Rusnok se bude držet Kalouskova rozpočtu, ale ne za každou cenu

Praha – Rusnokův kabinet má před sebou celou řadu úkolů. Designovaný premiér v OVM řekl, že by v případě státního rozpočtu na rok 2014 nechtěl překročit schodek o více než tři procenta HDP. Rád by naopak zvýšil úhrady za státní pojištěnce a minimální mzdu. Počítá i s debatou o dostavbě Temelína. Zásadní rozhodnutí by ale určitě nechal až vládě, která vzejde z řádných voleb. Vrásky ale Rusnokovi dělá nový občanský zákoník. Účinnosti má nabýt od Nového roku, do té doby je ale ještě potřeba schválit desítky souvisejících norem: „Sněmovna musí jasně říct: Ano, my to stihneme, nebo je třeba velice rychle celou věc skutečně odložit.“ Jasno chce mít do půlky srpna. Co nejdřív se kvůli tomu sejde s šéfy všech parlamentních stran.

Končící Nečasova vláda letos počítala se schodkem státního rozpočtu ve výši 100 miliard korun. „Není to žádná mantra,“ reagoval na částku Rusnok. U rozpočtu na rok 2014 by se chtěl držet hlavně rámce maastrichtských kritérií, tedy nepřekročit schodek o více než tři procenta HDP. „Budeme se snažit, ale zase ne za každou cenu, protože to už jsme tu v posledních třech letech viděli… To nestojí za to, aby tu krvácela celá odvětví nebo abychom se řítili dál do propasti.“ Nečasův kabinet na příští rok navrhl schodek 105 miliard korun. „Tyto výdajové rámce jsou pro mě za dané situace v pořádku. Nemá cenu, aby se zdržovala příprava rozpočtu,“ dodal Rusnok.

Jedním z prvních kroků nové vlády, který může učinit bez souhlasu sněmovny, je zvýšení minimální mzdy. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo, že by od srpna mohla vzrůst o 500 korun na celkových 8 500. „Jestliže se minimální mzda nezvyšovala od roku 2007, tak je určitě na místě minimální zvýšení provést. 500 korun je kompromis,“ podotkl Rusnok.

Rusnokův kabinet se bude muset vypořádat i s obnovou škod po povodních. Nečasova vláda v demisi na to vyčlenila dvě miliardy korun. Rusnok počítá s tím, že částku ještě navýší: „Věřím, že se nám podaří ještě dostat nějaké peníze ze zdrojů, které poněkud pasivně spravují například Lesy ČR.“

V oblasti zdravotnictví by Rusnokova vláda mohla prosadit neúspěšný návrh ministra zdravotnictví v demisi Leoše Hegera, který požadoval zvýšení plateb za státní pojištěnce. „Uvažuji o tom. Mnoho let nebyla tato částka valorizována a nemůžeme si dovolit zásadní prohloubení 'platební neschopnosti' pojišťoven. Otázka je, jak velké zvýšení si budeme moci dovolit,“ poznamenal Rusnok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 9 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...