Bankovní systém je teď podle slov centrálních bankéřů stabilní, jeho stav by měly zlepšit ještě nové zákony, které například zakládají povinnost odvádět peníze do Fondu pro řešení krize. V českých bankách každopádně mají klienti vyšší vklady, než je celková částka úvěrů, byť jich s oživením ekonomiky přibývá. Finanční operace teď chce ale mladá generace dělat jednodušeji než právě na přepážkách, i když úplně se bez nich neobejde.
„Čím dál tím víc je tradiční bankovnictví pod tlakem firem, které se tam cpou v podstatě zvenku a které nejsou tak regulované,“ zmínil manažer KPMG Tomáš Potměšil. „Stejně tak jako Uber radikálně změnil přepravu osob po celém světě, tak se něco podobného děje v současnosti v bankovnictví,“ dodal Potměšil.
Nejdůležitější ukazatele pro nastupující generaci, které určí, kde si založí účet, jsou jednoduchá a rychlá komunikace s bankou nebo výše poplatků. Víc než třetina mladých lidí pod třicet přitom využívá najednou služeb dvou bank.
Že jsou pro práci s financemi pro mladé důležité internetové stránky, srovnávače nebo komunikace po síti, není pro partnera z KPMG a bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmu až takové překvapení. Dělali si však průzkum mezi asi dvě stě padesáti studenty převážně ekonomických oborů a vzešlo jim z toho, že je pro ně i v éře internetu stále důležitá síť bankomatů nebo poboček, kam si chodí otevírat běžný účet. „Fyzický kontakt zůstává,“ dodal Tůma.
Banky se budou muset přizpůsobit i novému fondu, který má pomoct v době krizí
Zatímco z jedné strany na klasické bankovní instituce útočí moderní konkurence v podobě bank, které si nezakládají na rozsáhlé síti kamenných poboček, z druhé strany se musí přizpůsobit legislativním změnám. Poslanci nyní schválili zákon o ozdravných postupech, který navazuje na evropskou směrnici. Banky, obchodníci s cennými papíry a družstevní záložny budou muset pravděpodobně vydat dvě až tři miliardy korun ročně do Fondu řešení finanční krize.
Jeho smyslem podle Tůmy je, že zabrání tomu, aby daňoví poplatnici museli znovu vstoupit do záchrany některých institucí. Při poslední krizi toho bylo Česko sice poměrně ušetřeno, ale Tůma upozorňuje, že je země silně vázána na zahraničí a důležité je sladit přístupy k řešení krizové situace.
Další legislativa zatím leží na ministerstvu financí, například o spotřebitelských úvěrech. Jeho hlavním úkolem je regulace nebankovních poskytovatelů půjček. Na něm by měla spolupracovat i centrální banka, která by dohlížela právě na poskytovatele těchto služeb.
„My se principiálně domníváme, že není žádný důvod, proč by centrální banka měla dohlížet na část finančního trhu, která není systémově významná,“ reagoval současný guvernér ČNB Miroslav Singer, „na druhou stranu budeme respektovat rozhodnutí politického systému.“
