Stockholm - Rusko se připojí k plánu Evropské unie snížit emise do roku 2020 o 20 procent oproti stavu v roce 1990. Na dnešním summitu Evropské unie a Ruska ve Stockholmu to slíbil ruský prezident Dmitrij Medveděv. Za hlavní témata summitu byly už dříve vyhlášeny také obchodní vztahy a energetická bezpečnost. Švédské předsednictví se navíc snažilo získat od ruského prezidenta záruky, že se nebude opakovat plynová krize ze začátku letošního roku. Těch se nakonec nedočkalo, ze strany Ruska i unie jen zaznělo ujištění, že energetická bezpečnost je důležitá.
Dmitrij Medveděv
„Shodli jsme se, že bez dohody o energetické bezpečnosti si nelze představit normální život v Evropě.“
I když měl summit původně oteplit vztahy, zásadní odpovědi nepřinesl. Místo jasných záruk, že nedojde k dalšímu výpadku plynu, se unie dočkala jen obecných prohlášení.
Zásadnější však bylo, když
Medveděv unijním partnerům řekl, že se Moskva chce pokusit omezit vypouštění škodlivých plynů do ovzduší až o 25 procent právě do roku 2020. Až dosud přitom ruští představitelé tvrdili, že do konce příštího desetiletí jejich země sníží emise maximálně o deset až 15 procent. Konkrétní plán, jak dosáhnout ambiciózního zlepšení v oblasti emisí, však ruský prezident představí nejspíše až na prosincové světové klimatické konferenci v Kodani.
Ke klimatickému příslibu Moskvy šéf Evropské komise José Barroso uvedl, že se před prosincovou konferencí OSN jedná o důležitý krok. Státy unie se zavázaly snížit emise do konce příštího desetiletí o 20 procent a současně zvýšit o 20 procent podíl energie z obnovitelných zdrojů. Pokud by získaly podporu i ostatních průmyslových zemí, chtějí závazek omezování emisí zvýšit na 30 procent.
Unie chce zabránit opakování plynové krize
Evropská unie chce za každou cenu zabránit tomu, aby se opakovaly události z letošního ledna, kdy na zhruba dva týdny zcela ustaly dodávky ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy kvůli sporům mezi Kyjevem a Moskvou.
„V každém případě je dobrým znamením, že Brusel a Moskva už v pondělí podepsaly dohodu o systému včasného varování v případě dalšího náhlého výpadku dodávek plynu,“ uvedla zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Tento týden byl v Bruselu také ukrajinský ministr zahraničí, který ujišťoval, že Kyjev je schopný dostát finančním závazkům. Nicméně unie se poučila a je si vědoma nevyzpytatelnosti jak Ruska, tak Ukrajiny a netají se obavami z dalšího obchodního sporu. Ukrajinu navíc v lednu čekají prezidentské volby a není jisté, jakým směrem se celá situace ubere.
Unii zastupoval šéf Evropské komise José Barroso a švédský premiér Fredrik Reinfeldt, jehož země tento půlrok EU předsedá, moskevskou delegaci vedl prezident Dmitrij Medveděv.
