Růst učitelských platů o 15 procent vláda schválila. Odbory ukončí stávkovou pohotovost

Tarifní platy učitelů od listopadu vzrostou o patnáct procent, ostatní zaměstnanci veřejné správy spolu s policisty, hasiči či příslušníky vězeňské služby dostanou přidáno deset procent. Nařízení schválila vláda. Protože rozhodla i o navýšení rozpočtu vysokých škol, odbory oznámily, že zruší stávkovou pohotovost. Schváleno bylo také nařízení o valorizaci penzí. Průměrný měsíční důchod vzroste od ledna příštího roku o 475 korun.

Nařízení o valorizaci důchodů a růstu platů státních zaměstnanců schválila v pondělí vláda, informoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Růst odráží zvyšování cen i mezd v zemi.

Zaměstnanci ve veřejné správě a členové bezpečnostních sborů, tedy policisté, hasiči či příslušníci vězeňské služby, dostanou od listopadu přidáno deset procent. Učitelé v regionálním školství o 15 procent. Na zvýšení platů se koalice dohodla před dvěma týdny, nyní ministři schvalovali příslušná nařízení. Přidáno dostanou i vojáci.

„Plníme, co jsme slíbili,“ uvedl na Twitteru místopředseda ANO a ministr obrany Martin Stropnický k růstu mezd, který se týká i vojáků.

Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) vláda vrátila bezpečnostním sborům všechno, o co byli kráceni v době ekonomické krize.

Hrozba stávkou pominula

Odbory pracovníků veřejného sektoru v reakci na aktuální kroky vlády oznámily, že zruší stávkovou pohotovost, do níž 6. září vstoupily na podporu požadavku na růst platů. Důvody k přípravě stávky či jiných protestních akcí pominuly, když kabinet rozhodl o zvýšení platových tarifů i rozpočtu pro vysoké školy.

„Vítáme vstřícný postoj vlády. Udělala velmi dobrý a pozitivní krok,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Do stávkové pohotovosti vstoupilo 14 odborových svazů. Zapojily se odbory školské, zdravotnické, úřednické, hasičské, civilních zaměstnanců armády, vědců, pracovníků kulturních zařízení i ochrany přírody, hudebníků a herců.

Loni ve veřejném sektoru pracovalo přes 626 tisíc lidí. Zhruba 100 tisíc z nich je podle předáků ČMKOS v odborech.

Jen letos je na růst platů potřeba 2,5 miliardy

Státní rozpočet bude podle podkladů pro vládu přidání v posledních dvou měsících roku stát 2,54 miliardy korun, v příštím roce pak 15,2 miliardy.

Zvýšení platů pro policisty a hasiče o deset procent vyjde v letošním roce zhruba na 451 milionů korun. V příštím roce bude na zvýšené platy u těchto bezpečnostních sborů z rozpočtu potřeba 2,9 miliardy korun.

Výdělky policistů, hasičů a dalších členů bezpečnostních sborů se naposledy zvyšovaly letos v červenci o desetinu. Za čtyři roky vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) bezpečnostním sborům přidala 25 procent, což představuje průměrně 5000 korun hrubého. Policejní sbor má zhruba 40 tisíc lidí, hasičů je přes 9700. Průměrný plat u policie i hasičů byl před zvýšením kolem 35 tisíc korun.

Zvednou se starobní, invalidní i pozůstalostní penze

Na vládě došlo i na valorizaci důchodů. Pevná část důchodu, která je pro všechny stejná, vzroste z 2550 na 2700 korun. Procentní díl penze, který se stanovuje podle odpracovaných let a odvedených částek, se upraví o 3,5 procenta. Stejně - tedy o 3,5 procenta - se zvednou i příplatky k penzi pro odbojáře a pozůstalé po nich. Návrh nařízení připravilo ministerstvo práce.

Vedle starobních důchodů se zvednou i invalidní a pozůstalostní penze. Na konči června Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela starobní důchod bezmála 2,4 milionu seniorů a seniorek. V průměru pobírali 11 807 korun. Invalidní důchod dostávalo 425 400 lidí a pozůstalostní 71 400 dospělých i dětí.

Za chystaným výraznějším zvýšením důchodů je nový model valorizace, promítá se do něj i citelnější růst mezd a cen. Vláda bude podle nového výpočtu, který se do zákona dostal letos, přidávat poprvé. Od ledna se penze budou zvedat o polovinu růstu reálných mezd místo dosavadní třetiny. Kabinet může důchody zvýšit buď podle růstu cen zboží, které pořizují senioři a seniorky, nebo podle růstu cen pro domácnosti. Vybírá vyšší hodnotu.

Rada seniorů nicméně s přidáním spokojena není. Podle ní je navýšení nedostatečné a nůžky mezi penzemi a mzdami se budou dál rozevírat. Seniorská organizace žádá pro příští rok mimořádnou valorizaci. „Navýšení je s ohledem na skokový růst nominálních mezd v roce letošním i příštím výrazně podhodnoceno. Relace průměrného starobního důchodu a průměrné mzdy má v příštím roce poklesnout na 39,4 procenta,“ tvrdí rada. Podle mezinárodní úmluvy by poměr neměl klesnout pod 40 procent.

Podle představ seniorské organizace by mělo být zvýšení takové, aby průměrná penze odpovídala 41,4 procenta průměrné mzdy. Nová vláda by po volbách měla prosadit, aby se do roku 2021 poměr dostal na 45 procent, uvedla rada v prohlášení. Z jakých propočtů vychází, neupřesnila.

Podle dosavadního výpočtu by byl nárůst menší o 65 korun

Podle ministerstva se ceny mezi červnem 2016 a 2017 zvedly o 2,3 procenta. K tomu se připočítá polovina z růstu reálných mezd o 3,3 procenta, tedy po zaokrouhlení 1,7 procenta. Výsledkem je zvýšení penzí o čtyři procenta. Pokud by se přidávalo podle dosavadního výpočtu, přilepšili by si penzisté a penzistky od ledna o 3,4 procenta (součet růstu cen a třetiny růstu mezd). Průměrné zvýšení by tak od ledna bylo o 65 korun nižší, upřesnilo ministerstvo.

obrázek
Zdroj: ČT24

Důchod se skládá z pevné a procentní části. Pevná část odpovídá podle zákona devíti procentům průměrné mzdy. Procentní se určuje podle odpracované doby a výše výdělků. Od ledna se změní hranice pro stanovení částky ze mzdy, která se zahrnuje do stanovení důchodu.

Letos v lednu si senioři a seniorky polepšili v průměru o 309 korun. V roce 2016 se sice penze podle inflace a růstu mezd zvedly jen o 40 korun, k tomu ale přibyl ještě jednorázový příspěvek 1200 korun. Měsíčně si tak minulý rok důchodkyně a důchodci přilepšili celkem o 140 korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy prudce vzrostly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), kolem poledního to bylo 62 eur, před 17. hodinou pak přes 54 eur. K růstu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Na rekordní částku se vyšplhala i cena za přepravu LNG přes Atlantik. Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou též ceny ropy. Brent v úterý okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel, před 16. hodinou to bylo kolem 84 dolarů.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 18 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 22 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...