Praha – První kolo jednání o státním rozpočtu skončilo. Kabinet schválil předběžné návrhy příjmů a výdajů jednotlivých ministerstev a dalších rozpočtových kapitol na léta 2015 až 2017. Zároveň se vláda shodla na tom, že schodek rozpočtu bude příští rok 100 miliard korun. Nyní vypracuje ministr financí Andrej Babiš (ANO) konečný návrh rozpočtu; vládě ho musí předložit do konce srpna.
„My jsme dnes završili první kolo maratonu diskusí o rozpočtu. Rozpočet zůstal s dříve navrhovaným schodkem 100 miliard korun a počítá se zvýšením platů hasičů, učitelů, policistů, s růstem důchodů a zvýšením investic,“ shrnul Babiš nejdůležitější parametry návrhu zákona, podle kterého by mělo Česko hospodařit v příštím roce.
Platy státních zaměstnanců by měly stoupnout o 3,5 procenta (čtěte víc); ústavní činitelé si polepší o jedno procento. Důchody budou valorizovány průměrně o 205 korun (více zde). Babiš zdůraznil, že státní dluh by se neměl navzdory plánovanému stomiliardovému deficitu v příštím roce zvýšit. Jak už dříve řekl, měl by se stabilizovat na úrovni kolem 1,7 bilionu korun.
Opozice tomu však nevěří. Tvrdí, že strukturální deficit výrazně poroste a stát bude místo slibovaných úspor žít ještě více na dluh. „I proti tomu rozhazovačnému rozpočtu Rusnokovy vlády, který původně pan ministr financí Babiš kritizoval, že je příliš výdajově velkorysý, teď sám navrhuje mnohem větší deficity a je evidentní, že nedokáže splnit své sliby, že ušetří desítky miliard,“ myslí si místopředseda TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
„Plánovaný schodek rozpočtu ve výši 100 miliard nepovažuji za nijak úchvatné číslo, uvědomíme-li si, že podobné schodky byly generovány v dobách recese. V období ekonomického růstu je potřeba provádět konsolidaci veřejných financí. Daňové příjmy se navíc měly použít na zmenšování schodku,“ říká ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
Ministr financí nicméně podotkl, že schválený návrh není konečný. Například resorty v gesci ČSSD prý požadují ještě 4,6 miliardy korun. Premiér Bohuslav Sobotka by například chtěl přidat jednu miliardu resortu obrany na rozvoj armády. Školství zase požaduje další 2,8 miliardy, aby mělo dost peněz na větší počet žáků v základních školách.
"Ale v podstatě jsme se na tom domluvili. Slíbil jsem na vládě, že v rámci dalších jednání se nebudu odvolávat na to, že to (pozn. předběžný návrh rozpočtu) vláda schválila, ale že o tom budeme dále diskutovat," upřesnil šéf státní kasy.
Rozpočet mimo jiné počítá se zvýšením životního minima na 3 610 korun a existenčního minima na 2 330 korun. Jelikož jsou na existenční a životní minimum navázány i další dávky, vyplatí stát potřebným v příštím roce zhruba miliardu navíc.
Zelenou dostal ve Strakově akademii i návrh ministerstva školství na zřízení dotačních fondů, které by měly pomoci zvýšit kapacitu mateřských a základních škol. Již od začátku července by mělo být možné žádat o dotace z národního fondu, v němž bude k dispozici 1,5 miliardy korun. Od ledna 2015 pak bude spuštěn evropský fond s 12 miliardami korun.
„Podpora bude v sobě zahrnovat jak novou výstavbu, tak rekonstrukce a modernizace stávajících kapacit a stejně tak pořízení a modernizaci vybavení a zařízení,“ uvedl resort školství. Obce by se měly na nákladech podílet patnácti procenty.
Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) očekává, že by se díky těmto fondům měly do tří let vyřešit problémy s nedostatkem míst v mateřských a základních školách. „Vznikem těchto fondů řešíme problém, který byl dlouhodobě minulými vládami zanedbáván,“ poznamenal Chládek. Až budou zvýšeny kapacity, hodlá zavést předškolní rok vzdělávání jako povinný.
