Rusko podalo u londýnského soudu žalobu na Ukrajinu za to, že mu neuhradila dluh ve výši tři miliard dolarů (72,8 miliardy korun). Splatnost ruských dluhopisů vypršela 20. prosince a doba možného odkladu splátek byla stanovena na deset dní.
Rusko při podání žaloby v Londýně upozornilo, že Ukrajina nechce o dluhu jednat „v duchu dobré vůle“.
Postup Ukrajiny sleduje také Mezinárodní měnový fond (MMF), na jehož penězích je země existenčně závislá. Fond v prosinci oznámil, že změní svá dosavadní pravidla poskytování úvěrů, aby mohl dále podporovat ty země, které nebudou schopny splácet dluh zahraničním vládám či mezinárodním institucím.
Reagoval tak právě na případ Ukrajiny. Podle dřívějších pravidel totiž fond nesměl poskytovat pomoc zemím, které neplní své závazky. Nicméně i nové podmínky stanoví, že věřitelská země se bude o restrukturalizaci svého dluhu snažit jednat.
Riziko zastavení pomoci
Ekonom Moody´s Analytics Martin Janíčko uvedl, že situace je citlivá a Ukrajině se dělají ústupky. Domnívá se však, že to může být nebezpečný precedens pro další vyjednávání mezi budoucími dlužníky a věřiteli.
Upozornil, že pokud by ukrajinská situace byla nadále neutěšená, včetně politické krize, mohl by MMF pomoc Ukrajině přibrzdit nebo ji úplně stopnout, což by pro ni mělo tragické následky.
Ekonom připomněl, že hospodářství země kleslo v roce 2014 (o 6, 8 procenta) i loni (předběžně podle ukrajinských údajů o 10,5 procenta) a také letos hrozí propad. To by mělo podle Janíčka další tvrdý dopad na obyčejné Ukrajince. Uvedl také, že například inflace – neoficiálně – se nyní pohybuje kolem sto procent.
Komerční versus státní dluh
Kyjev se loni v říjnu pokusil zahrnout ruský dluh do dohod s majiteli svých dluhopisů. Tím by získal možnost dvacetiprocentního odpisu a prodloužení splatnosti obligací. Dluhopisy vydala vláda prezidenta Viktora Janukovyče v prosinci 2013, necelé dva měsíce předtím, než byla svržena.
Rusko však na tento návrh odmítlo přistoupit s tím, že jeho pohledávka není komerční, ale že jde o státní pomoc. Toto stanovisko mu později potvrdil i MMF.
Politická krize
Ukrajinou v současnosti zmítá politická krize. Vláda v úterý přežila pokus o odvolání, poslanci ale kabinet premiéra Arsenije Jaceňuka tvrdě kritizovali a vyjádřili nespokojenost s prací vlády.
Ve středu pak kvůli podezření, že hlasy některých členů zákonodárného sboru nebyly započítány, opustila koalici strana Vlast expremiérky Julije Tymošenkové. Vládní koalici i tak ve sněmovně zůstává většina.
