Ruská bankovní dvojka VTB dostane od státu 100 miliard rublů

Moskva – Ruský premiér Dmitrij Medvěděv podepsal nařízení o navýšení kapitálu druhé největší banky v zemi VTB o 100 miliard rublů (38,9 miliardy korun). Oznámila to ruská vláda. Pomoc pro VTB je součástí širšího plánu podpory ruského bankovního sektoru. Ten se potýká s problémy kvůli sankcím západních zemí uvalených na Rusko v souvislosti s ukrajinskou krizí.

Premiér Medvěděv podepsal nařízení již 27. prosince. Banka dostane peníze z Fondu národního bohatství. To je jeden z fondů, do kterého Rusko převádí zisky z prodeje ropy. Podle ministra financí Antona Siluanova by banka VTB měla příští rok dostat dalších 150 miliard rublů. Finanční pomoc má obdržet také ruská bankovní trojka Gazprombank.

Na ruský bankovní sektor negativně doléhají západní sankce, které velkým bankám omezily přístup na mezinárodní finanční trhy, takže se jim prudce zvýšily náklady na vlastní financování. Stabilitu bank podkopává i směřování ekonomiky do recese a prudký propad kurzu rublu.

Dolní komora ruského parlamentu přijala tento měsíc návrh zákona o státní podpoře bankovního sektoru. Významné banky, které budou ohroženy západními sankcemi proti Rusku a nynějšími otřesy na domácích finančních trzích, mohou podle této normy od státu dostat až bilion rublů (více zde).

Ruský ministr financí Anton Siluanov
Zdroj: Shawn Thew/Isifa.com

„Jeden bilion rublů dá možnost navýšit kapitál našich bank o zhruba 13 procent, což by mohlo vyrovnat současné negativní dopady na bankovní sektor. Na tomto odhadu se shodneme s centrální bankou,“ prohlásil Siluanov.

„I přes tuto pomoc si myslím, že ruský rubl a ruský finanční systém zůstanou na začátku roku zranitelné, protože začátek roku 2015 je ve znamení poměrně vysokých splátek zahraničního dluhu nejen v bankovním sektoru, ale také mimo něj,“ poznamenal hlavní ekonom Era Jan Bureš.

Rubl se zatím drží

Rubl se letos dostal pod značný tlak v důsledku klesajících cen ropy a protiruských sankcí. Kvůli nim je pro velké ruské firmy prakticky nemožné půjčit si v západních zemích. V současnosti se kurz pohybuje od 55 do 60 rublů za dolar. Oproti polovině prosince, kdy zažil prudký výkyv až k 80 rublům za dolar (více zde), tak výrazně zpevnil. Nicméně od začátku roku ztratil zhruba 40 procent své hodnoty.

Ruské úřady podnikly v posledních týdnech na obranu domácí měny řadu kroků. Například centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 17 procent a na finančním trhu opakovaně intervenuje. Ještě před Vánocemi klesly rezervy Ruska v zahraničních měnách a ve zlatě pod hranici 400 miliard dolarů (zhruba devět bilionů korun), což se stalo poprvé od srpna 2009. Na začátku roku činily rezervy víc než 510 miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 6 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 11 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...