Praha – Česká ekonomika v prvním čtvrtletí nerostla tak rychle, jak naznačovaly první odhady. Podle zpřesněných údajů stoupla o 4 procenta, předtím byly statistici o 0,2 procentního bodu optimističtější. Největší vliv na to měly zpřesněné údaje o DPH, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Přesto jde o nejsilnější meziroční růst ekonomiky od roku 2007 a v kategorii mezičtvrtletního růstu jde dokonce o rekord.
„S revizí zároveň přichází mnohem pozitivnější obrázek, co se týče struktury růstu HDP,“ komentoval čísla analytik Generali Investments Radomír Jáč. Růstová role zásob byla mnohem méně výrazná, než co naznačovaly předchozí údaje. Podle nejnovějších dat přišel prorůstový impulz také ze strany zahraničního obchodu. O spotřebě domácností a investičních výdajích pak platí, že se o růst ekonomiky zasloužily o něco výraznější mírou, než co naznačovala předchozí statistika o vývoji HDP za první čtvrtletí, dodal.
Podle statistiků stoupla rovněž hrubá přidaná hodnota, a to meziročně o 3,5 procenta a mezičtvrtletně o 1,3 procenta. „Příznivý hospodářský vývoj se projevil napříč celou tuzemskou ekonomikou. Meziročně rostla nejen většina odvětví průmyslu, ale také podnikové služby napojené na rozvoj ostatních odvětví,“ sdělil ČSÚ.
- Výrazně si polepšil zpracovatelský průmysl, který podle statistiků meziročně vzrostl o 6,3 procenta a mezičtvrtletně o 2,6 procenta. Největší vliv na růst měl už tradičně automobilový průmysl. Rostlo však také stavebnictví, meziročně o 2,1 procenta a mezičtvrtletně o 1,9 procenta, a rovněž většina služeb.
"Vzhledem k tomu, že jsme proexportně orientovaná ekonomika, tak exporty výrazněji nezklamaly, ačkoliv je tentokrát trošku dotahovaly importy s tím, jak se zvyšovala spotřeba domácností. Ale i ostatní složky byly v poměrně rozumném zastoupení," říká ekonom společnosti Moody's Analytics Martin Janíčko.
Na výdajové straně táhla růst HDP zahraniční poptávka, ale i vyšší domácí investice a spotřeba domácností. Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly meziročně o 2,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,9 procenta. Výdaje na konečnou spotřebu domácností se meziročně zvýšily o 2,9 procenta a mezičtvrtletně o 1,3 procenta. „Růst byl tažen jak nákupy předmětů dlouhodobé spotřeby, tak i vyšší spotřebou potravin či výdaji na služby,“ uvedli statistici. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí byly meziročně vyšší o 2,5 procenta, mezičtvrtletně ale klesly o 0,2 procenta.
Růst ekonomiky podle statistiků významně ovlivnily také větší investice. Meziročně rostla tvorba hrubého fixního kapitálu - podle ČSÚ díky investicím do dopravních prostředků, zařízení či budov - i tvorba zásob. Rostly zásoby nedokončených výrobků a materiálů, ale zásoby hotového zboží klesaly, což koresponduje s rostoucí poptávkou, oznámili statistici.
Daří se firmám i domácnostem
Ziskovost firem stoupla v Česku meziročně na 49,7 procenta, což bylo o 1,3 procentního bodu více než před rokem. „Ziskovost podniků se přiblížila předkrizovým hodnotám,“ sdělili statistici. Růst ekonomiky ale zaznamenaly podle statistik kromě podniků i domácnosti. Průměrný měsíční příjem domácností na obyvatele stoupl téměř o tři procenta na 20 500 korun. Také průměrný měsíční příjem ze zaměstnání se podle ČSÚ zvýšil, a to o dvě procenta na 25 821 korun.
Ještě výrazněji rostla v prvním čtvrtletí měsíční spotřeba domácností, která se oproti loňsku zvedla o 3,5 procenta. Stále byla ale s hodnotou 19 159 korun nižší než průměrné příjmy. „K rychlejšímu růstu výdajů domácností přispěly předměty dlouhodobé spotřeby, které jsou zejména z dovozu. Domácnosti tak částečně realizovaly odkládanou spotřebu z minulých let,“ uvedli statistici.
Češi měli loni více peněz i náladu utrácet
Větší nákupy domácností se odrazily i na objemu uspořených peněz. Míra úspor byla totiž v prvním čtvrtletí o 9,4 procenta nižší než před rokem. Míra investic naopak stoupla o 7,5 procenta.
Rostou ale i dluhy
Jsou tu ale i další čísla, která pro změnu zveřejnila Česká národní banka – na konci května dlužily české domácnosti bankám 1,258 bilionu korun, což je o sedm miliard víc než předchozí měsíc. Za rok se zadlužení zvýšilo o 40 miliard. „Bankéři hrozí zvýšením sazeb hypoték, developeři avizují zdražení nemovitostí a domácnosti využívají příznivých podmínek pro koupi domu či bytu. Rekordně nízké úrokové sazby tak vybízejí k nákupu. Pokles nezaměstnanosti a růst mezd oživily také útraty domácností v obchodech, které uskutečňují rovněž zčásti na dluh. S ekonomickým oživením lze očekávat pokračující růst dluhu domácností,“ odhaduje vedoucí auditorských služeb pro sektor finančních institucí PwC Marek Richter.
Zadlužené přitom nejsou pouze domácnosti, ale i firmy. Ty na konci května dlužily bankám 1,062 bilionu korun, což je o deset miliard více než v dubnu a o zhruba 65 miliard korun více než loni v květnu. Podniky letos plánují expandovat, investovat a nabírat nové zaměstnance, jak však také ukázal průzkum PwC mezi šéfy nejvýznamnějších tuzemských firem, půjčovat si hodlá méně firem než loni. Podniky spoléhají především na vlastní kapitál. Není to podle Richtra překvapující, mají za sebou roky, kdy se jim sice dařilo již lépe, ale stále šetřily a neinvestovaly, hotovosti tedy mají dost.
