Rozpočtové určení daní: Víc obcím, míň velkým městům

Praha - Na 12 miliard korun má obcím přinést novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou dnes v závěrečném čtení schválila Poslanecká sněmovna. Polepší si tak menší sídla, naopak čtyři největší města o část peněz přijdou. Novelu, kterou podpořilo celkem 148 poslanců napříč stranami, nyní dostane k posouzení Senát. Hospodaření krajů, obcí a firem se státní účastí bude mít pod dohledem nejspíš NKÚ.

Největším městům v kase peněz ubyde

Praha, Brno, Plzeň a Ostrava mají přijít celkem o zhruba 1,1 miliardy korun, v konkrétních číslech by mělo hlavní město přijít ročně o 650 milionů korun, Brno o 203 milionů, Ostrava o 158 milionů Kč a Plzeň o 90 milionů korun. Novela ruší národní dotační programy pro obce, které tyto peníze místo toho získají právě na základě posílení příjmů z rozpočtového určení daní. Tímto přesunem by měly získat 10,5 miliardy korun, asi 1,5 miliardy korun mají získat z částky, kterou v současné době obsahuje kapitola Všeobecná pokladní správa jako příspěvek na školství.

Menší obce a města dosud dostávaly v průměru 6 800 korun na jednoho obyvatele. Změnou zákona se to má zvýšit v průměru na zhruba 9 000 korun.

Vláda v předloze navrhla, aby se při výpočtu příjmů obce zohledňovala rozloha obce jen do výše tří hektarů na jednoho obyvatele. Poslanci přistoupili na návrh rozpočtového výboru a zvýšili tento limit na deset hektarů. Podle zpravodaje k novele Vladislava Vilímce (ODS) si v důsledku tohoto omezení pohorší asi 57 obcí, původně by jich to pocítilo několikanásobně víc.

Obce by měly získávat 20,83 procenta z vybrané daně z přidané hodnoty proti vládou navrhovaným 21,93 procenta. Z daně z příjmů zaměstnanců by měly dostávat 22,84 procenta.

Hospodaření obcí bude bystrým okem sledovat NKÚ

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) asi bude moci prověřovat hospodaření některých firem s účastí státu, krajů a obcí. Ústavní novelu dnes hladce schválili poslanci. Předloha míří do Senátu. K dalšímu projednávání ústavní změny se sněmovna dostala až po řadě měsíců. Přijatý pozměňovací návrh týkající se společností je prý kompromis.

Podle důvodové zprávy k pozměňovacímu návrhu se předpokládá, že kontrole by podle zákona o NKÚ mělo podléhat hospodaření firem, v nichž má stát, kraje nebo obce aspoň poloviční podíl. Kontroloři by ale nemohli do společností kotovaných na burze. Ústavní novela dále předpokládá, že se prověrkové pravomoci NKÚ rozšíří i na kraje a obce a také na veřejnoprávní subjekty. Nyní může úřad kontrolovat jen hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. V případě krajů a obcí bude moci NKÚ zkoumat jen hospodaření z pohledu zákonnosti, nikoli třeba ekonomičnosti. Novela by měla platit od příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 8 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 9 hhodinami

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
před 21 hhodinami

Lidí v exekuci nadále ubývá

Počet lidí v exekuci loni meziročně klesl o více než třicet tisíc. Loni tak bylo zatíženo exekucí přibližně 615 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovějších dat Institutu prevence a řešení předlužení. Dlužníků přitom ubývá dlouhodobě. Hlavními důvody snižujícího se množství exekucí jsou postupné právní úpravy a proces oddlužení, díky kterému se každý rok zbaví exekuce desítky tisíc lidí.
před 22 hhodinami

Podnikatelé prezidenta Trumpa obklopují z oportunismu, míní Koubský

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.
před 22 hhodinami

Senátoři by tento týden mohli vrátit sněmovně až tři vládní předlohy

Přestože má koalice v horní komoře jasnou většinu, senátoři by mohli tento týden vrátit sněmovně až tři vládní předlohy. Konkrétně jde o úpravy energetického a vysokoškolského zákona a také o další normy pro ukrajinské uprchlíky. Výhrady v rozhovorech pro ČT připustily všechny senátorské kluby.
21. 1. 2025

V Česku se loni vyrobilo rekordních 1,453 milionu aut

Výroba osobních aut v Česku v předchozím roce vzrostla meziročně o 3,9 procenta na rekordních 1,453 milionu vozů. Produkce elektrických aut naopak klesla o 16 procent na 151 162 elektromobilů a plug-in hybridů. Více než 93 procent vyrobených automobilů firmy vyvezly. Export vozidel tak v meziročním srovnání zaznamenal 4,5procentní nárůst, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
21. 1. 2025Aktualizováno21. 1. 2025

Výroba elektřiny v Česku dál klesá, oslabují hlavně uhelné elektrárny

České energetické zdroje loni vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren, vyplývá ze zprávy oborových webů oEnergetice.cz a Ušetřeno.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.
21. 1. 2025
Načítání...