Spotřebitelské ceny v říjnu potřetí v řadě zpomalily meziroční růst, tentokrát na 2,9 procenta ze zářijových 3,2 procenta. Promítly se do toho především pohyby cen energií. Lidé více platili za alkohol, tabákové výrobky nebo maso. Naopak opět klesly ceny za poštovní služby a telekomunikace, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Říjnová inflace byla mírně nižší, než odhadovala ČNB. A podle analytiků zůstane pod třemi procenty po zbytek roku.
„Na vývoj mělo největší vliv zpomalení růstu cen v oddíle bydlení. Ceny elektřiny oproti loňskému říjnu zmírnily svůj růst na zhruba pět procent a ceny zemního plynu klesly o téměř čtyři procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Nájemné ale zdražilo o dvě procenta, vodné o 1,7 procenta a stočné o 1,5 procenta.
„Inflace se konečně vrátila do svého tolerančního pásma. Vysoké ceny však stále nepříjemně doléhají na domácnosti, kterým se v průběhu koronavirové krize snížily příjmy,“ říká k aktuálním číslům hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Proti září se spotřebitelské ceny v říjnu zvýšily o 0,2 procenta. Zdražovaly hlavně potraviny a nealkoholické nápoje, nižší byly ceny za bydlení.
Alkohol byl ve srovnání s loňským říjnem letos dražší o 3,5 procenta, tabákové výrobky o více než 14 procent. Za maso se platilo zhruba o pět procent více, uzeniny zdražily bezmála o šest procent, ještě o něco více vzrostly ceny zeleniny. Ve stravovacích službách Češi platili o 5,3 procenta více. Poštovní a telekomunikační služby naopak zlevnily zhruba o tři procenta.
Inflace podle analytiků zůstane pod třemi procenty po zbytek roku
Meziroční inflace se pod třemi procenty se podle analytiků zřejmě udrží i ve zbytku letošního roku. „Pod třemi procenty se inflace pravděpodobně udrží i v závěrečných dvou měsících letošního roku. Výraznějšího zvolnění inflace ke dvěma procentům se však dočkáme až v příštím roce,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
I podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče celková inflace může mírně klesat i v dalších měsících. „Říjnová data by měla utvrdit bankovní radu v jejím názoru, že zvyšování úroků může být pozvolnější a že hlavně může začít později, než jak vykresluje čerstvá prognóza z dílny centrální banky, jež předpokládá první zvýšení úroků již na jaře 2021,“ uvedl.
Inflace bude mít tendenci dále klesat i podle analytika ČSOB Petra Dufka. Velkou neznámou je ale podle něj reakce obchodníků poté, co snad ještě před Vánocemi budou moci konečně otevřít své kamenné prodejny. „Zda půjdou cestou marží nebo naopak budou chtít před vánočním finále zákazníka nalákat za každou cenu lze jen spekulovat. Desinflační trend to však s ohledem na stav ekonomiky už nejspíš nezastaví,“ uvedl.
Do vývoje inflace se přitom podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka promítá několik protichůdných vlivů. „Oslabení kurzu koruny zdražuje zboží dovážené ze zahraničí. Zároveň ovšem výrazně klesly ceny ropy a zemního plynu na světových trzích. Dovozní ceny nerostných paliv jsou o více než dvacet procent nižší než loni,“ upozornil.
Ve čtvrtém čtvrtletí dojde také podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta k dalšímu snížení dynamiky inflace. „Roli v tom sehrají ceny potravin, jejichž tempo by do konce roku mělo dále zvolňovat, čemuž nasvědčují i příznivé odhady letošních sklizní,“ konstatuje.
Ve směru nižší inflace budou působit podle něho také klesající regulované ceny, a to především díky snížení cen elektřiny a plynu. Vliv bude mít i utlumená ekonomická aktivita v důsledku druhé vlny pandemie, což se projeví i ve slabší spotřebitelské poptávce.
„Inflace by tak do konce roku měla setrvat mírně pod hranicí tří procent. K výraznějšímu poklesu dojde až začátkem příštího roku, kdy se kromě vlivu vyšší srovnávací základny ještě citelněji projeví protiinflační vlivy druhé vlny pandemie,“ uvedl.
Akutální říjnová inflace tak nepřinesla z pohledu finančních trhů žádné překvapení. „Není důvod předpokládat výraznější reakci koruny,“ dodal Vagenknecht.
Říjnová inflace byla mírně nižší, než odhadovala ČNB
Říjnová meziroční inflace byla o 0,1 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Ve velké shodě s očekáváním banky skončily všechny složky inflace, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.
Růst cen potravin v souladu s odhady ČNB dále zpomalil. Podle Krále se také naplnilo do značné míry očekávání ohledně zmírnění růstu regulovaných cen. Mírně pod odhady ČNB byla jádrová inflace, která nezahrnuje sezonní vlivy. Ta v říjnu již nerostla. Meziroční pokles cen pohonných hmot byl mírně nižší, než předpovídala prognóza ČNB. „Odhad primárních dopadů změn nepřímých daní se naplnil,“ uvedl Král.
Říjnový pokles inflace je tak podle něj v souladu s prognózou ČNB. „V průběhu příštího roku bude inflace dále klesat v návaznosti na odeznění vysokého nárůstu tržních cen z počátku letošního roku a posléze i vlivem zmírnění růstu celkových nákladů, ve kterém se projeví i obnovené posilování kurzu koruny,“ uvedl Král. Na přelomu let 2021 a 2022 by se inflace podle něj měla nacházet poblíž dvouprocentního inflačního cíle.
Ceny vyváženého i dováženého zboží se meziměsíčně zvýšily
Statistici zároveň zveřejnili také bilanci vývozních a dovozních cen za září. Ceny v exportu vzrostly meziročně o 0,9 procenta, především vlivem zdražení strojů a dopravních prostředků. Dovozní ceny, které proti loňskému září klesly o 1,3 procenta, byly ovlivněny setrvávajícími nízkými cenami ropy a ropných výrobků.
Meziměsíčně se ceny vyváženého i dováženého zboží zvýšily o 1,9 procenta, přispělo k tomu oslabení koruny, uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.
