Rusnoka v čele centrální banky čeká hlavně rozhodování o intervencích, o přijetí eura asi ne

Nahrávám video

Novým guvernérem České národní rady jmenuje prezident příští týden ve středu na šestileté období Jiřího Rusnoka (55). V čele instituce nahradí Miroslava Singera (48), který ji vede od roku 2010 a v její bankovní radě zasedá od roku 2005.

Klíčovým úkolem nového guvernéra má být podle Miloše Zemana ukončení režimu devizových intervencí. Ty oslabují kurz měny na úroveň 27 za euro. Podle Rusnoka to ale nepůjde tak rychle: už se nechal slyšet, že nejméně do konce letošního roku bude Česká národní banka udržovat současný kurzový závazek. 

  • V současné době člen bankovní rady České národní banky (od 1. března 2014). Na starost dostal sekci licenčních a sankčních řízení a odbor ochrany spotřebitele; je zastáncem evropské integrace a přijetí eura.
  • Byl předsedou prozatímní vlády (červen 2013 až leden 2014). Byl také například ministrem financí (duben 2001 až červenec 2002) a ministrem průmyslu a obchodu (červenec 2002 až březen 2003). Od ledna 2005 do listopadu 2012 byl prezidentem Asociace penzijních fondů ČR.

Další agendou ČNB je příprava Česka na zavedení jednotné evropské měny. Ani s tou se ale zatím spěchat nebude. Proti přijetí eura je prezident, přední politici i veřejnost. 

Miloš Zeman uvádí, že řecká krize dosud neskončila a i to oddaluje výměnu koruny za euro. „Vstupem České republiky do eurozóny by český daňový poplatník splácel řecké dluhy,“ říká. „Počkejme, až Řecko z eurozóny vystoupí,“ dodává prezident.

Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš uvádí, že žádné přípravy nyní neprobíhají a ani si nemyslí, že by to bylo pro Česko dobré. Také předseda opoziční ODS Petr Fiala zastává názor, že euro není pro ČR dobré. A dodává, že  bychom „měli dělat vše proto, abychom ho nepřijímali.“

Rusnok 2
Zdroj: ČT24

Proto je téměř jisté, že Jiří Rusnok coby nový guvernér České národní banky u vstupu nebude.

V horizontu mého mandátu šesti let, se domnívám, že česká společnost a její politická reprezentace k takovému rozhodnutí nedozraje.“(z vyjádření pro Radiožurnál)
Jiří Rusnok

Politici hodnotí Rusnoka odlišně

Nahrazení Singera Jiřím Rusnokem je dlouho očekávaný krok. Politici prezidentovo rozhodnutí hodnotí rozdílně.

„Podstatné je, zda je odborník, a v tomto ohledu si myslím, že tento požadavek splňuje,“ uvedl místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Odlišný názor má předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Jmenování Jiřího Rusnoka bude vždy poznamenáno pachutí, že ochotně účinkoval v Zemanově mocenské hře v roce 2013,“ řekl. 

Podle prezidenta to tak není. Od Jiřího Rusnoka očekává, že pomůže bance k lepší komunikaci.

Jiří Rusnok dostal tuto funkci proto, protože byl zkušený ministr financí a mimo jiné i premiér, tedy politik, neboť Česká národní banka až dosud špatně komunikovala s vládou i veřejností, a u politika, který umí komunikovat, může být tato chyba odstraněna.
Miloš Zeman

Tento týden již také prezident jmenoval do bankovní rady ČNB dva nové členy – bývalé kolegy Jiřího Rusnoka – Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého

Noví členové bankovní rady ČNB
Zdroj: ČT24

Poradce člena bankovní rady ČNB Jiřího Rusnoka (od 2014). Předtím šest let pracoval jako hlavní ekonom ING Commercial Banking ČR, kde se věnoval ekonomickým analýzám a prognózám vývoje finančního trhu ČR a ostatních zemí střední Evropy. Poté byl dva roky hlavním ekonomem BH Securities, kde se věnoval analýze a strategii akciových trhů. V posledním roce studia Vysoké školy ekonomické (1999) nastoupil do ČNB jako referent do měnové sekce. Později zastával v ČNB pozici hlavního analytika. Zabýval se makroekonomickými analýzami a prognózami české ekonomiky.

V současnosti je členem představenstva NN Penzijní společnost, a.s. (dříve ING) a jednatelem NN Finance, s.r.o. Velkou část své profesní kariéry pracoval ve finanční skupině České spořitelny jako předseda představenstva a generální ředitel penzijního fondu, předseda představenstva a generální ředitel pojišťovny a místopředseda představenstva a náměstek generálního ředitele stavební spořitelny. Dva roky pracoval jako ředitel odboru interní distribuce ČSOB Pojišťovny. Ve skupině ING působil již v roce 2003, a to jako generální ředitel pro retailové finanční služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Schillerová nevylučuje částečnou privatizaci pražského letiště. Opozice záměr kritizuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) připouští plány na částečnou privatizaci pražského letiště. Teď se podle ní sice konkrétní kroky nedělají, ale do budoucna to nevylučuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) už dříve řekl, že stát by mohl dát na burzu menšinový podíl ve společnosti. Odbory letiště mimo jiné i kvůli tomu zůstávají ve stávkové pohotovosti. K záměru premiéra se kriticky vyjadřuje i opozice.
před 6 hhodinami

EK vyměřila Googlu pokutu 890 milionů eur za zvýhodňování vlastních služeb

Evropská komise (EK) vyměřila americké společnosti Google pokutu 890 milionů eur (21,5 miliardy korun) za porušení unijního nařízení o digitálních trzích (DMA). Firma se podle unijní exekutivy provinila tím, že ve vyhledávači Google Search upřednostňovala své vlastní služby a že podnikům ukládala omezení, která jim bránila nasměrovat spotřebitele k alternativním, často levnějším nákupním kanálům na platformě Google Play.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nafta už je dražší skoro o pět korun

Průměrná cena pohonných hmot v Česku se v uplynulém týdnu, po jehož část ještě platila státní cenová regulace, opět zvýšila. Více zdražila nafta. Od pondělí čerpací stanice stanovují ceny opět volně a litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 aktuálně prodávají v průměru za 42,04 koruny, před týdnem byl o 1,8 koruny levnější. Diesel od té doby zdražil o 4,67 koruny na litr na průměrných 42,24 koruny. Plyne to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 15 hhodinami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 18 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
22. 7. 2026

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
22. 7. 2026Aktualizováno22. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.