Rizika finanční stability se zmírnila, MMF ale upozorňuje na problémy evropských bank

Evropské banky potřebují naléhavé a komplexní kroky, aby vyřešily problémy, které mají kvůli špatným úvěrům a někdy i neefektivním modelům podnikání. Ve své pravidelné zprávě o globální finanční stabilitě to uvedl Mezinárodní měnový fond (MMF). Navzdory potížím v Evropě se ale celková rizika globální finanční stability podle MMF od minulé zprávy z dubna snížila.

Nízká ziskovost bank způsobená nízkými úrokovými sazbami a slabým hospodářským růstem by mohly časem ohrozit rezervy evropských bank, které mají jako polštář na horší časy, což podkopává jejich schopnost podporovat ekonomické oživení a oslabuje stabilitu.

„Snížení objemu špatných úvěrů a řešení nedostatku kapitálu ve slabých bankách je prioritou,“ uvedl Mezinárodní měnový fond.

I v případě cyklického oživení by totiž ziskovost pro mnoho bank byla příliš nízká na to, aby se jim podařilo vyřešit problémy s majetkem. MMF tak doporučuje evropským regulátorům a politikům posílit insolvenční zákony a slabší banky začlenit do silnějších. Je také potřeba, aby banky snížily náklady.

Přijetí těchto opatření spolu s regulačními změnami, které by posílily důvěru bez požadavku na masivní zvýšení kapitálu, by mohlo zlepšit ziskovost evropských bank o 40 miliard dolarů (964 miliard korun) ročně. V kombinaci s cyklickým oživením by to mohlo zvýšit podíl evropských bank považovaných za zdravé na 72 procent z loňských 17 procent.

Zpráva MMF přichází v době, kdy se trhy obávají o zdraví Deutsche Bank. Největší německá banka od září bojuje s krizí důvěry. Americké ministerstvo spravedlnosti minulý měsíc oznámilo, že kvůli údajně nekalým praktikám na trhu hypotečních cenných papírů před finanční krizí bude požadovat po bance 14 miliard dolarů (337,4 miliardy korun). Taková částka je značnou zátěží pro kapitál banky.

V létě přitom zveřejnil výsledky zátěžových testů Evropský bankovní úřad (EBA), podle nichž by většina evropských bank obstála i za velmi hluboké recese.

Brexit zřejmě nebude mít globální dopady

MMF dodal, že počáteční šok způsobený rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii trhy dobře vstřebaly a šok se neobrátil v globální nákazu. Případné dopady budou zřejmě spíše lokální než globální.

Zotavení cen komodit pak pomohlo některým rozvíjejícím se trhům a obavy ze zpomalení hospodářského růstu v Číně zmírnila politika tamní vlády zaměřená na podporu růstu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 22 mminutami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
11:46Aktualizovánopřed 45 mminutami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 1 hhodinou

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
07:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026
Načítání...