Rusnok: Máme nejrizikovější systém důchodů na světě

Praha - Včera odbory daly jasně najevo, že mají k reformám, které chystá vláda premiéra Petra Nečase, nemalé výhrady. „Teď je řada na vládě, aby uznala některé naše argumenty,“ řekl v dnešních Otázkách Václava Moravce jasně předák Českomoravské konfederace odborových svazů. Některé organizace včera opět pohrozily stávkou a vyslovily se pro předčasné volby. V pátek začal nesouhlas zaznívat i z řad zaměstnavatelů. Hlavním jablkem sváru je důchodová reforma a odvádění části peněz na individuální účty soukromých penzijních fondů, které vláda plánuje od roku 2013.

Může se také stát, že důchody vůbec nebudou

„Já se domnívám, že vyvádět peníze z průběžného fondu je naprostý nesmysl, protože v téhle době je velká skupina lidí, kteří nebudou mít na to, aby se připojistili. Takže pro ně je záchranou právě tento systém (první pilíř),“ řekl Zavadil s tím, že navíc se soukromými fondy otřásla světová ekonomická krize. Na to ale ostře zareagoval ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Jaromír Drábek:

„V době ekonomické krize ztratily penzijní fondy ve světě přibližně 15 procent – v roce 2008. A už v roce 2009 polovinu té ztráty umazaly. Naopak průběžný systém například v Portugalsku – tam jde dnes výplata důchodů o 15 procent plošně dolů. […] Představa, že ta státní průběžná penze je něco nedotknutelného, a naopak to spoření ve fondech je něco rizikového – na těchto faktech je naprosto jednoznačné, že obojí má svoje rizika a je potřeba je zvážit. […] A proto je potřeba to portfolio mít širší.“

Podle expertky Světové banky Hany Brixi nyní ve vyspělém světě 60 procent příjmu důchodců plyne z průběžných státních systémů, kdežto 40 procent důchodci čerpají ze soukromých fondů. „V ČR příjmy důchodců podle statistiky rodinných účtů nejméně z 95 procent tvoří první průběžný státní systém. My máme nejrizikovější systém důchodů na světě, protože kdyby se, nedej bože, v Česku špatně hospodařilo s veřejnými financemi, jako se to dělo v Portugalsku, Řecku a možná se to děje ještě jinde, tak my se skutečně dočkáme velmi rychle situace, že ty důchody prostě vůbec nebudou,“ vysvětluje ale prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok.

Spasí nás ale dobrovolný druhý pilíř?

Jiří Rusnok o zavedení druhého pilíře:

„V podobě, jaké to je, to smysl nemá. Je to v rozporu s programovým prohlášením (vlády).“

Někteří odborníci tvrdí, že dobrovolné odvádění peněz do soukromých fondů nebude efektivní. Jiní se obávají, že v současnosti neexistuje v tento nový pilíř dostatečná důvěra a že se do něj nezapojí dostatečný počet lidí. Podle Drábka ale vláda nemá na výběr. Opozice totiž pohrozila, že pokud vláda Petra Nečase (ODS) zavede povinnost odvádět peníze do soukromého fondu, zruší ji hned, jak se dostane k moci.

Podle ekonoma a analytika Vladimíra Pikory je druhý pilíř v Česku nesmyslný a rizikový. Před lety Češi nadšeně začali spořit peníze v rámci stavebního spoření, dnes se ukázalo, že má systém chyby a vláda jej zdanila 50 procenty. Podle Pikory tak neexistuje jistota, že jiní reprezentanti státní moci například za 20 let neudělají to samé s financemi vloženými do soukromých fondů. Navíc v současnosti existují fondy, kam lidé mohou svoje peníze ukládat a nejsou v nich vázány do konce života.

Drábek: Protesty odborů nás neodradí

Podle prezidenta Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka druhý pilíř potřebujeme. Lidé do něj ale musejí ukládat peníze buď povinně, nebo u něj alespoň musí fungovat takzvaný automatický přístup. To znamená, že do něj člověk se zaměstnáním vstupuje automaticky a má omezenou lhůtu na to, aby explicitně vyjádřil svou vůli z tohoto systému vystoupit.

Pochybnosti odborníků ani protesty odborářů však Drábka neodradily. „Nevidím žádný silný argument pro to, aby ten druhý pilíř nebyl zaveden,“ uvedl v diskusním pořadu ČT24 ministr. A souhlasí i Mezinárodní měnový fond, který Česku vzkázal, že navrhovaný druhý pilíř penzijnímu systému pomůže k udržitelnému vývoji nehledě na to, že je dobrovolný.

