Rusko uvalilo na dovoz z EU příliš vysoká cla, rozhodla Světová obchodní organizace

Světová obchodní organizace (WTO) v pátek do velké míry podpořila Evropskou unii v obchodním sporu s Ruskem o systém cel. Moskva podle ní uvalila nepřiměřeně vysoká cla na dovoz některých zemědělských a zpracovatelských výrobků z EU. Jde o první verdikt WTO týkající se Ruska od chvíle, kdy se tato země stala v roce 2012 členem této organizace. Proti rozhodnutí je možné se do 60 dní odvolat. Rusko uvedlo, že většinu inkriminovaných cel již snížilo a u zbývajících tak učiní brzy.

Ve sporu o ruská cla se tento orgán vyjádřil ve prospěch EU v 11 ze 12 sporných opatření. Konstatoval přitom, že ruský celní režim na dané zboží není v souladu se závazkem Ruska nezavádět cla vyšší než ta, ke kterým se země v rámci WTO zavázala.

Evropská komise poté uvedla, že rozhodnutí WTO poukazuje na neschopnost Ruska dostát svým obchodním závazkům. Zdůraznila, že „Rusko neplní jedno z nejzákladnějších pravidel WTO, podle kterého členové nesmějí uplatňovat celní poplatky překračující úroveň, ke které se zavázali. 

Rusko uvedlo, že většinu cel, která jsou jádrem sporu, časem již snížilo. U zbylých celních poplatků, které se vztahují na papír a ledničky, tak učiní brzy.  Rusko nikdy nepopíralo, že dovozní cla na některé zboží se z technických důvodů lišila od těch, která byla stanovena v celních závazcích, uvedlo podle agentury Reuters ruské ministerstvo hospodářství.

Čekání na členství trvalo 19 let

Rusko se stalo členem WTO v srpnu 2012. O členství usilovalo zhruba 19 let a bylo největší ekonomikou a jediným členem skupiny G20, který do té doby stál mimo tuto organizaci.
Unijní činitelé tvrdí, že celní spor při WTO nemá žádnou souvislost s napětím mezi Moskvou a Západem kvůli ruské politice vůči Ukrajině.

Brusel kromě této věci zahájil při WTO smírčí jednání o několika dalších obchodních překážkách, které podle něj zavedlo Rusko. Patří mezi ně na příklad poplatek za recyklaci automobilů nebo zákaz dovozu vepřového. Tyto záležitosti zatím vyřešeny nebyly. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 9 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...