Rostou akcie, výnosy dluhopisů klesají. Trhy věří, že Řecko získá od věřitelů další peníze

Náklady řecké vlády na úvěry klesly nejníže za více než pět let. Řecké akcie pak ve středu posílily již 12. seanci za sebou, což je nejdelší růstové období od roku 1991. Uvedla to agentura Reuters. Atény se nyní snaží si zajistit životně důležitou další splátku ze záchranného úvěru od mezinárodních věřitelů.

Řecké akcie pokračovaly v růstu 12. seanci za sebou, hlavní index aténské burzy stoupl nejvýše za 21 měsíců. Index je již blízko toho, aby smazal veškeré ztráty, které zaznamenal od otevření burzy po jejím mimořádném uzavření v létě 2015. Obchodování na aténské burze bylo v červnu 2015 na pět týdnů přerušeno kvůli zavedení kontroly nad pohybem kapitálu.

Výnosy desetiletých státních dluhopisů, které jsou ukazatelem toho, za jaké náklady si je vláda schopná zajistit dlouhodobé peněžní prostředky na finančních trzích, dosáhly nejnižší úrovně od restrukturalizace řeckého dluhu v březnu 2012, vyplývá z údajů Tradeweb.

Analytici vidí optimisticky, že se Řecku podaří získat potřebnou hotovost, aby letos v létě mohlo uskutečnit velkou splátku dluhu. K tomu se přidává očekávání, že by se Řecko mohlo již brzy vrátit na dluhopisové trhy, které opustilo před třemi lety. 

Řecko
Zdroj: Reuters

 Výnosy řeckých státních dluhopisů splatných v únoru 2027, které jsou částí dlouhodobých dluhopisů vydaných v rámci restrukturalizace řeckého dluhu, ve středu klesly na 5,616 procenta z úterních 5,633 procenta. Výnosy dalších řeckých dluhopisů byly nejnižší od nejméně roku 2014.

Analytici však upozorňují, že řecké dluhopisy jsou náchylné k výkyvům a objem obchodů je nízký ve srovnání s dalšími zeměmi eurozóny, protože rating řeckých dluhopisů je v neinvestiční kategorii, tzv. junk, a nejsou příliš držené mezinárodními investory.

Po šesti měsících napjatých rozhovorů uzavřely minulý týden Atény se svými mezinárodními věřiteli, Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem, předběžnou dohodu o reformách potřebných k uvolnění dalších peněz ze slíbeného úvěru pro zemi. Ministři financí eurozóny by měli dohodu schválit 22. května, pokud reformy odsouhlasí řecký parlament, což se očekává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 9 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 15 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...