Nikósie - Kyperský parlament přijal v rámci nového záchranného plánu zákon, který vytváří takzvaný „fond solidarity“. Ten má pomoci získat dostatek prostředků k uspokojení požadavků Bruselu. Shromáždit je nutné až 5,8 miliardy eur (téměř 150 miliard korun), aby Kypr mohl dostat unijní pomoc. Fond má vydat obligace, za které chce kyperská vláda ručit státním a církevním majetkem, případně rezervami centrální banky. Zákon také umožnil kapitálovou kontrolu bank - pravomoci svěřil vládě. Zelenou má i plán restrukturalizace tamních bankovních ústavů. Kvůli kyperské krizi se mají v neděli sejít ministři financí zemí eurozóny.
Zda budou kyperské vklady nad 100 tisíc eur zdaněny patnácti procenty, se má definitivně rozhodnout zítra či v neděli, kdy se poslanci sejdou znovu. O této otázce se ale diskutovalo už dnes. „Myslím, že je to jasně opět na stole. Je to něco, co musí být projednáno, zda mají být vklady nějakým způsobem zdaněny. Hovoříme nyní o různých číslech a je nutné se podívat na to, jaké jsou možné zdroje,“ uvedl Sarris podle agentury Reuters. Podle mnoha zdrojů se zvažovala i 25procentní úroveň zdanění.
I když poslanci nový záchranný plán schválili, stejně ještě nemá Kypr vyhráno. „Solidární fond sám o sobě nebude stroprocentně stačit. Prostředků, které se dají tímto způsobem získat, je relativně málo. Odhadují se zhruba dvě miliardy eur,“ upozornil v Událostech, komentářích státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling. Kroky ostrovního státu ještě musí odsouhlasit eurozóna, která by pak mohla na pomoc uvolnit deset miliard eur (260 miliard korun).
„Chci věřit, že se věci vyvíjejí pozitivně,“ řekl Averof Neophytou ze strany Demokratické shromáždění před jednáním o záchranném plánu B. „Jsou tu těžkosti, ale jsme na správné cestě,“ dodal.
A jak vypadá záchranný plán?
Solidární fond, s jehož schválením se během dneška počítalo, má shromáždit až 5,8 miliardy eur (téměř 150 miliard korun), aby Kypr mohl dostat unijní pomoc. Původní plán na zdanění všech vkladů uložených v kyperských bankách parlament v Nikósii po protestech obyvatel již dříve smetl se stolu.
Podle Bellinga ale není struktura schváleného fondu příliš šťastně zvolena. „Například faktické znárodnění penzijních fondů je kritizováno řadou politiků v EU, stejně jako další zadlužování. Fond totiž bude vydávat další dluhopisy,“ poznamenal tajemník.
Zvláštní zákon o dohledu nad kapitálem má umožnit kontrolu pohybu financí na účtech, aby nenastal jejich divoký výběr či převod do zahraničí, což by mohlo vyústit v kolaps kyperských bank.
Petr Žabža, makléř Patria Direct: „Navzdory jakékoliv víkendové dohodě, která pravděpodobně proběhne, bude mít běžný kyperský střadatel jedinou starost – vyzvednout peníze z banky. Z tohoto pohledu centrální autorita musí omezit velikost a četnost výběrů… Je to opatření, které je v zásadě standardní a je cílené, aby nedošlo k tzv. bankovnímu runu.“
Případné opatření zahrnující patnáctiprocentní zdanění vkladů nad sto tisíc eur se má dotknout jak finančního ústavu Laiki Bank, který se ocitl před bankrotem, tak největšího finančního domu Bank of Cyprus. Tyto dvě banky rovněž čeká restrukturalizace. I tento návrh ve večerních hodinách schválil kyperský parlament.
Vláda tak může rozdělit problémové úvěrové ústavy na „dobré“ a „špatné“ banky. Podle nejmenovaných činitelů kyperské úřady nový zákon uplatní nejdříve k restrukturalizaci
druhého největšího kyperského poskytovatele úvěrů Laiki Bank tak, aby se opatření nedotklo drobných střadatelů.
Ve skupině „špatných“ bank zřejmě uvíznou právě vklady nad 100 tisíc eur, což je limit, do kterého jsou v rámci Evropské unie vklady povinně pojištěny, a nedobytné pohledávky. Kyperský stát má tímto krokem uspořit 1,5 miliardy eur.
