovat. Mohu ale říci, že společnost CEFC zvažuje investici v lázních Kyselka. Ale jestli toto zvažování povede k tomu, že svůj repertoár doplní i o lázně, to zaručit nemůžu. Záleží na tom, když se tam přijedou podívat a zjistí, v jakém je to stavu, zda je ta ochota přejde, nebo nepřejde,“ řekl Zeman.

obrázek
Zdroj: ČT24

Pro samotnou obecně prospěšnou společnost Lázně Kyselka, která se snaží o záchranu cenného památkového bloku domů, je to ale novinka.

„Já jsem byl trochu překvapen, protože naším cílem je Lázně Kyselka zachránit památkářsky. My si neumíme představit, že by  se Lázně Kyselka staly developerským projektem nebo něčím, co by sloužilo na business. My je chceme citlivě opravit a dát jim nějaký smysl. Udělat z toho turistický cíl, udělat z toho z části muzeální záležitost, opravit restauraci. A my bychom si je také chtěli ponechat. Já razím heslo: Jednou o. p. s., navždy o. p. s.,“ uvedl předseda správní rady o. p. s. Lázně Kyselka Vladimír Lažanský.

Společnost CEFC nedávno získala například 60 procent ve fotbalovém klubu Slavia Praha, podíl v letecké společnosti Travel Service, ve firmě Pivovary Lobkowicz Group, investovala i v mediálních skupinách Médea Group a Empresa Media či do realit.

Investice nejen čínské

V loňském přehledu zahraničních investic v Česku, který zveřejnila agentura Czechinvest, byla Čína až na osmém místě. Nejvíc peněz, 9,7 miliardy, v Česku loni utratily firmy ze Spojených států. Následuje Německo, Tchajwan a Jižní Korea. Zmíněná Čína investovala 1,2 miliardy.

Zatím jsou ty čínské investice spíše mediální. Když je vezmete v celkovém finančním objemu, tak jsou směšné.
Miroslav Kalousek

A zahraniční investice pomáhají i trhu práce. Podle analýzy ministerstva průmyslu už vzniklo ve státem podpořených průmyslových zónách přes 80 tisíc pracovních míst. Nejvyšší počet nových pozic vznikl v Moravskoslezském kraji – 20 tisíc. Za ním následuje Plzeňský kraj s 15 tisíci a kraje Jihomoravský a Královéhradecký s 9 tisíci.

V loňském roce nabídli nejvíce volných pozic Američané (3464), následovaní Tchajwanci (3375), Němci (2468), Korejci (802) a na pátém místě Číňany s 702 místy.

Jako průmyslové zóny po dešti

Ministerstvo průmyslu podpořeno těmito čísly vytipovalo dalších 18 lokalit, kde by mohly vzniknout další podobné zóny. Stát by v nich měl investovat maximálně 30 milionů korun. V současné době tato místa mapuje agentura Czechinvest a jedno z nich už je jisté. „Materiál ministerstva průmyslu a obchodu navrhuje vytvořit průmyslovou zónu Bochoř u Přerova na Moravě, která by měla více jak 600 hektarů,“ uvedl Mládek.

Předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek ale v souvislosti s novými zónami varuje před tím, že v řadě těchto průmyslových lokalit je utopeno mnoho miliard na zasíťování a nejsou tam žádní investoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
včera v 01:04

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
26. 2. 2026Aktualizováno26. 2. 2026
Načítání...