Rusnok: Máme nejrizikovější systém důchodů na světě

Praha - Včera odbory daly jasně najevo, že mají k reformám, které chystá vláda premiéra Petra Nečase, nemalé výhrady. „Teď je řada na vládě, aby uznala některé naše argumenty,“ řekl v dnešních Otázkách Václava Moravce jasně předák Českomoravské konfederace odborových svazů. Některé organizace včera opět pohrozily stávkou a vyslovily se pro předčasné volby. V pátek začal nesouhlas zaznívat i z řad zaměstnavatelů. Hlavním jablkem sváru je důchodová reforma a odvádění části peněz na individuální účty soukromých penzijních fondů, které vláda plánuje od roku 2013.

Může se také stát, že důchody vůbec nebudou

„Já se domnívám, že vyvádět peníze z průběžného fondu je naprostý nesmysl, protože v téhle době je velká skupina lidí, kteří nebudou mít na to, aby se připojistili. Takže pro ně je záchranou právě tento systém (první pilíř),“ řekl Zavadil s tím, že navíc se soukromými fondy otřásla světová ekonomická krize. Na to ale ostře zareagoval ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Jaromír Drábek:

„V době ekonomické krize ztratily penzijní fondy ve světě přibližně 15 procent – v roce 2008. A už v roce 2009 polovinu té ztráty umazaly. Naopak průběžný systém například v Portugalsku – tam jde dnes výplata důchodů o 15 procent plošně dolů. […] Představa, že ta státní průběžná penze je něco nedotknutelného, a naopak to spoření ve fondech je něco rizikového – na těchto faktech je naprosto jednoznačné, že obojí má svoje rizika a je potřeba je zvážit. […] A proto je potřeba to portfolio mít širší.“

Podle expertky Světové banky Hany Brixi nyní ve vyspělém světě 60 procent příjmu důchodců plyne z průběžných státních systémů, kdežto 40 procent důchodci čerpají ze soukromých fondů. „V ČR příjmy důchodců podle statistiky rodinných účtů nejméně z 95 procent tvoří první průběžný státní systém. My máme nejrizikovější systém důchodů na světě, protože kdyby se, nedej bože, v Česku špatně hospodařilo s veřejnými financemi, jako se to dělo v Portugalsku, Řecku a možná se to děje ještě jinde, tak my se skutečně dočkáme velmi rychle situace, že ty důchody prostě vůbec nebudou,“ vysvětluje ale prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.

Spasí nás ale dobrovolný druhý pilíř?

Jiří Rusnok o zavedení druhého pilíře:

„V podobě, jaké to je, to smysl nemá. Je to v rozporu s programovým prohlášením (vlády).“

Někteří odborníci tvrdí, že dobrovolné odvádění peněz do soukromých fondů nebude efektivní. Jiní se obávají, že v současnosti neexistuje v tento nový pilíř dostatečná důvěra a že se do něj nezapojí dostatečný počet lidí. Podle Drábka ale vláda nemá na výběr. Opozice totiž pohrozila, že pokud vláda Petra Nečase (ODS) zavede povinnost odvádět peníze do soukromého fondu, zruší ji hned, jak se dostane k moci.

Podle ekonoma a analytika Vladimíra Pikory je druhý pilíř v Česku nesmyslný a rizikový. Před lety Češi nadšeně začali spořit peníze v rámci stavebního spoření, dnes se ukázalo, že má systém chyby a vláda jej zdanila 50 procenty. Podle Pikory tak neexistuje jistota, že jiní reprezentanti státní moci například za 20 let neudělají to samé s financemi vloženými do soukromých fondů. Navíc v současnosti existují fondy, kam lidé mohou svoje peníze ukládat a nejsou v nich vázány do konce života.

Drábek: Protesty odborů nás neodradí

Podle prezidenta Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka druhý pilíř potřebujeme. Lidé do něj ale musejí ukládat peníze buď povinně, nebo u něj alespoň musí fungovat takzvaný automatický přístup. To znamená, že do něj člověk se zaměstnáním vstupuje automaticky a má omezenou lhůtu na to, aby explicitně vyjádřil svou vůli z tohoto systému vystoupit.

Pochybnosti odborníků ani protesty odborářů však Drábka neodradily. „Nevidím žádný silný argument pro to, aby ten druhý pilíř nebyl zaveden,“ uvedl v diskusním pořadu ČT24 ministr. A souhlasí i Mezinárodní měnový fond, který Česku vzkázal, že navrhovaný druhý pilíř penzijnímu systému pomůže k udržitelnému vývoji nehledě na to, že je dobrovolný.

Kdy půjdeme do důchodu?

