Praha - Státním zaměstnancům včetně učitelů by měly příští rok stoupnout platy o 3,5 procenta, polepší si v průměru o 740 korun. Vláda o tom rozhodla v rámci výdajových rámců rozpočtu, které dnes schválila. Ministr vnitra Milan Chovanec přitom chce dál jednat o ještě rozsáhlejším navyšování platů hasičů a policistů.
Státní zaměstnanci si polepší, platy jim vzrostou o 3,5 procenta
Ministerstvo financí původně u platů státních zaměstnanců navrhovalo 2,5procentní růst. Ovšem premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se už dříve vyjádřil, že podporuje výraznější zvýšení. Ministr Chovanec již v úterý v České televizi uvedl, že pro policisty a hasiče by chtěl větší nárůst: „Tři a půl procenta beru jako základ pro přidání policistům a hasičům.“
Jednání o platech hasičů a policistů tak budou podle Chovance ještě pokračovat. Do srpna je prý ještě čas. „Pokud chce stát zajistit bezpečnost, je potřeba za ni zaplatit,“ netajil se ale v rozhovoru pro ČT.
-
Petr Gazdík (TOP 09), místopředseda Poslanecké sněmovny: „Je to dobrá zpráva pro naše zaměstnance. Ale jestli je to dobrá zpráva i pro naše děti, neumím v tuto chvíli říct. Vláda doposud rozdávala …. ale pořád neumí říct, kde ty peníze vezme. Jestli půjdou z dluhů a budou je muset jednou zaplatit naše děti, je to mimořádná nemravnost.“
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) původně pro pracovníky veřejných služeb požadovala růst platů o pět procent. Podle jejího předáka Josefa Sředuly s tímto požadavkem sice centrála šla do vyjednávání, počítat ale prý musela i s jinou variantou: „ČMKOS výsledek vítá, pokud tato 3,5 procenta přijdou do jednotlivých platů jednotlivých zaměstnanců.“ Pokud by se podle něj tarify nezvýšily, hrozí, že „si peníze rozdělí jen někteří“ a přidáno nedostanou všichni pracovníci.
GALERIE
videogallery_446601
Ministr financí Andrej Babiš nejprve navrhoval vládě růst platů v rozmezí 2,0 až 3,5 procenta. Kompromis je nakonec na horní hranici toho, co si podle šéfa státní pokladny může rozpočet dovolit. Náklady na růst platů ve státní správě se tak vyšplhají na sedm miliard korun.
Babiš dodal, že ministři budou muset šetřit v provozních nákladech: „Budu je tlačit, aby rozkryli provozní základy.“ Podle něj je asi 20 až 30 produktů, které by se mohly nakupovat centrálně. Stejným způsobem chce Babiš také prodávat nepotřebný majetek státu.
Deficit dosáhne příští rok 100 miliard
Vláda dnes rovněž schválila navýšení výdajových rámců rozpočtu o 16 miliard korun pro rok 2015. Celkově se podle ministra financí rozpočet oproti původnímu plánu nemění a schodek se vyšplhá na 100 miliard. Podle Sobotky bude rozpočet na příští rok počítat také s už dříve schválenou valorizací penzí a navýšením odvodů za státní pojištěnce ve zdravotnictví.
Babiš doplnil, že by se příští rok nemělo příliš změnit zadlužení země. Už v minulosti prohlásil, že by se dluh měl stabilizovat kolem 1700 miliard korun. „Diskuse o samotném rozpočtu bude pokračovat. Resorty budou muset ukázat všechny provozní náklady. Stát by se také podle mě měl zbavovat nepotřebných pozemků a nemovitostí,“ vysvětlil šéf státní kasy.
„Jestliže ministr financí plánuje zvýšit strukturální deficit o půl procenta v době, kdy ekonomika roste, tomu se neříká rozpočtová odpovědnost,“ nechal se slyšet místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Strukturální deficit bude šestkrát horší, než kam Mezi ním a plánovaným strukturálním deficitem v roce 2015 je 1,5 procenta, což je 60 miliard. A to není podružný detail; Sobotko-babišova vláda tvrdí, že chce šetřit, a oproti rozhazovačné Rusnokově vládě chce deficit ještě zhoršit.“
Ilustrační foto
ČSSD opět uvažuje o vyšších daních
I když ministři výdajové rámce schválili, upozorňují Babiše, že jim peníze stačit nebudou. Podle odhadů chybí k naplnění jejich plánů dalších 30 miliard. Andrej Babiš ale ministrům vzkazuje, že jim další peníze nepošle. Mají si narůst platů ušetřit ve svých provozních výdajích. ČSSD by proto ráda otevřela téma zvýšení daní. „Že by došlo ke shodě, že se daně zvýší příští rok, není reálné. Ale do budoucna tuto variantu nemohu vyloučit,“ uvedl Chovanec.
„My budeme stále opakovat, že je potřeba přidat na příjmové stránce, tedy změny v daňovém balíčku,“ míní místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Nejčastěji se mluví o zavedení korporátní daně, tedy třeba zdanění bank. Jenže právě to koalici od samého začátku společného vládnutí rozděluje.