Řecký parlament schválil balíček škrtů, země opět ve stávce

Atény – Řecký parlament dnes podle očekávání schválil návrh úsporných opatření, který ve středu předložila tamní vláda. Jde o balíček drastických ekonomických škrtů, který má snížit vysoké zadlužení země a uchránit ji před hrozícím bankrotem. Ušetřit má 4,8 miliardy euro, ovšem za cenu snížení mezd státních zaměstnanců, zvýšení daní, zmrazení penzí a seškrtání dalších štědrých benefitů. Jak ukázal průzkum veřejného mínění, který dnes zveřejnila Skai TV, naprostá většina Řeků se staví proti úsporným opatřením. Svůj názor dnes Řekové dávali najevo házením kamenů na policisty a rozsáhlou stávkou. Nyní už je situace klidná.

Ani rozsáhlé stávky neodradily členy parlamentu od prosazení úsporných opatření. Hlasovali dnes veřejně, kdy se každý z nich k návrhu verbálně vyjádřil. Opatření nyní vejde v platnost jako zákon na ochranu ekonomiky.

Řekové stávkují jako o život

V Řecku se dnes opět zastavil provoz na letištích, protože do stávky opět vstoupili letoví dispečeři. Jen za dopoledne neodletělo z Atén přes 60 letadel. Nejezdí vlaky, v Aténách se zastavila i městská hromadná doprava. Celodenní stávku vyhlásili lékaři, učitelé středních škol a státní sdělovací prostředky. Na dvě hodiny od 10:00 místního času zastavili práci také zaměstnanci soukromých sdělovacích prostředků.

Na dnešek byly v Aténách svolány také dvě demonstrace. Tu první naplánovala řecká levice na 10:00 místního času. Druhá proběhla v jednu hodinu odpoledne před budovou parlamentu, kde se bude hlasovat o nepopulárních úsporných opatřeních. Policie musela proti demonstrantům házejícím kamení použít slzný plyn. Žádná zranění však nejsou hlášena. Několik tisíc jich protestuje proti vládnímu plánu úspor přímo před budovou parlamentu, v ulicích je kolem 12 tisíc lidí.  Nyní je už ale situace plně pod kontrolou a řecké ulice jsou opět klidné.

Lehce zraněn však byl předseda největších řeckých odborů Jannis Panagopulos při svém projevu před parlamentem. Panagopulose, předsedu Všeobecné konfederace řeckých pracujících, napadl mladík, který jej udeřil pěstí. Předtím na něho skupina mladých demonstrantů hodila šálek s kávou a vodou. Panagopulos byl nucen svůj projev přerušit.

Průzkum: Drtivá většina Řeků reformy nepodporuje

Průzkum veřejného mínění, který dnes zveřejnila Skai TV ukázal, že 90 procent Řeků, kteří pracují ve veřejném sektoru, se staví proti 30procentnímu snížení vánočních, velikonočních a prázdninových bonusů. Škrty nepodporuje také 76 procent zaměstnanců soukromého sektoru a 68 procent důchodců.

Většina respondentů oslovených v průzkumu se rovněž shodla na tom, že sociální nepokoje a stávky proti vládním úsporným opatřením mohou trvat třeba i rok. Tento názor zastává 62 procent dotázaných.

Deficit řeckého státního rozpočtu narostl v roce 2009 téměř na 13 procent hrubého domácího produktu. Spolu s deficitem nabobtnal i státní dluh, vyšplhal se na 300 miliard eur. Eurozóna je ze stavu řeckých veřejných financí i ze zkreslování statistik, ke kterému se Řecko v minulosti uchýlilo značně nervózní. Problémy země a hrozící státní bankrot citelně oslabují euro, a znamenají tak pro jednotnou evropskou měnu značnou hrozbu.

Odborníci: Dosavadní úsporná opatření nebudou stačit

„Řecká vláda musí ještě víc snížit své výdaje a zvýšit příjmy. Také musí prosadit opatření, která by posílila hospodářství, zaměřit se hlavně na vývoz,“ podtrhl Christian Dreger z Německého hospodářského institutu. Že Řecko bude muset ještě více přiškrtit své výdaje, prohlásil před časem také evropský komisař pro ekonomické záležitosti Olli Rehn.

Evropská unie proto tlačí na Řecko, aby dalo své finance do pořádku. Vláda v Aténách předložila Evropské komisi plán úspor, podle kterého by se schodek v letošním roce měl snížit na 8,7 procenta HDP a do roku 2012 má být pod třemi procenty, což požadují regule eurozóny.

Stávky v Řecku ochromují i dopravu v hlavním městě.
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 17 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 18 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 19 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 22 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...