Více než čtyřprocentní růst hrubého domácího produktu (HDP), intervence České národní banky, nízká nezaměstnanost, dočerpávání financí z eurofondů, definitivní odraz stavebnictví ode dna – ke všem těmto tématům přidávali ekonomové a analytici po celý rok své komentáře. Kdyby ale měli vybrat jeden jediný graf, který reprezentuje českou ekonomiku v roce 2015, který by to byl?
„Letošní růst české ekonomiky překonal všechny odhady,“ argumentuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, proč jako graf roku 2015 vybrala právě vývoj HDP, který ale doplňuje o předpovědi analytiků. „Na začátku roku průměrný odhad analytiků posbíraný Bankovní asociací počítal na letošní rok s růstem jen 2,4 procenta. Pak přišly skvělé výsledky za první čtvrtletí a odhady letěly vzhůru,“ dodává Horská.
Ještě v dubnu tedy ekonomové počítali se zhruba 2,5procentním růstem, nyní na konci roku jsou ale o poznání optimističtější. „Aktuálně se pro rok 2015 počítá s růstem okolo 4,3 procenta. Mezi zeměmi visegrádské čtyřky jsme po velmi dlouhé době nejrychleji rostoucí ekonomikou,“ dodává Horská.
Příští rok ekonomika podle všeho poroste dál, byť pomaleji – odborníci počítají s růstem zhruba kolem 2,5 procenta. Letošní tempo bylo totiž dáno podle Horské tím, že se v jednu chvíli sešlo několik faktorů – oživení spotřeby domácností, nízké ceny ropy a pohonných hmot, stabilní koruna a překotné dočerpávání evropských fondů.
Miliony z Bruselu
A právě příjmy z Evropské unie považuje za zásadní ekonom Komerční banky Marek Dřímal. „Příliv peněz z fondů EU v letošním roce výrazně zrychlil, a to kvůli nutnosti vyčerpat zbývající prostředky z programového období 2007 až 2013,“ uvedl s tím, že v ekonomice se tento příliv projevil ve výrazném nárůstu ve stavebnictví – zejména díky rozvoji investiční aktivity státu do infrastrukturních staveb.
Peníze ze starého programového období se ale musí vyčerpat do konce roku. „Problémem je, že v příštím roce příliv peněz z EU výrazně zpomalí a investiční bublina tak může splasknout,“ varuje Dřímal.
Restart stavebnictví zmiňuje také Petr Sklenář z J&T Bank. Jako graf roku 2015 si vybral produkci v rámci inženýrského stavebnictví – tedy kolonku, pod kterou spadají silnice, dálnice, železnice a podobně. „Kvůli dočerpávání fondů z EU rostla tato část ekonomiky tempem k 20 až 25 procentům během léta. Takovou dynamiku stavebnictví nemělo posledních 7 let,“ doplňuje Sklenář.
Růst ekonomiky se ale odrazil také na trhu práce, upozorňují analytici. Nezaměstnanost se v říjnu a listopadu držela na 5,9 procenta, a i když se očekává nárůst v důsledku ukončení sezonních prací, měla by míra nezaměstnanosti i nadále zůstat na nízkých hodnotách.
Přilepšili si skoro všichni
„Míra nezaměstnanosti ale klesá již od roku 2013. Proto, kdybych měl zvolit jen jeden graf, vybral bych obnovení mzdového růstu,“ uvedl analytik České spořitelny Jiří Polanský. Ten připouští, že nominální mzdy rostly relativně málo, ale v daleko důležitějším reálném vyjádření už se pomalu dostávají k předkrizovým letům.
Polanský navíc upozorňuje na to, že i na průměrné mzdy má vliv cyklický vývoj ekonomiky. „V roce 2009 průměrné mzdy vzrostly, což bylo dáno výrazným zvýšením míry nezaměstnanosti, když byli propouštěni pracovníci s podprůměrnou mzdou. Tím se průměrné mzdy za celou ekonomiku zvýšily (ačkoliv byla krize). Nyní došlo k opačné situaci. Jsou často nabíráni pracovníci s podprůměrnou mzdou, a i přesto mzdový růst výrazně zesílil,“ dodává analytik.
ČNB drží korunu stále na uzdě
Velkým tématem letošního roku, a to nejen v ekonomice, byly pak rozhodně i devizové intervence České národní banky (ČNB). Banka je zavedla v listopadu 2013, ale letos poprvé od té doby k nim přikročila. Intervence se tak staly podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera jedním z předních ekonomických témat roku.
„Nad očekávání pozitivní vývoj ekonomiky v první polovině letošního roku vedl k opadnutí obav, že by ČNB mohla dále kurzový závazek posunout k vyšší úrovni, a koruna se tak postupně přiblížila až k hranici 27 korun za euro. ČNB musela proto v polovině července začít poprvé aktivně intervenovat,“ připomíná Seidler.
Ne přímo objem intervencí, ale vývoj kurzu koruny jako takový pak zmiňují další dva ekonomové Jiří Šimek ze skupiny Citfin a Jan Bureš z Poštovní spořitelny. „Začátkem roku trhy spekulovaly, že ČNB bude dále oslabovat korunu, a její kurz se tak dostal až ke 28,50 koruny za euro. Důvodem byly hlavně nadále obavy z deflace,“ uvedl Šimek s tím, že se kurz zase rychle vrátil zpět.
Bureš zase upozorňuje na takzvané forwardové kurzy, které se vztahují k obchodům sice uzavřeným dnes, ale jejichž plnění nastává až v termínu v budoucnosti. Tyto kurzy totiž nemá centrální banka pod kontrolou. „Silný příliv spekulativních peněz ze zahraničí proto v průběhu roku 2015 srazil forwardové kurzy výrazně pod 27 korun za euro. To ukazuje, jak nelehké nakonec může být pro některé vývozce zajistit si před exitem z intervencí slabý kurz,“ dodává Bureš.
Ke konci příštího roku se počítá s tím, že ČBN intervence ukončí. Když k tomu přičteme ještě očekáváné personální změny ve vedení banky včetně nového guvernéra, spekulace proti ČNB se podle Seidlera opět zintenzivní. „To bude dále tlačit úrokové sazby českých vládních dluhopisů do záporných hodnot, tak jak to tomu bylo letos, jelikož investoři se budou snažit nově vytvořené koruny ČNB někam umístit,“ dodává ekonom.
Dluhopisy s minusem
A právě záporné výnosy státních dluhopisů zvolil jako téma roku 2015 David Brzek z Fio Bank, který upozorňuje na to, že ke konci roku byly záporné výnosy i na dluhopisech se splatností více než pět let. „Pro instituce pohybující se na finančním trhu to znamenalo nepříjemnosti s hledáním alternativních investic s vyšším výnosem, pro běžné ekonomické subjekty se to pozitivně odráželo na nižších úrokových nákladech na půjčkách,“ dodává Brzek.
Dluhopisy se záporným výnosem ale na druhou stranu snížily náklady ministerstva financí na státní dluh, dodává Dřímal z Komerční banky.
