Rusko hodlá splatit Česku dluh ze sovětských časů

Moskva - Rusko chce v nejbližších dnech splatit zbytek dluhu, který má vůči Česku ještě z dob Sovětského svazu. Ruský premiér Dmitrij Medvěděv nařídil ruskému ministerstvu financí, aby s Českem splacení zbývajícího dluhu ve výši osmi milionů dolarů (159,2 milionů korun) dojednalo. Informovala o tom tisková služba ruské vlády s tím, že by Rusové ve skutečnosti měli zaplatit jen 80 procent z uvedené částky. Ruská vláda se pokusila dluh umořit už loni, ovšem česká strana na tehdejší podmínky nepřistoupila.

Příslušné nařízení předsedy vlády obsahuje požadavek, aby ministerstvo financí ve spolupráci s ministerstvem zahraničí a s finančními institucemi zahájilo jednání s českou stranou o vyrovnání dluhu. Ruská strana chce podle dokumentu závazek splnit jednorázovou platbou 80 procent celkové sumy, což je 6,5 milionu dolarů (asi 130 milionů korun). Po vyrovnání tohoto dluhu by měly být veškeré pohledávky Prahy vůči Moskvě považovány za vyřízené.

Ruské ministerstvo financí podobné dohody letos již podepsalo se Slovenskem, kterému má vyplatit 1,7 miliardy dolarů, a se Srbskem, jež dostane 289 milionů dolarů. Do konce roku pak ministerstvo chce uzavřít takové dohody ještě s Černou Horou a s Finskem.

MZV plánuje za peníze opravit ambasádu v Moskvě

Ministerstvo zahraničních věcí by podle informací deníku Právo chtělo částku využít k rekonstrukci české ambasády. „Máme zájem, aby splátka byla využita na opravu a údržbu zastupitelského úřadu v Moskvě,“ řekla Právu mluvčí resortu Johana Grohová.

Opravu české ambasády jako způsob umoření dluhu nabízeli Rusové již loni. Pro rekonstrukci ale chtěli využít pouze ruské firmy, které by navíc vybírala ruská strana. Tyto podmínky ale byly pro Česko nepřijatelné.

6 minut
Ruský dluh tématem Ekonomiky ČT24
Zdroj: ČT24

Zemanova vláda ruský dluh odprodala

Server dp.ru poznamenal, že zahraniční zadluženost Sovětského svazu rostla v 80. letech v souvislosti se zhoršením obchodní bilance. Moskva zejména na Západě kupovala spotřební zboží, zatímco ven exportovala suroviny, především ropu a plyn. V roce 1980 zahraniční dluh SSSR činil 25,2 miliardy dolarů, zatímco v době rozpadu svazu v roce 1991 dosáhl 67,9 miliardy dolarů. Většinu dluhů po zániku SSSR převzalo Rusko.

Ruský dluh vůči České republice na přelomu století podle dostupných údajů dosahoval částky přes tři miliardy dolarů. Vznikl v době, kdy Československo investovalo do plynovodů a rafinérií v bývalém SSSR. Moskva měla platit ropou a plynem, s rozpadem Sovětského svazu z toho ale sešlo.

Někdejší vláda premiéra Miloše Zemana naprostou většinu dluhu prodala společnosti Falkon Capital za přibližně 750 milionů dolarů, podle některých expertů nepříliš výhodně. Poslední splátku od Falkon Capital obdrželo české ministerstvo financí podle listu E15 loni v létě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
před 27 mminutami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...