Kdy půjdeme do důchodu?

Jaromír Drábek:

„Dnešní vývoj ukazuje, že ten (důchodový) systém za 30, 40 let nebude dostatečný.“

Česko nemá na výběr. Změnit současný důchodový systém je totiž nutné. Evropa stárne a Česká republika trpí mezi vyspělými zeměmi jednou z nejnižších měr porodnosti. Za poslední dvě dekády navíc podle Drábka vzrostl věk dožití o šest let. České ženy ve srovnání se zahraničím navíc při nízkém věku svých dětí dosahují výrazně nižší zaměstnanosti než zbytek vyspělého světa. Důvodem podle expertky Světové banky Hany Brixi může být nedostupnost kvalitní péče o děti.

Systém má také zachránit oddalování odchodu do důchodu. Jenže podle Špidly je třeba brát ohledy na nejrůznější faktory. „Stárnutí je až zoufale individuální věc,“ tvrdí. Dodává navíc: „25letý člověk se základním vzděláním má naději na dožití o 20 let kratší než 25letý člověk, který má vysokoškolské vzdělání.“ Současný návrh vlády se mu tak nelíbí. Sociální demokracie by ráda odchod do důchodu navázala na střední délku života v dobrém zdraví. Navíc je podle odborářů na plánování budoucnosti velmi brzy, a Zavadil tak ministra práce označil za sibylu.

Drábek ale trvá na tom, že je vše třeba definovat už dnes, aby se naše děti mohly připravit na svou budoucnost. „Jestli se změní demografická prognóza, tak se to může o jeden o dva roky upravit,“ dodává. „Znakem vyspělých demokracií je mimo jiné, že tyto věci řeší s velkým předstihem a oznamují svému obyvatelstvu právě proto, aby se na to mohlo postupně rozumně adaptovat,“ podpořil ho Rusnok.

Cesta k důchodové reformě

O zásadní reformě důchodového systému začala jako první v roce 1999 mluvit vláda premiéra Miloše Zemana. Pak ale přišel zádrhel, když chtěl tehdejší ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla prosadit takzvaný švédský model. Neuspěl. Dočasná komise pro penzijní reformu se po měsících jednání nedokázala shodnout. V roce 2004 se komise odborníků shodla na tom, že ideální varianta neexistuje, přesto se však systém musí změnit. Ani v roce 2005 se vládní koalici nepodařilo zvýšit věk odchodu do důchodu, komunisté nesouhlasili. V roce 2006 chtěl vše prolomit tehdejší ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Opozice měla výhrady i tehdy. Od té doby pracovala na různých variantách reforem Bezděkova komise a Národní ekonomická rada vlády. V současnosti se vláda znovu snaží z bludného kruhu vyjít. Zatím ale stále naráží.  

Zdá se, že ani tentokrát to nebude jednoduché. Přes 40 tisíc odborářů a zástupců české veřejnosti v centru Prahy včera demonstrovalo svoji nespokojenost s postupem vlády. Kromě samotných návrhů se jim nelíbí ani způsob, jakým vláda s odbory jedná. Drábek ale neustále opakuje, že koalice se sociálními partnery vyjednává korektně od začátku. Celá společnost se navíc podle jeho slov shoduje na tom, že reformy jsou nezbytné. Rusnok ale přesto vidí v jednání vlády slabiny. Prý dostatečně nekomunikovala reformy vůči veřejnosti. Situaci podle něj neusnadňují ani skandály, kterými koalice v poslední době prochází.

  • Pilíře důchodové reformy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2569/256866.jpg
  • Demonstrace na Václavském náměstí autor: Doležal Michal, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2568/256752.jpg
  • Dědeček s vnoučetem autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2392/239167.jpg
  • Jaromír Drábek, Vladimír Špidla, Jaroslav Zavadil a Jiří Rusnok autor: Doležal Michal, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2570/256941.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Stát dá 30 miliard na kapacity sociálních služeb, tvrdí Juchelka. Jurečka to odmítá

Stát má zhruba 30 miliard korun na provoz a zvyšování kapacit sociálních služeb, řekl v Nedělní debatě ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Peníze na jejich výstavbu v letech 2028 až 2034 podle něj půjdou z Národního plánu obnovy. Podle bývalého ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale návrh státního rozpočtu schválený vládou peníze na stavby pro sociální služby nezahrnuje. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebrali experti.
11:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSkopeček a Nacher se přeli o poplatcích u penzijního spoření

