Ruská bankovní dvojka VTB dostane od státu 100 miliard rublů

Moskva – Ruský premiér Dmitrij Medvěděv podepsal nařízení o navýšení kapitálu druhé největší banky v zemi VTB o 100 miliard rublů (38,9 miliardy korun). Oznámila to ruská vláda. Pomoc pro VTB je součástí širšího plánu podpory ruského bankovního sektoru. Ten se potýká s problémy kvůli sankcím západních zemí uvalených na Rusko v souvislosti s ukrajinskou krizí.

Premiér Medvěděv podepsal nařízení již 27. prosince. Banka dostane peníze z Fondu národního bohatství. To je jeden z fondů, do kterého Rusko převádí zisky z prodeje ropy. Podle ministra financí Antona Siluanova by banka VTB měla příští rok dostat dalších 150 miliard rublů. Finanční pomoc má obdržet také ruská bankovní trojka Gazprombank.

Na ruský bankovní sektor negativně doléhají západní sankce, které velkým bankám omezily přístup na mezinárodní finanční trhy, takže se jim prudce zvýšily náklady na vlastní financování. Stabilitu bank podkopává i směřování ekonomiky do recese a prudký propad kurzu rublu.

Dolní komora ruského parlamentu přijala tento měsíc návrh zákona o státní podpoře bankovního sektoru. Významné banky, které budou ohroženy západními sankcemi proti Rusku a nynějšími otřesy na domácích finančních trzích, mohou podle této normy od státu dostat až bilion rublů (více zde).

Ruský ministr financí Anton Siluanov
Zdroj: Shawn Thew/Isifa.com

„Jeden bilion rublů dá možnost navýšit kapitál našich bank o zhruba 13 procent, což by mohlo vyrovnat současné negativní dopady na bankovní sektor. Na tomto odhadu se shodneme s centrální bankou,“ prohlásil Siluanov.

„I přes tuto pomoc si myslím, že ruský rubl a ruský finanční systém zůstanou na začátku roku zranitelné, protože začátek roku 2015 je ve znamení poměrně vysokých splátek zahraničního dluhu nejen v bankovním sektoru, ale také mimo něj,“ poznamenal hlavní ekonom Era Jan Bureš.

Rubl se zatím drží

Rubl se letos dostal pod značný tlak v důsledku klesajících cen ropy a protiruských sankcí. Kvůli nim je pro velké ruské firmy prakticky nemožné půjčit si v západních zemích. V současnosti se kurz pohybuje od 55 do 60 rublů za dolar. Oproti polovině prosince, kdy zažil prudký výkyv až k 80 rublům za dolar (více zde), tak výrazně zpevnil. Nicméně od začátku roku ztratil zhruba 40 procent své hodnoty.

Ruské úřady podnikly v posledních týdnech na obranu domácí měny řadu kroků. Například centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu na 17 procent a na finančním trhu opakovaně intervenuje. Ještě před Vánocemi klesly rezervy Ruska v zahraničních měnách a ve zlatě pod hranici 400 miliard dolarů (zhruba devět bilionů korun), což se stalo poprvé od srpna 2009. Na začátku roku činily rezervy víc než 510 miliard dolarů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 13 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 20 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 20 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...