Rusko vyšlo Kypru vstříc. Prodlouží splatnost úvěru

Berlín – Rusko usnadní Kypru cestu z krize, uvádí dokumenty připravované mezinárodními věřiteli. Podle nich dal Kreml zelenou prodloužení splatnosti poskytnutého úvěru o dva roky, ale i snížení úroku. Rusko tak poskytne Kypru očekávanou dodatečnou finanční pomoc k záchrannému úvěru deseti miliard eur (256,3 miliardy korun), jejž má ostrovní stát obdržet od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu.

Rusko půjčilo Kypru v roce 2011 na pět let 2,5 miliardy eur. Roční úroková sazba byla stanovena na 4,5 procenta – nyní se sníží na 2,5 procenta. Prodloužení splatnosti až do roku 2018 a snížení úroků pomůže Kypru zmírnit náklady na obsluhu dluhu a získat finanční stabilitu. 

Podle dokumentu Kypr rovněž splnil všechny podmínky stanovené věřiteli pro uvolnění prvních tří miliard eur z půjčky.

Záchranný plán už posvětili kyperští poslanci 

Kyperský parlament schválil před týdnem těsnou většinou záchranný plán v hodnotě 23 miliard eur (téměř 595 miliard korun), který má bankrotující ostrov vyvést z krize. Půjčkou v hodnotě deseti miliard eur se na záchranném projektu bude podílet eurozóna a Mezinárodní měnový fond. Pokud by poslanci opatření odmítli, hrozil by zemi státní bankrot. 

Kypr se dohodl s unií a MMF na záchranném úvěru minulý měsíc a stal se tak pátou zemí eurozóny, která o něj musela požádat. První peníze z půjčky by Kypr mohl získat již v polovině května, druhá část ve výši jedné miliardy eur by měla dorazit koncem června.

Z desetimiliardové zahraniční pomoci by mělo jít 2,5 miliardy eur na pokrytí kapitálových potřeb bankovního sektoru (s výjimkou restrukturalizované Bank of Cyprus a padlé Laiki bank). Dále 4,1 miliardy eur na financování dluhů, u nichž nastávají termíny splatnosti, a zhruba 3,4 miliardy eur na krytí provozu státu. Kypr tuto desetimiliardovou půjčku začne po 10 letech splácet, přičemž úroková sazba na základě aktuálního výpočtu se bude pohybovat kolem dvou procent.

Kypr na cestě z krize 

  • Země v rámci snahy o obnovení hospodářského růstu otevře kasina a podpoří turistický sektor. 
  • Stát poskytne daňové úlevy podnikům vytvářejícím nová pracovní místa. 
  • Mladým lidem bude nabídnuta státní a církevní půda k zemědělskému využití. 
  • Ostrov se zaměří také na využití nalezišť zemního plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Reuters: USA neprodloužily výjimku ze sankcí na nákup ruské ropy

Spojené státy neprodloužily dočasné povolení zemím nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Třicetidenní sankční výjimka, kterou USA zavedly v březnu s cílem stabilizovat trhy s energiemi po vypuknutí války na Blízkém východě, vypršela v sobotu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že USA protiruské sankce rozšiřují.
03:56Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 19 hhodinami

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
před 20 hhodinami

Sankcionovaný čínský tanker i přes blokádu USA proplul Hormuzským průlivem

Čínský tanker, který podléhá sankcím Spojených států, navzdory americké blokádě proplul Hormuzským průlivem. Podle agentury Reuters to ukazují údaje o lodní dopravě od poskytovatelů dat LSEG, MarineTraffic a Kpler. Je to první loď, která touto vodní cestou proplula a opustila Perský záliv od začátku americké blokády tohoto strategického námořního bodu. Za první den blokády íránských přístavů neproplula podle velení americké armády CENTCOM jediná loď.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
včera v 15:14

Aerolinky žádají EU o pomoc s dopady války na Blízkém východě

Největší evropské aerolinky žádají Evropskou unii, aby jim ulevila od dopadů války na Blízkém východě, informují agentury Bloomberg a Reuters s odvoláním na příslušný dokument sdružení Airlines 4 Europe (A4E). Mezi jeho členy jsou například Lufthansa, Air France-KLM nebo majitel British Airways společnost IAG. Aerolinky po Bruselu žádají, aby zavedl dočasná opatření, jež by jim pomohla překonat případný nedostatek leteckého paliva a vyšší náklady způsobené americko-izraelskou válkou s Íránem.
včeraAktualizovánovčera v 14:12

První kroky k zestátnění ČEZu udělá stát na valné hromadě firmy v červnu, řekl Babiš

První kroky k zestátnění energetické společnosti ČEZ provede stát na letošní valné hromadě firmy v červnu. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), konkrétní opatření ale nespecifikoval. Potvrdil, že nadále platí vládní plán na plné ovládnutí ČEZu, podle něj je to nutné pro lepší kontrolu vývoje cen energií a dalšího rozvoje energetického sektoru. Zestátnění chce stihnout do konce volebního období v roce 2029.
včeraAktualizovánovčera v 13:07

EU chce podpořit domácí produkci oceli, sníží dovoz a zvýší clo nad kvóty

Evropská unie v pondělí dosáhla předběžné dohody s cílem o zhruba polovinu snížit dovoz oceli a zavést padesátiprocentní clo na nadměrný dovoz. V noci na úterý o tom informovala agentura Reuters s tím, že EU tak chce ochránit vlastní ocelářský průmysl před nadprodukcí ve třetích zemích.
včera v 08:48
Načítání...