Petr Dufek, ekonom ČSOB:
„Zdanění vkladů určitě není běžné opatření, když se ale podíváme na skutečnou finanční situaci Kypru, na podmínky, ve kterých podnikají banky, na jejich obrovská aktiva, tak žádné lepší řešení asi v tuto chvíli není. Když se navíc podíváme, jaké sumy vyplácely kyperské banky na depozitech, tak alespoň část těch peněz se vrací právě těm depozitorům zpátky. Průměrná úroková sazba na depozitech tak byla v lednu třeba 4,5 procenta, což je nepředstavitelné. Divím se, že se nikdo z klientů nedivil, že si nějaká banka v eurozóně dovolí vyplácet 4,5 procenta na běžné vklady.“
Znárodnění penzijních fondů u Merkelové narazilo
Další peníze mají zajistit obligace fondu solidarity, za které chce vláda ručit nejen státním a církevním majetkem, ale také rezervami zlata či kapitálem dvou znárodněných penzijních fondů. Zestátnění těchto institucí ale už kritizovala německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní je třeba řešit především příčiny problémů, tedy ozdravit rozsáhlý bankovní sektor na Kypru.
Moskva, jejíž banky i občané mají na kyperských účtech kolem 30 miliard eur, nakonec odmítla jak nabídku budoucího podílu na těžbě ostrovního plynu, tak i akcií státních podniků výměnou za investice do ekonomiky. I s poukazem na přísná pravidla eurozóny, prohlásil ruský ministr financí. Rusko už dříve Kypru půjčilo 2,5 miliardy eur.
Zatímco jednání v Moskvě zkrachovala, jistou pomoc poskytlo Kypru Řecko. Jeho ústav Piraeus bank převezme řecké divize dvou největších kyperských bank - Laiki Bank a Bank of Cyprus.
Mezinárodní ratingová agentura Moody's už snížila ratingy Bank of Cyprus, Cyprus Popular Bank a Hellenic Bank hlouběji do spekulativního pásma ze stupně Caa2 na Caa3. Rating Caa3 se pohybuje skoro na dně ratingové stupnice. Je to stejná známka, na kterou v lednu Moody's srazila hodnocení úvěrové spolehlivosti Kypru.
Vážnost celé situace zároveň podtrhuje ultimátum od Evropské centrální banky (ECB). Pokud totiž Kypr nenajde do pondělí řešení podle evropských not, finanční pomoc jeho bankám skončí a ostrovany čeká obávaný bankrot.
Kyperská krize ovlivňuje také dění na finančních trzích
Komerční banky v eurozóně se rozhodly splatit příští týden Evropské centrální bance z krizových úvěrů výrazně méně než v předešlých týdnech a dvakrát méně, než se čekalo. Světové ceny ropy směřují ke druhému týdnu ztrát po sobě a klesaly také západoevropské i japonské akcie.
Frustrace Kypřanů navíc narůstá s každou hodinou. Nejdříve je vyděsil plán, který je měl připravit až o desetinu úspor, teď to jsou už týden zavřené banky a tenčící se zásoby hotovosti. Nejistota a vztek roste s každým novým návrhem vlády. Lidé demonstrují. „Teď jsou v nebezpečí penzijní fondy. Co lidé, kteří se chystají do důchodu? Kdo za ně zaplatí? Jak nakrmí své rodiny?“ hněval se jeden z demonstrantů.
Zásoby bankovek přitom rychle docházejí i v bankomatech. Na řadě míst se stojí dlouhé fronty. „Stále je možné vybrat si peníze. Ale nevím dokdy. Každý den je to méně a méně,“ podotkla jedna z klientek banky Laiki.
Obchody v Nikósii zůstávají sice dál otevřené, platby kartou nebo šekem jich ale přijímá čím dál tím méně. V krizi obchodníci věří jen penězům na pultě. „Veškerý obchod se začíná zastavovat díky tomu, že nejsou peníze. Díky tomu, že většina firem je zvyklá platit šeky,“ upozornil finanční poradce Petr Zika.
Kvůli kyperské krizi byl odložen summit EU-Japonsko
Summit EU-Japonsko, který se měl uskutečnit příští týden, byl kvůli finanční krizi na Kypru odložen na neurčito. Dnes večer o tom informovali prezident Evropské unie Herman Van Rompuy a šéf Evropské komise José Manuel Barroso. „Současné úsilí najít řešení finanční situace na Kypru vyžaduje naši přítomnost v Bruselu,“ uvedli v prohlášení. Summit EU-Japonsko měl mimo jiné zahájit důležité vyjednávání o dohodě o volném obchodu mezi blokem 27 evropských zemí a Japonskem.