Penzijní spoření čekají od příštího roku rozsáhlé změny. Vláda Andreje Babiše (ANO) chce upravit současná pravidla a přilákat ke spoření na stáří hlavně mladé lidi. Návrh reformy už podpořila sněmovna, výhrady ale mají penzijní společnosti a opozice chystá vlastní úpravy. Podle místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) bylo „potřeba něco dělat s poplatky“, zmínil ale stanovení hranice stropu na 0,5 procenta u všech investičních strategií. Nezdá se mu prý „normální“, aby poplatek byl stejný u všech portfolií. Místopředseda dolní komory Patrik Nacher (ANO) navázal, že se poplatek snížil na 0,5 procenta s tím, že jde o jeden poplatek a ostatní se ruší. Prostor pro „dynamizaci“ vidí ve vtažení více lidí do systému spoření. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázel Jakub Musil.
před 6 hhodinami

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky pro cestující, řekl ČT Lašák

Poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy pro cestující ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoRusko přebírá kontrolu nad aktivy dalších evropských společností v zemi

Moskva pokračuje v zásazích proti velkým evropským společnostem, které i po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu zůstaly na tamním trhu. Kreml pomocí prezidentských dekretů umístil pod dočasnou správu aktiva skupiny Metro, ve které má většinový podíl firma Daniela Křetínského. Už v polovině září úřady stejně postupovaly v případech švýcarského Nestlé a francouzských společností Auchan a Leroy Merlin.
před 23 hhodinami

Volkswagen svolá miliony aut. V Česku se akce dotkne dvou set tisíc vozů

Koncern Volkswagen svolá k nutné výměně jediné součástky po celém světě zhruba čtyři miliony aut. V Česku bude muset na svolávací akci koncernu zhruba dvě stě tisíc vozidel. Většinou půjde o majitele vozů z produkce Škoda Auto, vyplývá z vyjádření společnosti pro Českou televizi. Co do rozsahu to tak bude na řidiče a servisy větší nápor než před deseti lety při známé „dieselgate“. Problémový šroub drží na podvozku část řízení. Vlivem koroze se může rozpadnout a ovlivnit tak ovládání vozu.
včera v 19:18‌‌

Desetitisíce Španělů vyšly do ulic kvůli bytové krizi a vysokým nájmům

Desetitisíce lidí v sobotu vyšly do ulic španělských měst na protest proti vysokým nájmům a nedostatku dostupného bydlení. Demonstrace se konají den poté, co parlament odmítl dvě vládní opatření na posílení ochrany nájemníků. Protesty propukly po zářijovém vystěhování 87leté ženy z jejího madridského bytu a pokračují navzdory tomu, že se žena později do bytu mohla vrátit. Informovala o tom agentura AFP a stanice BBC.
včera v 16:28‌‌

VideoGlobální firma, která změnila moderní obuvnický průmysl, říká o Baťovi Ševeček

Společnost Baťa tento týden informovala, že ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou firmy ve střední Evropě. Baťovská výroba v Česku tím tak skončí. Firma funguje již 132 let. „Byl to jeden z těch podniků, na jejichž bázi se Československo industrializovalo,“ řekl ve Studiu 6 Ondřej Ševeček z Filozofického ústavu Akademie věd. Dodal, že firma nebyla významná jen pro Zlín, ale pro celý československý průmysl, protože byla vzorem jak nově, moderně, racionálně organizovat průmyslovou výrobu. „Je důležité dodat, že nešlo jen o firmu československou, ale velmi brzy to byla globální firma, která v podstatě změnila i moderní obuvnický průmysl,“ dodal. Společnost Baťa nyní působí v pěti desítkách zemí a má kolem 6000 prodejen po celém světě.
včera v 08:00‌‌

Skupina G7 uvolní významné zásoby nafty a ropy

Skupina hospodářsky vyspělých zemí G7 v příštích čtyřech měsících koordinovaně uvolní sto milionů barelů nafty a ropy, shodli se lídři států v prohlášení zveřejněném předsednickou Francií. Již během příštích dvaceti dnů vyšlou země skupiny prostřednictvím Mezinárodní agentury pro energii (IEA) na trh významné množství nafty, uvedli prezidenti a premiéři po videokonferenci. Předsedal jí francouzský prezident Emmanuel Macron.
2. 10. 2026Aktualizováno2. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.