Rusnoka v čele centrální banky čeká hlavně rozhodování o intervencích, o přijetí eura asi ne

Nahrávám video
Novým guvernérem ČNB se stane Jiří Rusnok
Zdroj: ČT24

Novým guvernérem České národní rady jmenuje prezident příští týden ve středu na šestileté období Jiřího Rusnoka (55). V čele instituce nahradí Miroslava Singera (48), který ji vede od roku 2010 a v její bankovní radě zasedá od roku 2005.

Klíčovým úkolem nového guvernéra má být podle Miloše Zemana ukončení režimu devizových intervencí. Ty oslabují kurz měny na úroveň 27 za euro. Podle Rusnoka to ale nepůjde tak rychle: už se nechal slyšet, že nejméně do konce letošního roku bude Česká národní banka udržovat současný kurzový závazek. 

  • V současné době člen bankovní rady České národní banky (od 1. března 2014). Na starost dostal sekci licenčních a sankčních řízení a odbor ochrany spotřebitele; je zastáncem evropské integrace a přijetí eura.
  • Byl předsedou prozatímní vlády (červen 2013 až leden 2014). Byl také například ministrem financí (duben 2001 až červenec 2002) a ministrem průmyslu a obchodu (červenec 2002 až březen 2003). Od ledna 2005 do listopadu 2012 byl prezidentem Asociace penzijních fondů ČR.

Další agendou ČNB je příprava Česka na zavedení jednotné evropské měny. Ani s tou se ale zatím spěchat nebude. Proti přijetí eura je prezident, přední politici i veřejnost. 

Miloš Zeman uvádí, že řecká krize dosud neskončila a i to oddaluje výměnu koruny za euro. „Vstupem České republiky do eurozóny by český daňový poplatník splácel řecké dluhy,“ říká. „Počkejme, až Řecko z eurozóny vystoupí,“ dodává prezident.

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš uvádí, že žádné přípravy nyní neprobíhají a ani si nemyslí, že by to bylo pro Česko dobré. Také předseda opoziční ODS Petr Fiala zastává názor, že euro není pro ČR dobré. A dodává, že  bychom „měli dělat vše proto, abychom ho nepřijímali.“

Rusnok 2
Zdroj: ČT24

Proto je téměř jisté, že Jiří Rusnok coby nový guvernér České národní banky u vstupu nebude.

V horizontu mého mandátu šesti let, se domnívám, že česká společnost a její politická reprezentace k takovému rozhodnutí nedozraje.“(z vyjádření pro Radiožurnál)
Jiří Rusnok

Politici hodnotí Rusnoka odlišně

Nahrazení Singera Jiřím Rusnokem je dlouho očekávaný krok. Politici prezidentovo rozhodnutí hodnotí rozdílně.

„Podstatné je, zda je odborník, a v tomto ohledu si myslím, že tento požadavek splňuje,“ uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Odlišný názor má předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Jmenování Jiřího Rusnoka bude vždy poznamenáno pachutí, že ochotně účinkoval v Zemanově mocenské hře v roce 2013,“ řekl. 

Podle prezidenta to tak není. Od Jiřího Rusnoka očekává, že pomůže bance k lepší komunikaci.

Jiří Rusnok dostal tuto funkci proto, protože byl zkušený ministr financí a mimo jiné i premiér, tedy politik, neboť Česká národní banka až dosud špatně komunikovala s vládou i veřejností, a u politika, který umí komunikovat, může být tato chyba odstraněna.
Miloš Zeman

Tento týden již také prezident jmenoval do bankovní rady ČNB dva nové členy – bývalé kolegy Jiřího Rusnoka – Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého

Noví členové bankovní rady ČNB
Zdroj: ČT24

Poradce člena bankovní rady ČNB Jiřího Rusnoka (od 2014). Předtím šest let pracoval jako hlavní ekonom ING Commercial Banking ČR, kde se věnoval ekonomickým analýzám a prognózám vývoje finančního trhu ČR a ostatních zemí střední Evropy. Poté byl dva roky hlavním ekonomem BH Securities, kde se věnoval analýze a strategii akciových trhů. V posledním roce studia Vysoké školy ekonomické (1999) nastoupil do ČNB jako referent do měnové sekce. Později zastával v ČNB pozici hlavního analytika. Zabýval se makroekonomickými analýzami a prognózami české ekonomiky.

V současnosti je členem představenstva NN Penzijní společnost, a.s. (dříve ING) a jednatelem NN Finance, s.r.o. Velkou část své profesní kariéry pracoval ve finanční skupině České spořitelny jako předseda představenstva a generální ředitel penzijního fondu, předseda představenstva a generální ředitel pojišťovny a místopředseda představenstva a náměstek generálního ředitele stavební spořitelny. Dva roky pracoval jako ředitel odboru interní distribuce ČSOB Pojišťovny. Ve skupině ING působil již v roce 2003, a to jako generální ředitel pro retailové finanční služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 4 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 23 hhodinami

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
včeraAktualizovánovčera v 03:03

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
20. 3. 2026

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
20. 3. 2026
Načítání...