Rusko podpoří své banky. Dá jim bilion rublů

Moskva – Významné banky, které budou ohroženy západními sankcemi a současným otřesem ruského rublu, mohou dostat od státu podporu v celkové výši dosahující až jednoho bilionu rublů, přibližně tedy 378 miliard korun. O rozhodnutí dolní komory ruského parlamentu dnes informoval ministr financí Anton Siluanov, který stabilizaci měny podpořil už ráno, když potvrdil, že ministerstvo prodalo devizy. Dopoledne rubl vůči dolaru i euru rostl o 2,7 procenta. K postupnému zotavování měny vede i naděje, že ruští vývozci brzy zvýší prodej dolarů.

Zákon o státní podpoře prošel dumou ve zrychleném řízení ve všech třech čteních. Nyní ho musí odhlasovat ještě horní komora parlamentu a následně podepsat prezident Vladimir Putin.

Západní sankce dopadly na ruský bankovní sektor poměrně citelně. Kvůli nim mají totiž omezený přístup na mezinárodní finanční trhy, čímž se jim prudce zvýšily náklady na vlastní financování. Situaci bank podkopává i směřování ekonomiky do recese a nynější prudký propad rublu.

Siluanov podle agentury Reuters uvedl, že banky mohou začít dostávat dodatečný kapitál od státu už počátkem příštího roku. Které banky budou moci získat podporu, se určí podle významu, který mají pro ekonomiku, dodal ministr. Vláda už letos poskytla dodatečný kapitál několika velkým bankám v čele s VTB.

  • "Je to pochopitelný krok. Jestli to bude stačit, to je otázka. Já si myslím, že to není pouze o bankovním sektoru, ale o dostatečném stavu ruských devizových rezerv jako takových a tam samozřejmě platí, že čím déle budou na Rusko uvaleny finanční sankce EU a USA a čím déle uvidíme levné ceny ropy, tak tím hůř pro ruský finanční systém," říká hlavní ekonom ERA Jan Bureš.

Ruská centrální banka již tento týden v rámci opatření ke stabilizaci domácích finančních trhů na ochranu před pádem rublu zmírnila bankovní regulaci. Zejména umožnila komerčním bankám nevytvářet rezervy na úvěrové ztráty v případě, že zhoršení jejich finanční situace způsobily protiruské sankce.

Měna by se mohla ustálit na hranici 60 rublů za dolar

Oživení rublu je v kontrastu se silným prodejním tlakem na počátku tohoto týdne, kdy v jednu chvíli rubl vůči dolaru klesl až o 20 procent. Prudký pokles rublu ohrožoval relativní finanční stabilitu, na které ruský prezident Vladimir Putin vystavěl svoji popularitu. 

  • Během odpoledne se kurz rublu vůči dolaru ustálil na 59,6 RUB. Aktuální vývoj kurzu můžete sledovat ZDE.

Analytici Rosbank se domnívají, že vzhledem k současné politice centrální banky by se rubl mohl stabilizovat na kurzu 60 až 62 rublu za dolar. Snahy ruské vlády vyvinout tlak na vývozce, aby nehromadili své příjmy z prodeje v zahraničí, je považován za další pozitivní krok pro ruskou měnu. Blíží se konec měsíčního daňového období, kdy musí ruští vývozci přeměnit své zahraniční zisky na rubly, aby mohli zaplatit daně. 

Nejbohatší Rus Ališer Usmanov převedl své podíly v mobilním operátorovi Megafon a těžaři železné rudy Metalloinvest ze zahraničních poboček na firmy sídlící v Rusku. Vyhověl tím čtvrteční výzvě prezidenta Vladimira Putina, který na ruské podnikatele apeloval, aby převedli svá aktiva domů (čtěte více).

Putin se sešel s oligarchy

Ruský prezident se dnes v Moskvě setkal se čtyřiceti nejvlivnějšími ruskými podnikateli, aby rozptýlil jejich obavy z vážné měnové krize a slíbil státní podporu jejich byznysu. Vyslovil se při této příležitosti pro větší rozmanitost ruské ekonomiky, která by zmírnila ruskou závislost na cenách energetických surovin.

Jednání bylo uzavřené a probíhalo za zavřenými dveřmi. Na schůzku se dostavila šéfka centrální banky Elvira Nabiullinová, vládu zastupoval první vicepremiér Igor Šuvalov. Mezi pozvanými byli podle agentury Interfax miliardář Roman Abramovič, majitel společnosti Lukoil Vagit Alekperov, blízký Putinův přítel a miliardář Gennadij Timčenko, nejbohatší Rus Ališer Usmanov, oligarchové Oleg Děripaska, Viktor Vekselberg a Michail Prochorov a řada dalších. Šéfové firem se státní účastí pozváni nebyli.

Rubl již od počátku letošního roku oslabil vůči dolaru o 45 procent. Siluanov dnes uvedl, že rubl by měl určitě zpevnit na počátku příštího roku. Jeho slovní intervence je považována za součást úsilí vlády podpořit ruskou měnu. 

Ruská centrální banka od počátku tohoto roku utratila na ochranu domácí měny přes 80 miliard USD (1,8 bilionu Kč). Rubl tlačí dolů propad cen ropy a západní sankce vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi. Centrální banka však minulý měsíc svoji podporu rublu zmírnila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 6 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 11 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...