Brusel – Do belgické metropole se dnes sjíždějí ministři financí zemí eurozóny a zástupci Mezinárodního měnového fondu, a to opět kvůli finanční pomoci Řecku. „Řecko udělalo, co bylo třeba. Jsou dobré šance, že bude dohoda,“ řekl šéf Euroskupiny Jean-Claude Juncker. Připustil nicméně, že stoprocentně jisté to není. Podle dostupných informací tak přiklepnou věřitelé zadlužené zemi zhruba 44 miliard eur. Vše ale může nakonec být jinak, neboť plán pomoci musí následně projít národními parlamenty. Pozorovatelé hovoří o schůzce i jako o usmiřovací, protože mezi euroskupinou a MMF panují rozpory kvůli oddechovému času pro Atény.
„Je otázka, co pan Juncker pod výsledkem jednání rozumí. Já si myslím, že ten finální výsledek, tedy vyplacení celé té částky, nelze od tohoto setkání očekávat. Možná ani od toho příštího,“ kometuje Junckerova slova politolog a expert na mezinárodní vztahy Petr Robejšek. Politici totiž podle něj pochopili, že další financování řeckého dluhu nikam nevede. Zároveň jim to voliči v jednotlivých zemích dávají najevo.
Petr Robejšek, politolog
„Politici nám jen nalhávají, že soudný den ještě nepřišel a kupují si čas za peníze, které jim nepatří. Skutečnost tak kontrolují jen rétoricky. To bude pokračovat, a to například tím, aby si Řekové kupovali vlastní dluhy. (…) To vše směřuje k tomu, že se politici snaží uchovat vlastní tvář. Přesto to budou dělat tak dlouho, dokud si nebudou moci sami lhát do kapsy a hodí ručník do ringu.“
Na jedné straně Řecko s nižším schodkem, na druhé nejednotní věřitelé
Jednu z hlavních podmínek zahraniční pomoci, úsporný rozpočet na příští rok, Řecko schvalovalo v napjaté atmosféře a na poslední chvíli. Koalice ho parlamentem protlačila doslova hodiny předtím, než mělo v Bruselu padnout rozhodnutí o dalších miliardách pro zadluženou státní kasu. Spěch byl nakonec zbytečný, někteří unijní ministři zapochybovali o udržitelnosti řeckého dluhu a vzali si čas na rozmyšlenou.
Olli Rehn, evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti
„Řecko už rozpočtový schodek snížilo o víc než 10 procent, které byly požadovány na začátku, v květnu 2010. Doufám, že ti, kteří pochybují o udržitelnosti řeckého dluhu, to vezmou v potaz.“
Ačkoliv podle řeckého ministra financí Jannise Sturnarase je země na dnešní schůzku připravena, nedá se toto s úplnou přesností říct o jeho věřitelích. EU a MMF si totiž poslední dobou zrovna nenotují, neboť se rozcházejí v názoru na postup řešení řecké krize. „Rozcházíme se v názorech, ale pracujeme na tom,“ ujistila v Bruselu po minulé schůzce ministrů financí a hospodářství měnové unie šéfka MMF Christine Lagardeová.
Spor se vede o to, zda mají Atény, závislé na přísunu dalších 31,3 miliardy eur, dostat oddechový čas pro splnění úsporných a reformních úkolů. Euroskupina v čele s Jeanem-Claudem Junckerem navrhuje posečkání do roku 2020, fond trvá na lhůtě o dva roky kratší. „Z našeho pohledu je cíl 120 procent (dluhu vůči HDP) do roku 2020. V tomto bodě to vidíme zcela odlišně,“ uvedl Juncker. Klíčové pro rozhodování bude představení zprávy Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF, která je pro vyplacení peněz směrodatná. Na finanční pomoc čeká Řecko od června.
Řecký rozpočet má na vlastní fungování dostatek peněz
Řecko však požadované peníze nedostane najednou. Podle analytika společnosti Deloitte Luďka Niedermayera to ani nepotřebují. „Toto je normální postup, kdy je možné, že během uvolňování části pomoci na ni budou navěšeny další podmínky, které budou tlačit na řeckou vládu, aby neustupovala z toho velmi úsporného kurzu,“ podotýká Niedermayer.
Co je podle něj bizarní, je fakt, že Řecko má dostatek peněz na své vlastní fungování a půjčuje si jen na splácení půjček. Tamní rozpočet se prý totiž pohybuje v oblasti blízké primárnímu přebytku rozpočtu. To znamená, že vybrané peníze rozpočtu stačí na pokrytí výdajové stránky rozpočtu s výjimkou dluhové služby.
Propuštění úředníků a investiční jaro
O tom, že Řecko bere úspory vážně, svědčí podle spolupracovnice ČT Soni Dorňákové Stamu i fakt, že poprvé v historii tamní vláda rozhodla začít propouštět přebytečné státní úředníky. Starostové obcí ale rebelují a odmítají ministerstvu financí zaslat seznamy osob vhodných k propuštění.
Řecku ale také zčíná investiční jaro. Americká firma Hewlett-Packard uzavřela dohodu s řeckými železnicemi a čínskou firmou Cosco, jež spravuje nákladní přístav Pireus, o přepravě svého zboží do Evropy. Zboží se bude vykládat v Pireu a pak poputuje po železnici například i do Pradubic. Jedná se tak o první vlaštovku investičního rozvoje, který ukazuje, že do Řecka se začínají sjíždět nadnárodní firmy a využívají výhodných podmínek pro podnikání vzniklých z důvodu krize.
