Rusko pokračuje v zákazech dovozu, nynější se týká české drůbeže

Praha - Rusko v uplynulých týdnech postupně zakázalo dovoz drůbežího masa ze tří krajů České republiky. Informaci potvrdila Státní veterinární správa (SVS) a ministerstvo zemědělství (MZe). Důvodem je výskyt pseudomoru drůbeže známý také jako Newcastelská choroba. Zákaz má platit tři měsíce. Česko jej bude konzultovat s Evropskou komisí.

Již v lednu Rusko zakázalo dovážet drůbež ze Středočeského a Moravskoslezského kraje, od 7. února platí zákaz i pro Olomoucký kraj. Podle informací, které již dříve zveřejnila SVS, byla nemoc v polovině prosince diagnostikována v chovech holubů na Mladoboleslavsku a v Moravskoslezském kraji, následně také u volně žijících hrdliček na Kolínsku a naposledy u volně žijících ptáků v Olomouckém kraji.

Nemoc může způsobit hromadné úhyny drůbeže, pro člověka ale není nebezpečná. Majitelé některých větších chovů mají dlouhodobě povinnost vakcinace ptáků.

Závažné virové onemocnění způsobuje u domestikovaných i volně žijících ptáků trávicí, dýchací a nervové potíže s rizikem následného úhynu. Nemoc může postihnout slepice, krůty, bažanty, holuby či křepelky. Onemocnění se zřídka objevuje i u kachen a hus, vnímaví jsou vůči němu i pštrosi a mnoho druhů volně žijících ptáků. Nemoc byla v tuzemsku předtím naposledy zjištěna v chovu holubů v roce 2007, ve velkochovu drůbeže v roce 1998.

Ředitel olomoucké krajské správy SVS Aleš Zatloukal informoval, že v Olomouckém kraji mají povolení k vývozu drůbežího masa do Ruska pouze dvě firmy, které ale na ruský trh zatím neexportovaly. Problémy s vývozem do Ruska podle něj mohou mít i tuzemské firmy vyrábějící krmiva pro hospodářská či domácí zvířata, pokud k jejich výrobě používají masokostní moučku z drůbeže pocházející z Olomouckého, Moravskoslezského či Středočeského kraje.

Výrobci před vývozem do Ruska musí prokázat, že jejich krmiva neobsahují masokostní moučku z oblastí zasažených pseudomorem. „Jinak nic nevyvezou, nebo pouze krmiva bez obsahu drůbežího masa,“ upozornil Zatloukal.

Maso
Zdroj: ČT24

Terčem vlny ruských zákazů se stalo i Německo a Spojené státy

Rusko sahá k zákazům dovozu potravin poměrně často. Například minulý týden zakázalo dovozy mraženého hovězího, vepřového a drůbežího masa z Německa. Jeho příčinou je výskyt takzvaného Schmallenbergova viru.

Rusko už v prosinci loňského roku zakázalo dovoz masa z USA, které obsahuje ractopamin. Tato přísada, která se zvířatům dává do jídla, umožňuje snížit obsah tuku v hovězím a vepřovém mase. Podle výzkumníků ale může ractopamin ovlivnit lidský kardiovaskulární systém a v některých případech způsobit otravu. Zakázán je ve 160 zemích včetně Číny nebo právě Ruska. Informoval o tom server english.pravda.ru.

Spojené státy ovšem považují zákaz dovozu masa za politický tah. Podle amerických analytiků tak Rusko reagovalo na přijetí Magnitského zákona Senátem 6. prosince. Tento zákon byl namířen proti ruským úředníkům, kteří se podle Washingtonu podíleli na smrti advokáta Sergeje Magnitského, a obsahuje mimo jiné finanční sankce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 7 mminutami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
před 20 hhodinami

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
včera v 14:41

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...