Jaromír Drábek:

„Dnešní vývoj ukazuje, že ten (důchodový) systém za 30, 40 let nebude dostatečný.“

Česko nemá na výběr. Změnit současný důchodový systém je totiž nutné. Evropa stárne a Česká republika trpí mezi vyspělými zeměmi jednou z nejnižších měr porodnosti. Za poslední dvě dekády navíc podle Drábka vzrostl věk dožití o šest let. České ženy ve srovnání se zahraničím navíc při nízkém věku svých dětí dosahují výrazně nižší zaměstnanosti než zbytek vyspělého světa. Důvodem podle expertky Světové banky Hany Brixi může být nedostupnost kvalitní péče o děti.

Systém má také zachránit oddalování odchodu do důchodu. Jenže podle Špidly je třeba brát ohledy na nejrůznější faktory. „Stárnutí je až zoufale individuální věc,“ tvrdí. Dodává navíc: „25letý člověk se základním vzděláním má naději na dožití o 20 let kratší než 25letý člověk, který má vysokoškolské vzdělání.“ Současný návrh vlády se mu tak nelíbí. Sociální demokracie by ráda odchod do důchodu navázala na střední délku života v dobrém zdraví. Navíc je podle odborářů na plánování budoucnosti velmi brzy, a Zavadil tak ministra práce označil za sibylu.

Drábek ale trvá na tom, že je vše třeba definovat už dnes, aby se naše děti mohly připravit na svou budoucnost. „Jestli se změní demografická prognóza, tak se to může o jeden o dva roky upravit,“ dodává. „Znakem vyspělých demokracií je mimo jiné, že tyto věci řeší s velkým předstihem a oznamují svému obyvatelstvu právě proto, aby se na to mohlo postupně rozumně adaptovat,“ podpořil ho Rusnok.

Cesta k důchodové reformě

O zásadní reformě důchodového systému začala jako první v roce 1999 mluvit vláda premiéra Miloše Zemana. Pak ale přišel zádrhel, když chtěl tehdejší ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla prosadit takzvaný švédský model. Neuspěl. Dočasná komise pro penzijní reformu se po měsících jednání nedokázala shodnout. V roce 2004 se komise odborníků shodla na tom, že ideální varianta neexistuje, přesto se však systém musí změnit. Ani v roce 2005 se vládní koalici nepodařilo zvýšit věk odchodu do důchodu, komunisté nesouhlasili. V roce 2006 chtěl vše prolomit tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Opozice měla výhrady i tehdy. Od té doby pracovala na různých variantách reforem Bezděkova komise a Národní ekonomická rada vlády. V současnosti se vláda znovu snaží z bludného kruhu vyjít. Zatím ale stále naráží.  

Zdá se, že ani tentokrát to nebude jednoduché. Přes 40 tisíc odborářů a zástupců české veřejnosti v centru Prahy včera demonstrovalo svoji nespokojenost s postupem vlády. Kromě samotných návrhů se jim nelíbí ani způsob, jakým vláda s odbory jedná. Drábek ale neustále opakuje, že koalice se sociálními partnery vyjednává korektně od začátku. Celá společnost se navíc podle jeho slov shoduje na tom, že reformy jsou nezbytné. Rusnok ale přesto vidí v jednání vlády slabiny. Prý dostatečně nekomunikovala reformy vůči veřejnosti. Situaci podle něj neusnadňují ani skandály, kterými koalice v poslední době prochází.

  • Pilíře důchodové reformy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2569/256866.jpg
  • Demonstrace na Václavském náměstí autor: Doležal Michal, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2568/256752.jpg
  • Dědeček s vnoučetem autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2392/239167.jpg
  • Jaromír Drábek, Vladimír Špidla, Jaroslav Zavadil a Jiří Rusnok autor: Doležal Michal, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2570/256941.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
před 45 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 21 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 23 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
včera v 06:30

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
včera v 04:47

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Škoda Auto otevřela novou halu na baterie za téměř pět miliard korun

Automobilka Škoda Auto otevřela ve svém hlavním závodě v Mladé Boleslavi novou halu na montáž bateriových systémů pro elektromobily. Jde o investici za 205 milionů eur, což je v aktuálním přepočtu 4,97 miliardy korun. Podle firmy se tím stala největším výrobcem bateriových systémů v koncernu Volkswagen, ročně jich vyrobí až 335 tisíc, informovali zástupci společnosti.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026

Státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun

Český státní dluh loni vzrostl o 312,3 miliardy korun na 3,678 bilionu korun. Ve výroční zprávě o řízení státního dluhu to uvedlo ministerstvo financí, které tak potvrdilo předběžné údaje z počátku ledna. Na každého Čecha tak teoreticky na konci roku 2025 připadal dluh 337 481 korun. Míra zadlužení ke konci loňského roku meziročně vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 43,1 procenta HDP.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...