Rizikově zadlužených Čechů ubylo. Přibývá však těch, kteří si půjčují pro splacení starých půjček

Počet Čechů, jejichž zadlužení lze považovat za rizikové, klesl meziročně z 1,58 milionu na 1,1 milionu osob. Letos je to třináct procent dospělé populace, zatímco loni jich byla pětina. Zvýšil se ale počet těch, kteří splácí předchozí půjčku půjčkou novou (z 34 procent na 42 procent), což je jeden z prvků rizikového půjčování. Vyplývá to z průzkumu České bankovní asociace.

Asociace považuje za rizikové půjčování takové, které vykazuje několik „nebezpečných“ rysů zároveň. Například, když je spotřebitel ochotný krýt splátky další půjčkou, když splácí tři a více půjček nebo když si půjčil při dlouhodobém nedostatku financí.

Na základě průzkumu vznikly i charakteristiky Čechů, kteří se rizikově zadlužují. Patří mezi ně lidé ve věku 18 až 34 let, s nižším vzděláním (základní školou či vyučením), často s půjčkami od více poskytovatelů. Půjčku si berou na splátku předchozí půjčky a o své schopnosti splácet nepochybují.

Půjčit si na dovolenou? Nikdy

Česká bankovní asociace v průzkumu také zjišťovala, na co by si lidé nikdy nepůjčili. Více než osmdesát procent dotázaných zmínilo zážitky a dovolenou. Více než polovina těch, kteří mají zkušenosti s půjčkou, by se také varovala koupě sportovního vybavení. Zadlužení při koupi ostatních „spotřebních požitků“ by se už bála výrazně menší část dotazovaných. U spotřební elektroniky to bylo 33 procent, u nábytku 15 procent a u nákupu auta či motorky 16 procent dotázaných.

Pokud už by se dotazování dostali do potíží se splácením, tak by se především snažili vyjednávat o odkladu splátek s poskytovatelem půjčky (přes 60 procent lidí, kteří mají zkušenosti s půjčkou). Zhruba čtyřicet procent by se pak pokusilo půjčky konsolidovat (spojit dohromady) v bance.

Na co bych si nikdy nepůjčil
Zdroj: ČBA

Pro půjčky do banky nebo k příbuzným

Pro půjčky chodí Češi především do banky (65 procent dotázných). Dalšími preferovanými variantami je využití pomoci příbuzných a známých (34 procent) a jednání o půjčce přímo s prodejcem zboží (24 procent). Půjčky si přitom lidé obvykle berou, když jim chybí hotovost, ale nechají se také zlákat „akcí na splátky“.

Co bych dělal při neschopnosti splácet
Zdroj: ČBA

Téměř polovina Čechů pak má půjčku ve výši přes 100 tisíc korun. Obavy, že nebudou schopni splácet, vyjadřují hlavně ženy a lidé s nižším vzděláním. Neschopnosti splácet se pak obávají také ti, u nichž výše půjček překročila 300 tisíc korun.

Kolik mají lidé půjčeno?
Zdroj: ČBA

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěPoslanci začnou projednávat návrh rozpočtu na letošní rok

Poslanecká sněmovna by měla ve středu začít v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předkládá vláda Andreje Babiše (ANO). Protože se návrh nepodařilo schválit do konce loňského roku, je Česko nyní v rozpočtovém provizoriu. Národní rozpočtová rada i opozice kritizují, že návrh je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) to však odmítá.
06:00Aktualizovánopřed 9 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 54 mminutami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 13 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 14 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 23 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...