Stávající smlouvy EU by se měly změnit, aby země mohly z eurozóny odejít a zabránilo se tak chaosu. V Událostech, komentářích to uvedl europoslanec Petr Mach (Svobodní). Jediné čestné řešení podle něj je, že státy přestanou sypat do Řecka peníze, když neplní podmínky. Europoslanec Petr Ježek (nestr. za ANO) se naopak domnívá, že nová dohoda dala Aténám potřebný čas. „Vyhráno ještě není, ale je to na dobré cestě,“ konstatoval Ježek. Podle politologa Petra Robejška ani nová dohoda nic nemění - pokračuje pouze hra na čas a hrozí neorganizovaný rozpad eurozóny.
Řecko získalo pokračování stávajícího záchranného balíku na příští čtyři měsíce. Původně žádalo o půlroční prodloužení. Dohoda zažehnala bezprostřední riziko, že Řecku příští měsíc dojdou peníze a země by mohla být nucena opustit eurozónu. Celkem dluží 323 miliard eur. „Dá řecké vládě prostor, aby se rozmyslela, co chce dělat, protože její první dny ve funkci představovaly jakýsi střet s realitou,“ míní Ježek.
Atény si chtějí vyjednat dlouhodobě příznivější podmínky pro splácení dluhů mezinárodním věřitelům. Do pondělí musejí odevzdat seznam opatření, které Řecko udělá, aby se národní parlamenty mohly rozhodnout, jestli dojde na ratifikaci prodloužení finanční pomoci. Do konce dubna obě strany vyhotoví přesný plán reforem, kterými se Atény budou dál řídit. Podle Ježka to znamená, že vyhráno ještě není, je to ale „na dobré cestě“.
Politolog Petr Robejšek
„Pokračuje pouze hra na čas, kterou politici hráli od roku 2010, kdy bylo možné tu hru ani nezačít a ukončit ji dokonce podle smluvních závazků. Dnes jsou už všichni takříkajíc příliš politicky investováni do celého procesu - investovali svoji prestiž, to souvisí s pocitem neomylnosti. Všichni se pohybují směrem k neorganizovanému rozpadu eurozóny nebo odpadnutí některých členů.“
Podle Macha se ale obě strany na podmínkách neshodnou. „Řecká vláda chce peníze od EU a MMF, ale nechce plnit podmínky, takže jediné čestné řešení by bylo, kdyby Německo a další členové eurozóny přestali sypat peníze do Řecka, když neplní podmínky,“ konstatoval šéf Svobodných. Pro Atény je podle něj jediným ekonomickým rozumným řešením, aby eurozónu skutečně opustilo. Problémem ale je, že legální odchod z eurozóny není možný. „Stávající smlouvy o EU nic takového neumožňují,“ podotkl Mach s tím, že současná dohoda jen umožnila prodloužit čas, v němž se musí najít řešení. V tomto čase by se mohlo hovořit právě i o změnách smluv EU.
Řecká vláda ustupuje, část SYRIZY se zlobí
Jak avizoval řecký ministr financí při příjezdu do Bruselu, ústupky nakonec udělal, přestože je v minulých týdnech odmítal. „Řecká vláda nevyšla vstříc jen o jednu míli, ale o deset mil,“ konstatoval Janis Varufakis. Ve vedení krajně levicové vládní SYRIZY kvůli tomu vzniká značné pnutí. K moci se totiž dostala díky slibům voličům, že okamžitě skoncuje s utahováním opasků. „Uvidíme, jak Tsipras pochodí u svých voličů a u své strany, ale Řecko není schopno splatit 300miliardovou půjčku, ani kdyby zvýšilo daně. Všichni se budou jen tvářit, že uložili Řecku nějaké úlohy, ono ale dál nebude dělat nic pro to, aby půjčku splatilo,“ myslí si Mach.
Podle Ježka nemají Atény mnoho jiných možností než ustoupit. „Vyjednávací taktika řeckého ministra financí připomínala někoho, kdo míří pistolí na svůj vlastní spánek a říká, že pokud ostatní neustoupí, tak stiskne spoušť,“ poznamenal europoslanec s tím, že nyní záleží na tom, jak řecká vláda dokáže svoje ústupky „prodat doma“. „Pokud se extrémní a populistické sliby trochu zmírní a Řecko bude pokračovat v reformách a plnění plánu, pak může vše běžet normálně,“ domnívá se Ježek. „Řecká vláda se vmanévrovala do kouta. A je na ní, jak se z něj dokáže dostat,“ dodal europoslanec.
Podle Robejška by reálným řešením situace bylo zvyšování konkurenceschopnosti problémových států, jako je Řecko, ale i Portugalsko, Španělsko, Francie nebo Itálie. „Za dlouhou dobu by pak bylo možné udržet euro. Tato měna je pro ně moc silná, někteří s ní nejsou vůbec konkurenceschopní a někteří těžko,“ vysvětlil politolog. Podle něj by celý proces řízený z Bruselu mohl trvat třeba 10 let. Tento čas ale Unie nemá. V jižních státech jsou na vzestupu krajně levicové strany, ve Francii zase nacionalistická Národní fronta. Největší problém nastane, až lidé v těchto státech - stejně jako nyní v Řecku - odmítnou dál spořit. Pak se totiž eurozóna dostane do existenčních problémů.
Nová řecká vláda premiéra Alexise Tsiprase s úsporami, které země zavedla po roce 2010 pod tlakem mezinárodních věřitelů, nesouhlasí. Tzv. trojka Řecku poskytla dva balíčky pomoci ve výši 240 miliard eur (6,6 bilionu korun); na oplátku žádala reformy, jež si vyžádaly hluboké ekonomické a sociální dopady.
